Jste zde

Zprávy

Exkomunikace za eucharistii bez kněze

Innsbruck (KAP) Innsbrucký biskup Manfred Scheuer vyhlásil exkomunikaci manželů Marthy a Gerda Heizerových, kteří podle televize ORF v roce 2011 slavili v soukromí eucharistii bez přítomnosti kněze. „Pociťuji jako porážku, že se nám nepodařilo manžele Heizerovy přimět ke změně názoru a tak se vyhnout procesu. Vyhlašovat, že se sami vyloučili, není vítězství, ale porážka církve,“ uvedl biskup při této příležitosti. Řekl také, že při eucharistii vždy „musí být v osobě kněze na základě svěcení přítomna i církev“. Martha Heizerová naopak uvedla, že církevní proces ani jeho výsledek nepřijímá. Manželé Heizerovi poukázali i na to, že jejich čin je církví posuzován jako závažnější delikt než sexuální zneužívání nezletilých kněžími, jelikož prý nevědí o nikom, kdo by za ně byl exkomunikován. Uvedli, že se „nadále chtějí vší silou“ zasazovat za reformy církve.

Martha Heizerová patří k zakládajícím členům Petice církevního lidu (Kirchen-Volksbegehren) a z něj vzešlé organizace My jsme církev (Wir sind Kirche), jejíž předsedkyní byla letos 5. dubna zvolena.

Generál jezuitů končí

Řím (KAP) Generál jezuitského řádu Adolfo Nicolas (78) oznámil, že má z důvodu svého věku úmysl rezignovat na svůj úřad. Největší mužský řád katolické církve chce svému nástupci předat koncem roku 2016. Zároveň pozval řádové představené do Říma na 36. generální shromáždění. Jezuitští generálové, zvaní kdysi pro svou moc i „černí papežové“, jsou voleni na doživotí. Poprvé se svého úřadu předčasně vzdal Peter Hans Kolvenbach roku 2008. Španěl Nicolas byl zvolen téhož roku jako jeho nástupce a 29. v řadě jezuitských generálů, začínající zakladatelem řádu Ignácem z Loyoly. Jezuité dnes působí ve 125 zemích světa a mají kolem 19 000 členů.

Rumunský mučedník komunismu blahořečen

Vatikán (KAP) V rumunském městě Jasy (Iași) byl prohlášen za blahoslaveného biskup Anton Durcovici (1888–1951). Narodil se v rakouské obci Bad Deutsch-Altenburg, od roku 1948 byl biskupem v Jasech a dočasně i apoštolským administrátorem Budapešti. Roku 1949 byl uvězněn a 11. listopadu 1951 zemřel následkem mučení ve vězení komunistické tajné policie Securitate v Sighetu. Papež František o něm během mše na Náměstí sv. Petra řekl: „Byl to mučedník víry, horlivý a statečný pastýř, který byl pronásledován rumunským komunistickým režimem a zemřel hlady a žízní ve vězení.“

Anton Durcovici je již čtvrtým rumunským mučedníkem komunismu z řad katolického kléru, který byl prohlášen za blahoslaveného. Před ním to byli biskupové Szilard Bogdanffy (1911–1953, blahořečen 2010) a Janos Scheffler (1887–1952, blahořečen 2011) a kněz Vladimir Ghika (1873–1954, blahořečen 2013). Z asi 21 milionů Rumunů je 87 % pravoslavných a 8 % římských katolíků.

Nový primas Polska

Hnězdno (KAP) Wojciech Polak (49) byl papežem Františkem jmenován novým arcibiskupem hnězdenským a tím i primasem polským. Dosavadní arcibiskup Józef Kowalczyk odstoupil z důvodu dosažení kanonického věku 75 let. Wojciech Polak se narodil 19. prosince 1964 v Inowrocławi u Hnězdna, na kněze byl vysvěcen roku 1989. Po třech letech kaplanství pokračoval ve studiích morální teologie v Římě, kde získal doktorát. Působil jako pedagog, od roku 2003 je světícím biskupem Hnězdna a od roku 2011 generálním tajemníkem polské biskupské konference. Současně je předsedou biskupské kontaktní skupiny pro vztahy s ruskou pravoslavnou církví. Angažoval se ve prospěch důsledného řešení případů zneužívání nezletilých duchovními a jménem biskupské konference se omluvil obětem.

