Jste zde

Zprávy

2019: Rok Karla Bartha

Berlín (KAP/KNA) Německy mluvící protestanti budou rok 2019 slavit jako Rok Karla Bartha. Vyhlásili to Reformovaný spolek a Unie evangelických církví. Rok Karla Bartha bude zahájen v Basileji 10. prosince 2018 u příležitosti 50. výročí teologova úmrtí. Zároveň v tamní univerzitní knihovně bude otevřena velká výstava věnovaná Barthovi. Farář Johannes Voigtländer, který je pověřencem pro Rok Karla Bartha, uvedl, že se plánuje řada vědeckých konferencí, putovní výstava a brožura o Barthově životě a díle, která vyjde v nákladu 18 až 20 tisíc výtisků.

Švýcarský teolog Karl Barth (1886–1968) je považován za jednoho z klíčových bohovědců 20. století. Mimo jiné učil v Göttingenu, Münsteru a Bonnu, pak ho nacisté vykázali z Německa a přesunul se do Basileje. Roku 1934 se Barth podstatně podílel na Barmenském teologickém prohlášení, nejdůležitějším do­ku­mentu německé Vyznávající církve, ostře odmítajícím přizpůsobení evangelické církve nacismu. Po válce se Barth angažoval za usmíření národů, odzbrojení a mír.

Náboženské svobody ve světě ubývá

Washington (KAP) Studie amerického výzkumného institutu Pew ukazuje, že náboženská svoboda je ve světě stále více omezována. V celkem 83 ze 198 zkoumaných zemí byla od roku 2016 vysoká nebo velmi vysoká míra omezení ze strany vlády anebo projevy nepřátelství ze strany společnosti vůči nějakému náboženství. To je o 3 země více než loni a dokonce o 25 více než roku 2007. Protože mnohé země, omezující svobodu náboženství, mají zároveň hodně obyvatel, žije 83 % lidstva ve státech, kde aspoň proti jednomu náboženství existuje výrazná šikana ze strany úřadů anebo nepřátelství ze strany veřejnosti.

Ke státům masivně omezujícím nábo- ženskou svobodu, kterých počítá celkem 25, řadí Pew institut Čínu a muslimské země typu Íránu, Indonésie, Egypta, Saúdské Arábie nebo Turecka, ale také Rusko, kde dominuje pravoslaví, a nově buddhistický Myanmar kvůli násilné perzekuci Rohindžů.

Nejvyšší míru sociálního nepřátelství mezi náboženskými skupinami ve společnosti nacházejí autoři studie v Indii, následují země jako Sýrie, Nigérie, Bangladéš nebo Rusko.

Represe nejčastěji zakoušejí křesťanství a islám. Ze strany státu či společnosti zakoušeli křesťané nepřátelství ve 144 zemích a muslimové ve 142 zemích. Tyto vysoké počty ovšem souvisejí i s početností přívrženců a globálním rozšířením obou náboženství. Židé, kteří tvoří jen 0,2 % světové populace, mají kvůli své víře potíže v 87 zemích.

Nápadné je podle zprávy nedávné posílení nacionalisticky odůvodňovaných restrikcí a nepřátelství na pozadí snah o omezení přistěhovalectví náboženských a etnických menšin. To se týká i řady evropských států, kde studie registruje nástup „nacionalistické rétoriky, často nepřátelské vůči imigrantům a menšinám“, jež zhusta míří proti muslimům a někdy i židům. Ve třetině evropských zemí působily podle studie nacionalistické strany otevřeně nepřátelské vůči některé náboženské menšině, což je nárůst o 13 % oproti roku 2015.

Falešní úředníci Vatikánu dopadeni

Řím (KAP) Policie dopadla mezinárodně činnou bandu italských podvodníků, kteří se mimo jiné vydávali za kardinály a vatikánské úředníky. Sedm lidí bylo podle italského deníku Messaggero zatčeno a 27 je vyšetřováno. Falešní bankéři, kardinálové a finančníci provedli celkem 23 podvodů, při kterých šlo o údajné výnosné vklady u va-tikánských a lucemburských fondů a o obchod s falešnými uměleckými díly. Dále se bandě přičítá dalších 45 pokusů o podvod. Při domovních prohlídkách byly objeveny tři miliony padělaných eur, falešné vatikánské certifikáty na zlato, talár duchovního a padělaný obraz barokního mistra Bernarda Cavallina s certifikátem pravosti, oceňujícím tento padělek na 600 tisíc eur.

