Konferenci o novém katechismu katolické církve uspořádal
evangelický institut pro studium konfesí v Bensheimu. Ve srovnání
s drtivou kritikou, která se ozývá z katolické církve, byl ráz
konference spíše pozitivně kritický. Je dobře, že katolická církev řekla
v určitých věcech otevřeně a závazně, co o nich učí - je to lepší než
nezávazná blahosklonnost zakrývající problémy. O katechismu lze říci totéž co o
celém koncilu: Katolická církev se na koncilu stala evangeličtější,
katoličtější a římštější současně. I z katechismu lze nashromáždit doklady
pro kteroukoli z těchto tendencí. Katechismus je třeba vidět ve spojení se
současně vydaným dokumentem Papežské biblické komise o výkladu Písma
v církvi - tento dokument představuje kompenzaci progresivním kruhům
v kurii za loajalitu k novému katechismu, a oba dokumenty dohromady
tedy vyjadřují stav ve vedení římsko-katolické církve. V katechismu se najdou opravdu
pozoruhodné věci - např. pověření Petrovo je vykládáno tak, jak je vykládal
Luther a reformace: Církev stojí na Petrově víře, nikoli osobě. Evangelické
pohledy přešly do katechismu z německého Katolického katechismu pro
dospělé - v této souvislosti se ovšem ukazuje, že zajímavé je nejen to, co
v katechismu je, ale zvláště, co v něm není - např. co se vypustilo
v pasážích inspirovaných německým katechismem, co se vynechává v citátech z koncilních dokumentů a pod. (např.
vynechání pozitivní pasáže o možné interkomunii). Národní překlady katechismu
jsou vlastně překlady z latinského originálu, který ještě neexistuje -
důvodem je snad, že latinské citace z církevních Otců by dávaly příliš
velký prostor pro překlad. Jistým signálem je i odbytí hesla .ekumenismus"
v rejstříku i trapné pletení si reformovaných i reformačních církví
tamtéž. Ekumenicky nejpozitivnější je část o modlitbě, postavená na duchovní
zkušenosti východní církve.
Poslední komentáře