Jste zde

Nový evangelický zpěvník jako bohoslužebná kniha

autor: 

V adventu 2021 spatřil světlo světa po více než 40 letech od vydání posledního obdobného díla nový Evangelický zpěvník. Zahrnuje 789 položek a je výsledkem 17 let trvajícího úsilí přípravné komise, která v Českobratrské církvi evangelické pracovala pod vedením Miloslava Esterleho. Publikace si jistě zaslouží hlubší pozornost z hlediska hymnologického. Zde se chceme omezit pouze na stručnou liturgickou reflexi.

M. Esterle v průvodním slově, které mělo zaznít na zatím odloženém slavnostním uvedení zpěvníku, zveřejněném ovšem na webu církve1, v této souvislosti hovoří přímo o bohoslužebné knize. Tím je naznačeno více, než že zpěvník je obvyklou pomůckou ke společnému slavení bohoslužeb (a spolu s Biblí tvoří základ evangelické zbožnosti). Téma bohoslužby totiž přímo zakládá osnovu díla, převzatou ze švýcarského reformovaného zpěvníku. Sjednocující motiv jednotlivých tematických bloků tvoří bohoslužba v různých kontextech: v Bibli, ve společenství církve, během církevního roku, všedního dne, na cestě životem a ve světě.

Oddíl „Bohoslužba ve společenství církve“ představuje pro české evangelické prostředí zřejmě nejzásadnější koncepční inovaci. Obsahuje části: Vstup, otevření a ztišení; Vzývání; Chvála a dík; Zvěstování Božího slova; Vyznání vin a přijetí odpuštění; Vyznání víry; Křest a připomínka křtu; Večeře Páně; Prosby a přímluvy (vč. Modlitby Páně); Poslání a požehnání. Ty korespondují s jednotlivými liturgickými prvky podle připravované nové agendy ČCE, které jsou v obecné podobě uveřejněny na začátku oddílu. Předchozí evangelický zpěvník z roku 1979 byl strukturován podle vyznání víry a obsahoval tak písně pouze k některým místům liturgie v rámci článku o církvi. V novém zpěvníku následuje oddíl věnovaný písním k obdobím liturgického roku, který zahrnuje tyto kapitoly: Advent; Vánoce; Zjevení Páně; Postní doba a pašije; Velikonoce; Nanebevstoupení; Seslání Ducha svatého; Trojice; Díkčinění; Závěr církevního roku, soud a druhý příchod; Starý a nový rok.

Nejvýznamnější stylovou novinkou pak je obohacení jednohlasého zpěvu o další prvky (responzoriální zpěvy, kánony, zpěvy z Taizé) a zejména rozšíření klasického písňového repertoáru z doby reformační i z ekumenických tradic o zpívané aklamace shromáždění (Amen, Haleluja), ordinarium (Kyrie, Gloria, Sanctus a Agnus Dei, zhudebněné Petrem Ebenem, a jejich parafráze) a vyznání víry.

Zpěvník otevírá, jak se v evangelické církvi sluší, kapitola, věnovaná bohoslužbě v Bibli. Ta se skládá ze zhudebnění žalmů, významných starozákonních a novozákonních kantik a také písňových převyprávění některých biblických vyprávění. Žaltář obsahuje většinu žalmů v různých hudebních úpravách: od písňových na základě ženevského žaltáře (většinou oproti vydání z roku 1979 nově přetextovaných M. Esterlem) po převzaté nebo nově vytvořené psalmodie v responzoriálních úpravách, které dosud nebylo obvyklé v české evangelické církvi používat. Některé žalmy nabízí zpěvník pouze v textové verzi se značkami pro antifonální recitovanou modlitbu shromáždění. Tu je možné využít v situacích, kdy není možný společný zpěv, ale také třeba v rámci liturgie hodin. K té v tradici církve neodmyslitelně patří ve zpěvníku rovněž zahrnutá novozákonní kantika (Benedictus, Magnificat, Nunc dimittis). Ta jsou doplněna dalšími hymny, které je možné nalézt v J 1, Ef 1, Fp 2 nebo Ko 1.

