Darina Bártová

1. část

Jedním ze současných společenství, inspirujících se keltskou tradicí, je komunita Aidana a Hildy. Sebe samu chápe jako ekumenické celosvětové společenství, jehož členové se snaží žít křesťanství jako životní styl či spíše cestu, praktikovanou s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a kontextům toho kterého člověka, pod vedením Ducha svatého podle toho, co Ježíš o své cestě zjevil skrze Písmo. Zaměřují se specificky na:

1. Rozvoj celostní křesťanské spirituality pro současnost

Korona-krize postavila před společenství věřících a následně i před teology důležitou otázku, a to jakým způsobem slavit Večeři Páně (pojem převažující v protestantismu) či eucharistii (pojem převažující v katolickém prostředí). V červnovém čísle (327) přinesly Getsemany pestrou paletu názorů na to, jak by se eucharistie mohla či měla v době krize slavit.

Poutnictví patří ke křesťanským hodnotám. Nebývalého rozkvětu se mu však dostalo v rámci keltského křesťanství, kde peregrinatio pro Christo patřilo téměř k povinnostem řádného keltského křesťana, který usiloval alespoň o kousíček svatosti. Termín samotný si keltské křesťanství vypůjčilo od sv.

V keltském křesťanství se mimo ochrannou (kruhovou) modlitbu caim objevuje také další typ ochranné modlitby, tzv. lorica. V latině tento pojem znamená pancíř či krunýř a je spjat s obrazem Boží výzbroje z Ef 6, kde je ve v. 14 doslova „induti lorica iustitiae“. Ze starozákonních modliteb je tomuto typu nejblíže Ž 116,1-8:

Kruhová modlitba, caim, je velmi starou keltskou modlitební formou. Slovo „caim znamená v gaelštině „ochrana“. Mnozí křesťané v Británii si tuto modlitbu asociují s osobností sv. Patrika (5. stol.) a jeho hymnem (někdy zvaným také Krunýř sv. Patrika), z něhož je asi nejznámější částí:

Kristus (buď) se mnou,

Kristus přede mnou,

Kristus za mnou,