Jste zde

Hermeneutika zkušenosti

Ve dnech 7. a 8. listopadu 2014 se prostorách VOŠ Jabok uskutečnila teologická konference s názvem Hermeneutika zkušenosti v křesťanské tradici. Ve spolupráci s Institutem ekumenických studií konferenci pořádali doktorandi prof. Ivany Noble z pražské Evangelické teologické fakulty na závěr svého dvouletého grantového projektu. K úvahám o zkušenosti si přizvali řadu přátel, teologů a teoložek mladých služebně či i věkem z teologických fakult v Českých Budějovic, Olomouci, Praze, Lovani a Bratislavy. Většinu posluchačů tvořili studenti bakalářského programu Teologie křesťanských tradic na ETF UK.

Konferenci otevřela v páteční podvečer garantka projektu, prof. Ivana Noble. Představila některé postavy, které nás v tázání se po vnitřně zakoušeném poznání, jež jediné nasycuje duši (Ignác z Loyoly), mohou doprovázet. Výhodu nezůstat jen u jedné perspektivy doložila exkurzem do díla Schleiermachera, Brentana, Lévinase či Symeona Nového teologa, ale i našeho Petra Pokorného. Syntetický vstup do hermeneutiky náboženské zkušenosti podal následně Zdenko Širka. Od Schleiermachera přešel ke Gadamerovi, jehož dílo bylo osou příspěvku. S využitím jednoho z dalších partnerů v teologickém dialogu, Schüsslera Fiorenzy, přesvědčivě ukázal, že řeč nejen interpretuje zkušenost, ale též ji vytváří.

Po tomto úvodu přišel první ucelený blok příspěvků, který se tázal po místu náboženské zkušenosti. František Štěch představil krajinu jako jedno z těchto míst. V ní nalézáme stopy transcendence. Krajina má svou paměť a lze ji rozumět jako specifickému textu. Jako další locus náboženské zkušenosti nabídl Robert Svatoň ekumenický dialog. Má být rozhovorem mezi zkušenostmi víry a vést k jejímu prohloubení. Místem interpretace zkušenosti je Tradice chápaná jako paměť církve. První blok zakončil Cristian Panaitescu reflexí o zkušenosti v liturgické teologii Alexandra Schmemanna. Podobně jako Svatoň argumentoval pro úlohu církevního společenství při rozlišování osobní křesťanské zkušenosti. Zkušenost církve pak vidí jako symbolickou pro svět a ve službě světu. Po zajímavé diskusi byl páteční večer zakončen společnou liturgií a večeří.

První sobotní blok nesl téma charakter zkušenosti a způsob jejího poznání. Pavol Bargár se nejdříve věnoval narativní teologii. Evangelia mají jako svůj základ příběh a skrze něj usilují o transformaci člověka. Bargár představil komplexní model praxiologické matrice, jež je analytickým nástrojem pro interpretaci zkušenosti. V odpoledním semináři se potom s účastníky pokusil prostřednictvím tohoto nástroje interpretovat film Johna McDonagha Kalvárie. Následné dva příspěvky od Martina Kočího a Martina Mihalika spojoval zájem o postmoderní filosofii a teologii. Kočí interpretoval zkušenost zejména s využitím díla Harta a Boeveho a ukázal, že v náboženské zkušenosti jde vlastně o narušení zkušenosti. Locus theologicus je zde setkání s jinakostí. Mihalik potom pohovořil o třech cestách myšlení u Richarda Kearnyho. Po onto-teologické a echatologicko-etické interpretaci, které do značné míry redukují Boha na horizont lidského myšlení, přichází Kearny s via tertia. Ta hovoří o Bohu jako neustále přicházejícím a předchozí cesty v jistém smyslu spojuje.

Druhý sobotní blok přinesl aplikace hermeneutiky zkušenosti do rozmanitých oblastí: christologie, exegeze, práce a setkání se zlem. Petr Jandejsek přiblížil debatu o zkušenosti v římskokatolické christologii s využitím díla jezuitů Dupuise, Haighta a Sobrina. Jejich přístup „zdola“ (na „eklesiálních hranicích“) těží z misií, konkrétně ze zkušenosti s náboženskou pluralitou a situací chudoby. Naproti tomu přístup „shora“ více doceňuje zkušenost jednoty víry v církvi, vč. jednoty v jazykovém vyjádření víry. Matouš Holeka se věnoval roli zkušenosti při čtení Písma v různých teologiích osvobození, konkrétně v latinsko-americké, jihoafrické a indické dalit. Přes zjevné sympatie s těmito přístupy se neopomněl kriticky tázat, zda má ještě vlastní text nějakou hodnotu, když hlavním tvůrcem významu je zkušenost čtenáře. Na problematiku křesťanského pohledu na práci se ve svém příspěvku podíval Ondřej Fischer. Těžil z díla Kiekegaarda a Ricoeura a v nich objevil nejeden požadavek na profesi, ať už jde o čistotu úmyslů či ctnosti potřebné pro práci. Michaela Kušnieriková se zaměřila na hermeneutiku zkušenosti se zlem u Hannah Arendtové. Připomněla některé důležité koncepty jejího myšlení, jako je např. banální zlo. Doložila, že v totalitním zřízení je v posledu těžší svobodně myslet než konat. Po panelové diskusi a polední pauze potom konference pokračovala odpolední prací v seminárních skupinách.

Závěrem se pokusme shrnout. Konference dokumentovala, že teologické výměny mladé generace probíhají napříč akademickými pracovišti, specializacemi a konfesemi. Prezentující teologové prokázali, že sledují současné diskuse probíhající v evropské, či dokonce světové teologii, i kdyby pouze výběrově. Téma hermeneutiky zkušenosti je nosným pro řadu odlišných teologických zájmů. Zároveň je třeba přiznat jistou roztříštěnost, která je jen tu a tam projasněna dočasnými setkáními nad společně studovanými autory či tématy. S radostí je však možné přisvědčit, že communio theologorum je již zcela reálné, a je tak příslibem pro pokračující a sbližující spolupráci.

Pro úplnost dodejme, že texty, které zazněly na konferenci, vydává Evangelická teologická fakulta v plném rozsahu v publikaci Hermeneutika zkušenosti v křesťan-ské tradici. Zájemci o knihu se mohou obracet na Zdenka Širku (zdenko.sirka@gmail.com).

Zdenko Š. Širka, Petr Jandejsek, Cristian Panaitescu