To vše dokládá, že v evangelické církvi vydáním nového zpěvníku dochází k významnému posunu ve vnímání role zpěvu při slavení bohoslužeb směrem k ocenění osvědčených liturgických tradic v široké ekumenické perspektivě. Zároveň je ovšem možné si povšimnout i některých charakteristik uspořádání zpěvníku, které nasvědčují jistým obavám z přebírání pevných tradičních liturgických celků. Kniha například obsahuje kompletní Ebenovo ordinarium. To je ovšem roztroušeno v rámci jednotlivých tematických celků. Týká se to i Ebenovy Truvérské mše, kterou rovněž nenajdeme pohromadě. Volba redaktorů je sice pochopitelná z hlediska uspořádání zpěvníku, ale jeho uživateli by pomohl aspoň rejstřík, který by tyto oddělené části „scelil“. V úvodu zpěvníku je tato skutečnost zdůvodněna tím, že jednotlivé části „mohou být při evangelických bohoslužbách použity i samostatně“. To ovšem může nahrávat určité libovůli v umisťování tradičních liturgických prvků v bohoslužbě podle vlastní intence nebo citu. Plnohodnotné využití zpěvníku tedy bude předpokládat porozumění struktuře bohoslužby a významu jejích základních stavebních kamenů.

Je také třeba přivítat, že dílo zahrnuje kromě zhudebněných částí krátké modlitby pro jednotlivá období liturgického roku nebo životní situace či společná vyznání vin a víry, které je možné užít při společném slavení bez nutnosti vytváření zvláštních materiálů. Přetištěné žalmy mohou zase sloužit například jako podklad ke společné modlitbě denních dob.

Nový evangelický zpěvník je každopádně plodem poctivé a dobře odvedené práce a představuje odvážné vykročení, které se pokouší vynášet z pokladů církevního zpěvu staré i nové a žánrovou šíří (od gregoriánského chorálu po folkové písně) spojovat různé proudy zbožnosti (charismatické chvály v něm najdeme jen v minimální míře). Bude napínavé sledovat, jak bude ve sborech přijat, co z něj najde liturgické využití a jak jeho používání bude evangelickou bohoslužbu proměňovat.

Komentáře

Musím říct, že mě nový zpěvník zklamal - polovina spirituálů ze Svítá chybí, nahrazena téměř katolickou liturgií. Nerada bych, aby se evangelická bohoslužba proměňovala směrem ke katolickému klerikalizmu.

Marto, musíte svou námitku upřesnit. Není pravda, že by byly spirituály nahrazeny, v dosavadním zpěvníku nebyly žádné, teď tam nějaký je. A žádná z nových písní přece není klerikální, třeba ve smyslu, že by opěvovala roli ordinovaných...

Ve Svítá písně byly a v některých sborech se zpívaly. Prostě jsem pochopila dotazy na dotisk Svítá. Klerikální písně: to je složitější. Mám dlouholetou zkušenost z katolické církve a při uvedení písně z nového zpěvníku se mi udělalo fyzicky zle, oživilo to vzpomínky na nepříjemné zážitky.

Reagovala jsem na manipulativnost poslední věty článku: ' jak jeho používání bude evangelickou bohoslužbu proměňovat' - proměňovat lze dobrým i špatným směrem.

Tenhle článek Karla Šimra je o novém Evangelickém zpěvníku, ne o dotisku zpěvníku Svítá. Písní původem spirituálů je v novém EZ asi 20, jak jsem rychle spočítal, a je to skvělé. Jsou tam jistě i nové písně provenience římsko-katolické, ale některé současné (např. P. Eben) byly už i v Dodatku EZ. Ke klerikalismu to určitě nepovede, myslím, že Karel myslel změny tak, zda si evangelíci přisvojí nové formy písní s novým bohoslužebným užitím, viz výborné Poznámky k zařazování, provozování a nácviku písní a liturgických zpěvů v úvodu Zpěvníku. - A ještě ke Karlovým slovům, že "charismatické chvály v něm najdeme jen v minimální míře". Jak jsem se dověděl od jednoho z tvůrců Zpěvníku, měly tam být, ale na 14 takových písní jsme nedostali autorská práva, byť jsem je chtěli zaplatit.