Ženy za změnu celibátu

Řím (KAP) Dvacet čtyři žen z celé Itálie poslalo papeži otevřený dopis, v němž ho prosí, aby revidoval povinnost celibátu pro katolické kněze. Chtějí „prolomit zeď mlčení a lhostejnosti,“ s níž se každý den setkávají, píší tyto ženy, které mají nebo měly milostný vztah s katolickými duchovními. Líčí své každodenní utrpení a prosí papeže, „aby se něco změnilo, ne jenom kvůli nám, ale pro dobro celé církve“. Přejí si, aby jejich partneři mohli nadále plně vykonávat své kněžské povolání. „Z celého srdce doufáme, že požehnáš naší lásce,“ píší papežovi.

Papež František opakovaně kněze vyzýval, aby svůj celibát žili přesvědčivě. Jako kardinál v jednom interview prohlásil: „Teď jsem pro zachování celibátu, se všemi pro a proti, které s tím souvisejí;“ pozitivní zkušenosti totiž podle něj během deseti století trvání této instituce převažují. Ovšemže se jedná o otázku disciplíny a nikoli víry, jak řekl v knize rozhovorů s rabínem Abrahamem Skorkou z roku 2010. Co podle svého vyjádření odmítal, byl dvojí život kleriků: „Když mi kněz řekl, že s ním otěhotněla nějaká žena, důrazně jsem mu objasnil, že přirozené právo stojí nad jeho právem jako kněze.“ Musel se pak vzdát úřadu, aby se mohl starat o dítě, řekl tehdy budoucí papež František.

Anglikáni pro biskupky

Londýn (KAP) Diecéze anglické anglikánské církve, kterých je 44, se téměř jednohlasně vyslovily pro možnost světit na biskupy i ženy. Chybí pouze souhlas diecéze Evropa, což je obrovská správní jednotka zahrnující kromě kontinentální Evropy i části Afriky a Asie, a tato diecéze nedokázala uspořádat během stanovené tříměsíční lhůty synodu, jež by otázku svěcení žen na biskupky zodpověděla. Souhlas diecézí je předposlední právní překážkou v dlouholetém sporu o biskupské svěcení žen uvnitř anglikánské církve. V červenci se na generální synodě v Yorku bude o této záležitosti nejspíše opět hlasovat. Pro schválení je nezbytná dvoutřetinová většina ve všech třech „komorách“ synody – biskupů, duchovenstva i laiků. Tentokrát se schválení biskupek považuje za velmi pravděpodobné. První jmenování ženy biskupkou by pak zřejmě mohlo nastat již během letošního roku.

V listopadu 2012 zabránila přijetí biskupského svěcení žen jenom velmi těsná menšina. Poté se v červenci 2013 vyslovila velká většina synodálů pro přepracované znění návrhu. Třetinu anglikánského kléru v Anglii tvoří nyní ženy. Jejich připuštění do kněžského úřadu schválila církev těsnou většinou počátkem 90. let minulého století. Od té doby toto uspořádání štěpí liberály a konzervativce. Stále více anglikánských národních církví po celém světě připouští do biskupského úřadu ženy. Jenom od září 2013 se tímto směrem vydaly Irsko, Wales, Jižní Indie a Austrálie.

Anglikánská církev má celosvětově asi 77 milionů členů a mimo Anglii existuje 38 národních církví ve 26 církevních provinciích, mimo jiné i v USA a řadě afrických zemí, jejichž význam v anglikánském společenství stále roste. Světskou hlavou anglické anglikánské církve je britská královna, duchovní hlavou této církev a zároveň čestným předsedou světového anglikánského společenství je arcibiskup z Canterbury, jímž nyní je Justin Welby (58).

Noví pravoslavní biskupové pro střední Evropu

Bělehrad (KAP) Novým srbsko­pravo­slavným biskupem Německa byl v Bělehradě zvolen Sergije Karanović, dosavadní opat (igumen) kláštera Rmanj v Bosně-Hercegovině. Narodil se 4. července 1975 v Srbsku, studoval v Řezně a Soluni. Diecéze sídlící v dolnosaském Hildesheimu má asi 40 farností a v celém Německu se k ní hlásí asi půl milionu věřících.

Zároveň byl zvolen vůbec první srbskopravoslavný biskup nově vytvoření diecéze Rakousko-Švýcarsko, jež byla roku 2011 oddělena od Německa. Stal se jím biskup Andrej Ćilerdžić, dosavadní vikář srbského patriarchy Irineje. Narodil se 21. srpna 1961 v Osnabrücku, základní školu a gymnázium absolvoval v Düsseldorfu. Teologii studoval v Bělehradě, do kláštera vstoupil roku 1987, kněžství přijal roku 1990, roku 2011 se stal světícím biskupem. V Rakousku má jeho církev 16 kostelů s 20 kněžími a přibližně čtvrt milionu věřících.