Jste zde

Miroslav Zvelebil

Marta Kubišová jako Maria a Marta

Režisérka Evy Sadková (1931–2000) v r. 1969 připravila televizní inscenaci Apokryfy Karla Čapka1. Ve dvou povídkách této adaptace sehrála klíčovou dvojroli zpěvačka a herečka Marta Kubišová, která v šedesátých letech minulého století působila (a nyní působí) v divadlech malých forem (zejména Rokoko a Ungelt v Praze). Jedná se o role biblických sester Marie a Marty z Betanie u Jeruzaléma, které se společně se svým bratrem Lazarem přátelily s Ježíšem Nazaretským.

Hrotsvita

Hrotsvita z Ganderheimu, první německá básnířka, „zázrak Germánie“ a „německá Sapfó“, tvořící v 10. století, byla po smrti zapomenuta. Až německý humanista Konrad Celtis našel roku 1493 v benediktinském klášteře sv. Jimrama v Řezně rukopisy jejích prací a vydal je roku 1501.

Augustinovo pojednání O manželském dobru

Literárně-historický úvod

Augustinovo pojednání O manželském dobru (De bono coniugali) vzniká v roce 4011 po Kristu jako součást dobové církevní diskuze o mravním postavení manželství a zasvěceného panenství. Je určeno jeptiškám, které tak Augustin varuje, aby neznevažovaly křesťanské manželství, i když se rozhodly pro opravdu vyšší život.2

Matylda z Canossy

Matylda z Canossy (1045/1046–1115) je známá především díky své roli v bojích o investituru, v dlouhém konfliktu, který v 11. a 12. století postavil proti sobě papeže a německé císaře kvůli právu jmenovat biskupy.

Prvotní hřích u Hildegardy z Bingenu

Latinsky píšící německá vizionářká Hildegarda z Bingenu (1098–1179) neovlivnila církevní dogma o „prvotním hříchu“, přesto byly její novátorské myšlenky na toto téma papežem Evženem III. prohlášeny za pravověrné v roce 1147 v Trevíru, a to na přímluvu duchovního vůdce této doby, Bernarda z Clairvaux (1090–1153). V roce 2012 byla Hildegarda z Bingenu papežem Benediktem XVI. prohlášena Učitelkou církve, a tak mohou být její pohledy inspirací i pro současné teology.

Margery Kempeová

Začátkem 15. století žila v Anglii žena, která na sebe strhávala pozornost lidí všude, kde se objevila. Byla manželkou obchodníka v Lynnu (Norfolk) a matkou 14 dětí. Byla hluboce religiózní, fascinovaná zejména poutnictvím (navštívila nejen Jeruzalém, ale také Santiago de Compostela, Gdaňsk, Norwegen a Cáchy). Margery Kempeová (asi 1373–1439) chodila vždy v bílém. To byl u vdané ženy odvážný krok.

Alžběta Uherská

Alžběta (7. 7. 1207 – 17. 11. 1231) byla dcerou uherského krále Ondřeje II. a Gertrudy z Merana. Ve věku čtyř let byla poslána jako snoubenka Ludvíka, nejstaršího syna lantkraběte Hermanna I., na durynský dvůr. Tam bylo tehdy jedno z rostoucích středisek německých trubadúrů (minnesängerů), kde působili Walter von der Vogelweide a Wolfram z Eschenbachu.

Mýtus, žena a muž

ve filmovém eposu Marketa Lazarová1

„Renesanční humanista“ Romano Guardini

Romano Guardini, křesťanský teolog, římsko-katolický kněz, pedagog a kazatel, zemřel ve věku 83 let v Mnichově 1. října 1968.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Miroslav Zvelebil