Jste zde

Genová technologie - nikdo za nic neodpovídá?

Třetího dne řekl Bůh: Zazelenej se země zelení, bylinami, které se rozmnožují semeny...

Jednoho dne někdy koncem druhého tisíciletí po Kristu řekl člověk: Stvořme polní plody odolné proti pesticidům a rajčata, která neshnijí - a tak stvořil potravu made in GEN-TECH.

Novel food se nazývá dílo Prométea high tech. Pod nevinnou nálepkou se skrývá to nejmodernější, co je biotechnika schopna nabídnout. Paleta genotechnicky manipulované výživy sahá od salátu rezistentního proti škůdcům po až po uměle změněné enzymy, barviva a aromatické látky.  Co se osnuje v laboratořích gendesignerů, to se normálního občana zatím týkalo jen zřídka. To se změní. Politikové, lobbysté a svazy spotřebitelů horečně zápasí o řešení, jak se postavit k potravě high tech, tlačící se na trh.  Nejnovějším milníkem na cestě k jejímu udržení pod kontrolou je březnové usnesení Evropského parlamentu, podle něhož se musí v omezené míře zavést povinnost označovat potravu s manipulovanými geny. Tato povinnost je omezená a nesplňuje požadavek spotřebitelských svazů předepsat všeobecnou povinnost označovat novel food. Výrobek musí být zvláště označen pouze tehdy, když genově technické změny zanechaly ve výrobku chemicky zjistitelné stopy.

Touto úpravou sice poslanci jasně protestovali proti ještě liberálnějšímu stanovisku bruselské rady ministrů. Všeobecná povinnost informovat zákazníka, prosazovaná sociálními demokraty a zelenými, však byla odmítnuta křesťanskými demokraty. Tím evropský spotřebitel ztrácí skutečnou svobodu volby. Musí kousnout do (genotechnicky manipulovaného) kyselého jablka a spolknout nevědomky novel food.

Proč vůbec spotřebitele chránit? Vždyť dodavatelé zeleně high tech slibují rajské poměry! Pouze pro jejich vlastní pokladny, odporují protivníci. Ráj gendesignerů je nevypočitatelný. Lze se obávat alergií, poruchy ekologické rovnováhy. Čtyři pětiny Němců prohlásily r. 1995, že genově manipulovanou potravu nechtějí. Vzhledem k tomuto číslu je štrasburské usnesení odtržené od zájmu lidí.

Je třeba si ovšem uvědomit, jak koncentrovaná moc na poslance působila.  Do uší jim hučí mocná lobby výrobců potravin a slibuje jim investice a pracovní místa. Jejich umění svádět oslňuje zřejmě evropské vlády natolik, že zavírají oči nad dluhy amerických producentů novel food. Co také mají dělat jiného, když z veřejné pokladny ročně plyne do laboratoří na hraní s geny miliarda marek. Viděno takto dosáhli asi ve Štrasburku pro spotřebitele maximum.

Zdá se nemožné vzdorovat půvabům genové techniky. Kdo ji hájí, veze se na vlně, která odnese všechny námitky. Je omyl se domnívat, že o povolení novel food by mohli rozhodnout politikové a spotřebitelé. Nikoli my máme genovou techniku, ale genová technika má nás.

Kdekoli byly technologie vhodné k tomu, aby přinesly hospodářský zisk, přeměnily svět ke svému obrazu. Vezměme si např. auto: Všední život, úprava měst, vztahy mezi lidmi - všechno se řídí jeho imperativy. Nebo telefon: Koho nelze dosáhnout telefonem, ten neexistuje. Na této logice právě vydělávají miliony výrobci mobilních telefonů. O počítačové branži to platí nejinak. Kdo se odváží trvale vzdorovat internetu?  Nějací odbojníci se asi najdou. Uvedené výrobky však ponechávají jen minimální šanci jejich svobodě rozhodování. Uvážíme-li, že genově manipulovaná kukuřice se může použít při produkci krmiv, obilných vloček, sirupu a škrobu, aniž se musí její užití vykazovat u konečného produktu, jsou všechny pochybnosti o totalitě genové technologie rozptýleny.

Ztráta svobody spotřebitele má svůj odraz i na straně výrobce. Stejně málo, jako může zákazník svobodně rozhodnout, zda si koupí novel food, stejně nemožné je i stíhat výrobce za eventuální škody. Výroba potravy high tech je jednak tak komplikovaný proces, že je takřka nemožné postihnout konkrétní osoby za nepředvídané poškození spotřebitele, jednak by eventuální škody, vyvolané chybnými postupy při manipulaci s geny, byly tak rozsáhlé, že by jakýkoli trest byl ničím ve srovnání se škodami. Contergan a Bhopal jsou ještě nevinné předobrazy možných katastrof. Vhodnější by bylo srovnání s Černobylem, protože stejně jako největší možná předvídaná nukleární katastrofa (GAU) je i jednou provedený zásah do genetického kódu rostlin a zvířat nevratný. Svět už po něm nebude takový jako předtím.  Zdá se, že při pohledu na tyto skutečnosti zbývá jen rezignace. Titánští duchové, které si přivolal odpoutaný Prométheus člověk, ho už neopustí.  Štrasburský příklad ukazuje, jak je těžké vzdorovat genové technice. Až novel food zaplaví trhy, zbude asi jediná tržně konformní cesta - reklamní kampaň pro potraviny třetího dne proti potravinám Soudného dne.

Z Evangelische Kommentare 4/96 přel. -jv