Papež: omluva Chilanům

Santiago (KAP/KNA) Papež František se omluvil věřícím chilské diecéze Osorno za to, že hájil tamního mezitím odstoupivšího biskupa Juana Barrose. Ten se zapletl do sexuálního zneužívání nezletilých skupinou kněží kolem Fernanda Karadimy, ale papež zprvu obviněním nevěřil, poněvadž jiní chilští biskupové Barrose podpořili. František změnil názor až po vyšetření případu jím vyslanou komisí. Následkem byla mimořádná cesta chilských biskupů do Říma, jejich kolektivní nabídka rezignace, odvolání několika z nich a nyní i papežova omluva věřícím.

Bude Franco přemístěn?

Madrid (KAP/KNA) V nové španělské levicové vládě se množí hlasy, aby byl hrob diktátora Francisca Franca (1892–1975) odstra­něn z baziliky v Údolí padlých severozápadně od Madridu. Namísto caudillova hrobu, který slouží jako poutní místo španělské ultrapravice, tam nově má vzniknout Centrum národní paměti. Podobné úvahy nejsou nové, ale doposud vždy ztroskotaly buď na nedostatku politické vůle nebo peněz. Ani nyní není jasné, zda se novému premiérovi Pedrovi Sánchezovi podaří úmysl uskutečnit. Zástupci konzervativní Lidové strany jsou proti, prý z obav, že by přesun hrobu rozjitřil národní rány, a předseda středolevé občanské strany Ciudadanos Albert Rivera záležitost nepovažuje za prioritní a před starostmi o „Francovy kosti“ prý dává přednost řešení reálných problémů Španělska. Církev je v záležitosti neutrální, madridský arcibiskup kardinál Carlos Osoro sdělil, že „nemá zájem“ se stavět proti Francově exhumaci.

Papež navštívil Světovou radu církví

Ženeva (KAP) Papež František v Ženevě navštívil Světovou radu církví (SRC) u příležitosti 70. výročí jejího založení. Šlo o třetí papežskou návštěvu SRC; poprvé ji navštívil Pavel VI. roku 1969, poté se do Ženevy vypravil Jan Pavel II. roku 1984. Na programu desetihodinové návštěvy byly ekumenické modlitby a rozhovory. Návštěvu papež před novináři označil jako „cestu k jednotě“ církví. Po příletu do Ženevy s papežem hovořil také švýcarský prezident Alain Berset. Společně se vyslovili za solidární a celoevropskou politiku vůči migrantům.

Během promluvy v sídle SRC papež hovořil o pokušení jít v dialogu církví spolu, ale „v úmyslu prosadit vlastní zájem,“ což je logika „Jidáše, který chodil společně s Kristem, ale k vlastnímu prospěchu“. „Rozhodnout se ve jménu evangelia pro bratry namísto pro sebe sama, to v očích světa často znamená pracovat se ztrátou.“ A ekumena pak je „velký ztrátový podnik“, což však je ve shodě s evangeliem. Ve prospěch jednoty bývá třeba dát v sázku vlastní záměry, „které jsou často vázané na etnickou příslušnost nebo překonané představy, až už spíše ,konzervativní nebo ,pokrokové‘,“ řekl papež a vyzval křesťany, aby místo výmluv jednali: společně „se modlit, evangelizovat, společně sloužit, to je možné a líbí se to Bohu!“

Ke Světové radě církví patří asi 350 církví celého světa. Jde o církve evangelické, anglikánské i pravoslavné tradice, které celkem mají kolem 560 milionů členů. Katolická církev členem není, se SRC však spolupracuje a katoličtí teologové jsou plnoprávnými členy některých komisí SRC.

Světová rada církví se sejde v Karlsruhe

Ženeva (KAP/KNA) Následující plenární zasedání Světové rady církví (SRC) se bude konat roku 2021 v německém Karlsruhe, část programu plenárního zasedání bude probíhat i v alsaském Štrasburku. Rozhodl to ústřední výbor SRC v Ženevě krátce před návštěvou papeže Františka. SRC tak bude poprvé ve své sedmdesátileté historii konat plenární zasedání na území Německa a poprvé po padesáti letech na území Evropy. Plenární zasedání SRC se konají zhruba po osmi letech. Vedle Karlsruhe se o pořadatelství letos ucházelo ještě Kapské město v Jihoafrické republice. Předcházející plenární zasedání SRC se odehrálo v jihokorejském Pusanu roku 2013, předtím v brazilském Porto Alegre roku 2006.