Dobře, měním formulaci: bylo by mi líto, kdyby se přestal používat zpěvník Svítá.

A také je mi líto, když klerik jakékoli církve s jistotou tvrdí, že v dané církvi klerikalizmus není.

Mluvíme o klerikalismu jako snaze, "upřednostňovat v rámci církve duchovní na úkor laiků". Neřekl jsem, že v evangelické církvi není, jen to, že zpěvník ke klerikalismu nevede. A taky formálně se mu církev brání, to nejenže můžu říct, to můžu i dokázat. Třeba na sborové úrovni ve sborovém shromáždění, které má ve sboru největší rozhodovací pracomoc, má kazatel jen jeden hlas, stejně jako kterýkoliv přítomný člen sboru. Obdobně ve staršovstvu je kazatel jen jeden z presbyterů. A pak i od úrovně seniorátního výboru výše je vždy stejný počet "laiků" jako ordinovaných. Pokud tedy kazatel ze sebe někde dělá "panáčka", tak jen tehdy, kdy mu to lidé umožní, či ho dokonce do takové role tlačí, což jsem mnohokrát viděl - ale také to, že jinde a jinému dali takovou jeho tendenci pěkně vyžrat. - To máte hak s tím Svítákem. Rozhodně ho nebude nikdo zakazovat, pokud lidé budou chtít z něj zpívat.

Písně jsou o něčem trochu jiném než organizační struktura a hlasovací právo. Když písně jako 'K svobodě je dlouhé putování', 'Svobodná zem' nahradíte písní 'Vezmi si, Pane, všechnu mou svobodu', tak ve mě varovná kontrolka svítí.

Jsou tam i pěkné věci, nové doprovody k písním. I sama za sebe si musím rozmyslet, jak budu na nový zpěvník reagovat.

"K svobodě je dlouhé putování" a "Vezmi Pane, život můj", to jsou přece dvě polohy, obě mohou být někdy oprávněné, a pro obě jistě najdeme ve zpěvníku písně. A nemyslím si, že by docházelo mezi starým a současným zpěvníkem k posunu, to byste musela doložit. A myslím, že ani ta druhá podoba není nijak klerikální. Vzpomínám na případ klerikalismu, s kterým jsem se potkal tento týden: ptám se jedné své studentky, při hovoru o životě, jak by rozuměla jednomu místu z evangelia, a ona mi odpoví, že na to by se musela zeptat svého kněze, jak tomu má rozumět. Ale s ničím podobným se u evangelíků snad nepotkáte. - Už jim to tu zahlcujeme, Marto...

Nevím o tom, že by kdy evangelium žádalo o odebrání svobody. Fyzické svobody se můžeme zříkat kvůli následování Krista, ale prosba 'Vezmi si, Pane, všechnu mou svobodu' je velice snadno zneužitelná kýmkoli, kdo se vydává za autoritu vedoucí druhé k B*bohu. Bůh naopak chce, abychom ho následovali svobodným rozhodnutím.

Edit: K tomu posunu:
EZ a DEZ: vše česky (+staročesky, nářečí, možná slovensky, nerozlišuji).
Svítá: kromě češtiny latina, angličtina, němčina, hebrejština.
NEZ: čeština a latina, písně ostatních jazyků ze Svítá buď nejsou, nebo zůstala jen česká verze. (Resp. nenašla jsem, případně uveďte.)
Biblický zpěvník nakladatelství Síť: Nejvíc českých, zhruba stejně latinských a anglických písní, němčina, hebrejština, Taiwan, polština a další jazyky, které nepoznám.

Kde je v Bibli v Novém zákoně řeč o zřeknuté se svobody? U Ježíše nejzřeelněji asi v závěru getsemanské modlitby: "Ale ne má, al tvá vůle se staň-" U Pavla tam, kde ne nazývá služebníkem, doslova "otrokem" Božím. - K srovnání zpěvníků znovu říkám, že NEZ nemůžeme považovat za nástupce Svítáku. Smysl by mělo srovnání staršího a nového EZ.

Stránky