154 - říjen 2004

Routa vonná (Ruta graveolens)

Routa vonná (Ruta graveolens)

Když Ježíš napomíná farizeje, že příliš dbají na dodržování všech nařízení a řádů, ale na lásku a spravedlnost, kterou žádá Bůh, zapomínají, zmiňuje se ve své řeči také o dvou rostlinách. „Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin..." (L 11,42) Vyobrazená rostlina na titulní straně je jednou z nich.

Routa vonná byla známá jako koření již v Ježíšově době. Pochází z Balkánu a Krymu, kde roste na slunných svazích a skalnatých stepích. I v Čechách se od nepaměti routa pěstuje. V některých oblastech Čech zplaněla.

Je to vytrvalá bylina až polokeř, který může dorůstat výšky až 70 cm. Listy mají žlutozelené až modrozelené zbarvení. Vrcholové květy jsou pětičetné, ostatní čtyřčetné, s korunními lístky lžičkovitého tvaru. Květy jsou zbarveny zelenožlutě a objevují se od června do srpna. Celá rostlina má silnou aromatickou vůni, někdy až nepříjemně páchnoucí. U některých lidí může šťáva routy vyvolat alergii.

Routa byla ve středověku využívána na výrobu oleje. Olej obsahuje mnoho flavonolů a kumarin, který zvyšuje citlivost vůči slunečnímu záření. Také se, spolu s rozmarýnou, levandulí, mátou a dalším kořením, přidávala do octa jako ochucovadlo.

Jako droga v lidovém léčitelství se používá nakvétající nať, která se sklízí 2x za rok. Účinná látka obsažená vroutě má protikřečové účinky. Routa je nebezpečná pro těhotné ženy. Látky obsažené v rostlině mohou způsobit potrat. Z tohoto důvodu prý nesezdané těhotné dívky jedly listy z routy.

Routa se dodnes používá jako koření pro přípravu masa, ryb a omáček. Malé množství koření stačí, neboť je silně aromatická.

Sušené, rozdrcené a rozpuštěné listy routy ve vodě se dají rozprašovat jako účinný repelent proti hmyzu. (Asi ten zápach komár nepřežije.)

V minulosti byla routa používána téměř ke všemu, od ochucování sýra po vyhánění zlých duchů. Shakespeare nazýval routu kořením milosti. O něco později byla routa spojována s lítostí a pokáním. Větvičkami routy se rozstřikovala svěcená voda při křesťanských obřadech. Zajímavé je, že anglické slovo rue je výrazem pro routu a zároveň znamená litovat, cítit lítost.

Vraťme se nyní k Ježíšovým slovům. Proč Ježíšovi tolik vadilo, že farizeové dávali desátky z takových rostlin jako je routa?

V biblické době byla považována routa i máta za rostliny divoce rostoucí. Podle židovských předpisů tobyly rostliny osvobozené od placení desátku. Takových rostlin si Izraelci pěstovali na svých políčkách pouze několik kusů. I přes osvobození od placení někteří „poctivci" přinášeli do chrámů pečlivě odpočítanou desetinu z pěti kusů routy. Tito věřící nejen že plní nařízené povinnosti, ale jdou ještě dále. Přinášejí dary i z toho, z čeho nemusí. Cítí se být lepší než ostatní. Ale zapomínají, že místo spravedlivého odpočítávání jedné desetiny úrody (u kterého stráví většinu svého života) by se měli spravedlivě chovat k druhým lidem. A místo sebelásky z plnění svých svatých povinností by měli být naplněni láskou k bližnímu.

Moc bych nám všem přála, aby Ježíšova káravá slova nemusela patřit i nám. A cítíme-li, že Ježíš mluví i o nás, abychom uměli s pomocí Boží ze sebelásky a „spravedlivého" přepočítávání svého majetku vyjít mezi své bližní.

Pavla Friedrichová Sirůčková