Jen vymezení pojmů,
obsažených v titulu by vyžadovalo mnohem více prostoru, než
který je k dispozici. Měli bychom mluvit o vztahu církve a
státu, podrobně probrat Josefův životopis se všemi faktory,
které ho ovlivňovaly.
Vyznáním víry nazývámeúkon vyznání víry nebo jazykovou podoba víry církve. Úkon i text patřík sobě a odkazují jedno na druhé. Poznávacím znamením křesťanů je: Ef4, 5 „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest“. Křest, který spojuje věřícís Kristem v jeho smrti a zmrtvýchvstání (Ř 6, 3), vyžaduje víru.Můžeme říci, že všechny symboly obsahují dvě základní tvrzení:
V rozhovoru pro Lidové noviny z počátku srpna si kardinál Vlk stěžuje na úbytek lidí hlásících se k církvi. Z jeho slov vyplývá údiv, jak mohou být lidé věřící a přitom nepatřit do církve. Říká, že „v roce 1993 se ale něco zlomilo a sympatie společnosti, které jsme měli na počátku devadesátých let, jsme ztratili“. Proč se ale podivuje nad rozdílem počtu těch,kdo se hlásí k víře, ale odmítají k tomu insituci? Nelze pouze obecně konstatovat, že „se“ něco změnilo, ale je nutné konkrétně pojmenovat příčinytohoto trendu.
Mnohým reformám v oblasti církve připravila cestu již císařovna Marie Terezie, o níž známý bonmot říká, že „byla nejen matkou Josefa II., ale i matkou josefinismu“.1 Přes své hluboké náboženské přesvědčení i ona usilovala o podřízení církve potřebám státu. Základy rakouské formy státní církve byly tedy položeny již před Josefem II., až za jeho vlády dostala tato forma svůj typický výraz.
Cesta k reformám v církevní oblasti do 1. poloviny 18. století
Sledování dějin vztahů mezi státem a církví bychom mohli začít u Karla Velikého, který byl velkým vzorem habsburského rodu – jednotná liturgie převzatá z Říma mu umožnila podpořit jednotu říše.1
Václav Dvořák se narodil 6. 1. 19471 v Táboře a dětství prožil v Micáskově mlýně ve Vratišově, kde – podle jeho vzpomínek – pomáhal už jako dítě v hospodářství. Kvůli vrozené oční vadě ale žil od roku 1953 v Praze v internátu pro děti s vadami zraku.
Poslední komentáře