Cílem
této práce je představit pojetí Ducha svatého v díle
Hildegardy z Bingenu, jedné z hlavních protagonistek tzv.
renesance 12. století v Evropě. Budu se věnovat vztahu Ducha
svatého ke stvoření,
neboť toto téma hraje v Hildegardině životě a díle důležitou
roli vzhledem k tomu, že Hildegarda ve své době působila
nejen jako vizionářka, přírodovědkyně a léčitelka, ale také
jako skladatelka hudby a liturgických zpěvů.
Alžběta Catezová, jež v karmelitánském klášteře v Dijonu obdržela jméno „od Trojice“, se narodila ve vojenském táboře v Avordu (Farges-en-Septaine) 18. července 1880. V sedmi letech přišla o otce a ve svátosti smíření odhalila Boží milosrdenství. Projevovala se jako hrdá dívka, poněkud bouřlivě a cholericky.
Leibnizův otec Friedrich byl profesorem filosofie mravnosti na univerzitě v Lipsku a zapřisáhlým luteránem. Mladý Leibniz (1646-1716) prokázal brzy značnou vyspělost a v nízkém věku zahájil univerzitní studium práv. Když mu univerzita odmítla z důvodu věku udělit doktorát práv (bylo mu dvacet let), odešel z Lipska na univerzitu v Altdorfu poblíž Norimberku.
Kněz a spisovatel Jindřich Šimon Baar je jediným členem Katolické moderny, který svým dílem přežil nejen ji samu, ale i svou dobu, a stal se trvalou součástí českého krásného písemnictví. Narodil se 7. února 1869 v Klenčí pod Čerchovem. Jako dítě Baar velmi rád naslouchal vyprávění různých příhod a příběhů ze života na chodské vesnici, byl také zbožným chlapcem, což byl výsledek výchovy jeho zbožné a šetrné matky.
Poslední komentáře