Rakouský měsíčník Kirche intern pravidelně paroduje jazyk
církevních prohlášení „zveřejňováním" fiktivních prohlášení kardinála de
Mentiho ze Ctihodné kongregace pro uvádění na pravou míru. V únorovém
čísle se de Menti vyjadřuje k řešení problému ženatých kněží podzemní
církve. Tito kněží zatěžují celou církev tím, že jako „v nezřízených dobách
prvotní církve" žijí v „manželském společenství s osobami ženského pohlaví".
Protože „v důsledku jisté dlouhověkosti ženatých kněží popřípadě jejich
manželek se problém nezdá v brzké době řešitelný přirozenou cestou,"
nabízí Řím celou paletu možností. De Menti potvrzuje správnost převedení
některých jedinců do řeckokatolické církve a vybízí k širšímu využití této
možnosti - existuje přece ještě maronitská, melchitská, syro-indická a další
východní církve... Ženatému
kléru lze též doporučit přestup k anglikánům, protože přestup ženatých
anglikánů ke katolické církvi není pro Řím neřešitelným problémem. Ještě
účinnější by ovšem podle de Mentiho bylo vzít problém u kořene a po
zpochybňování platnosti svěcení nyní sáhnout ke zpochybnění platnosti
manželství. „S ohledem na tlak pronásledování v podmínkách diktátorského
režimu je možné, že nebyly vůbec dány duchovní podmínky pro svobodnou vůli
uzavřít manželství." Těm, kdo by ani po zneplatnění manželství nechtěli opustit
své partnerky, lze doporučit jako podruhé sezdaným, aby žili jako bratr a
sestra. Dodržování by ovšem musela kontrolovat speciální církevní komise.
Zatvrzelce, kteří nepřijmou žádné z těchto řešení, by bylo možno poslat do
některé odlehlé poustevny, o jejichž restituci je třeba urychleně jednat se
státem.
Poslední komentáře