Jste zde

Beda Ctihodný

Narodil se kolem roku 672/673 v severní Anglii v Northumbrii nejspíš křesťanským rodičům. Zřejmě osiřel, a tak ho příbuzní v sedmi letech poslali do kláštera ve Wearmounthu, odkud později přešel do dvojkláštera svatých Petra a Pavla v Jarrow. Učili ho zakladatel kláštera Benedikt Biscop a jeho nástupce Ceolfrith. V období, kdy v čele kláštera stáli tito dva učení a svatí zakladatelé a zákonodárci, se mnišská komunita mohutně šířila. Oba měli na Bedu značný vliv: považoval je za své duchovní otce. Bedovi se dostalo vynikajícího klasického i křesťanského vzdělání od moudrých učitelů, kteří disponovali rozsáhlou klášterní knihovnou. Lze předpokládat, že při sepisování svého nejslavnějšího díla Církevní dějiny národa Anglů osobně procestoval místa, o nichž píše. Beda zemřel 25. května 735, o prvních nešporách slavnosti Nanebevstoupení Páně. Jeho tělesné ostatky jsou uloženy v katedrále města Durham. Spisy a pověst svatosti tohoto mnicha a mistra ovlivnily celý středověk. Beda patří vedle Alcuina a yorské školy k nejvýznamnějším středověkým učitelům. Úctu, jaké se v dalších dobách tgěšil, nejlépe vystihuje přívlastek „Venerabilis“ (Ctihodný), vyhrazený nejvýše postaveným duchovním osobám, kterým jej označuje už raný středověk. Na koncilu v Aquisgraně (r. 836) obdržel titul doctor admirabilis (Podivuhodný učitel). Papež Lev XIII. ho v roce 1899 prohlásil za učitele církve.

Na základě kritického studia textů lze jeho dílo rozčlenit do tří skupin podle doby vzniku. V první fázi (r. 701–709) Beda napsal 3 knihy Výkladu k Zjevení sv. Jana; K sedmi katolickým listům; Výklad Skutků apoštolských; Poznámky k počátku knihy Genesis. Do druhého období (710–720) spadají díla Výklad Lukášova evangelia; Nový výklad Skutků apoštolských; Třicet otázek nad knihami Královskými; K Písni písní; K Habakukovi. V třetí fázi (721–735) vznikly spisy O svatostánku; Výklady k Ezdrášovi a Nehemiášovi; Výklad Markova evangelia; O chrámu. Mezi další jeho díla patří O počítání času; K počátkům knihy Genesis; Dvě knihy homilií na evangelia nebo už zmíněné Církevní dějiny národa Anglů, která v pěti knihách podává církevní i politické dějiny Anglie od Caesarova přistání v Británii do roku 731. V úvodu vypráví o nejstarších dějinách Anglie až do příchodu benediktinského mnicha Augustina na anglickou půdu roku 596/7. Touto událostí podle Bedy začínají vlastní církevní dějiny Anglie. Již z výčtu děl je jasné, že Beda věnoval pozornost zejména historický knihám Písma svatého, dějinám univerzální i vlastní partikulární církve a vůbec exegezi biblických textů. Bedova sláva a autorita jako exegeta byla tak silná, že se pod jeho jménem traduje velké množství biblických výkladů a komentářů, které mu nepatří. V jeho díle je patrný důraz na vztah mezi Biblí, historií a ekleziologií, k čemuž se přidává i zájem o liturgii. Bedův záběr je však encyklopedický, neboť psal i o vědách spadajících do sedmi svobodných umění, věnoval se hagiografii, poezii, gramatice, nauce o rytmu a chronologii. Starší hagiografické látky nově zpracoval jak ve verších, tak v próze, přičemž se snažil o přesné vylíčení života. K těmto spisům patří epos o životě sv. Cuthberta, mnicha-poustevníka, oblíbeného divotvůrce a biskupa. Beda zanechal ale více básnických skladeb. Za zdařilé se považují skladby obsažené v Knize hymnů. Z gramatických učebnic jmenujme spis O ortografii, což je abecedně uspořádaný glosář s údaji o významu slov a jejich použití. Spis O metru se vyrovnává s rozdíly mezi metrickou a rytmickou poezií a vysvětluje je na příkladech u křesťanských básníků, jimiž nahrazuje příklady pohanských autorů. Mezi chronologická díla patří spisek O čase, příručka o počítání času a úsecích, na které se čas dělí, obsahuje také stručný výčet nejdůležitějších událostí, kroniku světových dějin, později samostatně opisovanou s titulem Menší kronika. Zmíněný spis O počítání času pojednává o termínech spojených s počítáním času (den, měsíc, rok, sluneční a měsíční rytmus), kde se vůbec poprvé vyskytuje popis prstomluvy pro vyjádření čísel. Druhou část spisu opět tvoří světová kronika, která se dnes označuje jako Větší kronika. Spis O přirozenosti věcí je stručný nárys kosmologie, spolu s kosmickými, podnebnými a povětrnostními informacemi podává i geografii. V českém překladu Jaromíra Kincla vyšly v nakladatelství Argo Bedovy Církevní dějiny národa Anglů (Praha 2008), revidované Magdalenou Moravovou, a v nakladatelství Pavel Mervart vyšly roce 2012v překladu Heleny Polehlové a Petra Polehly vybrané části Bedových Životů svatých opatů v souboru Non Angli sed angeli.