Jste zde

Jak přirozené je přirozené plánování rodičovství?

autor: 

Marek Vácha

It makes no sense to judge a behavior asmoral or immoral, ethical or unethical, on the basis of whether ornot it is "natural" (Douglas Futuyma: EvolutionaryBiology)1

Metody "přirozenéhoplánování rodičovství" (PPR) jakož i ostatní antikoncepční metodyvznikly díky velmi neobvyklému úkazu savčí sexuality, kterým je to,co anglosaská literatura nazývá termínem concealedovulation, utajená ovulace. Krom nepatrného zvýšení teplotytěla v průběhu ovulace nevykazuje žena (na rozdíl od tolikaostatních druhů primátů) téměř žádné jiné pozorovatelné známkyestru. Obvyklé je, že samička v říji dává tento fakt najevo buďzměnou barvy příslušných partií těla, a/nebo estrus může být vnímánolfaktoricky, čichově. Sex pak skutečně slouží pouze k plozenípotomstva a je časově spojen s obdobím říje. U našeho druhu tomutak není. Muži vnímají ženu jako sexuálně atraktivní kdykoliv,zcela nebo téměř nezávisle na faktu ovulace. Podle současnýchpředstav se má ovšem překvapivě za to, že utajená ovulace neníodvozený jev, jakási evoluční vymoženost, ale že opak je pravdou.Zdá se, že utajená ovulace je obecný rys, a odvozená je naopaksituace těch z našich primátích příbuzných, u kterých je ovulacenějak smyslově inzerována.

Zřejmě již velmi dávno v našíevoluční historii se tedy rozvolnil vztah mezi sexem a plozenímpotomstva. Argumenty, že nelze v sexuálním aktu nelze oddělovat"love making" (milování se) od "baby making" (plození dětí), nelzepodepřít poukazem na "lidskou přirozenost": ta podle všeho, co o nívíme, je přesně opačná. Sex nesloužil v minulosti pouze k plozenípotomků, ale zřejmě i k upevnění sociálních vazeb mezi oběmapartnery, tak jak k tomu slouží prokazatelně i u alespoň jednoho zdalších lidoopů.

Chci říct, že jako římskokatolickýkněz jsem v oboru laik. S žádnou antikoncepční metodou nemám žádnépraktické zkušenosti. Vše níže uvedené vyplývá pouze z teoretickýchúvah a rád se nechám vyvést z omylu. Na druhé straně právě situace,že se pro mě jedná pouze o teoretický problém, mi snad dává jistouobjektivitu a určitý odstup od věci. Než jsem ze zvídavosti začalstudovat metody PPR, byl jsem otevřený všem názorům, a přiznávám,že jsem metodám PPR mírně fandil, poněvadž jako katolík jaksipodvědomě chovám sympatie k tomu, co katolická církev učí. To, žejsem po prostudování brožurek PPR prudce změnil názor, tedynevyplývá z mé předchozí předpojatosti, ale z faktů.

Učení katolické církve o regulaciporodnosti, vyjádřené především v encyklice Humanae vitae, se dáshrnout takto: Je nepřijatelné užívat jakoukoli umělou formuantikoncepce vyjma metody sledování plodných a neplodných dní.Touto metodou je v současnosti tzv. symptotermální metodapřirozeného plánování rodičovství. Život je dar a dar se přijímá.Je nepřijatelné oddělovat tzv. love-making od baby-making. Z tohotodůvodu jsou nepřijatelné metody umělého oplodnění (baby-making bezlove-making) stejně jako umělá antikoncepce (love-making bezotevřenosti k baby-making). Je přijatelné využití plodných aneplodných dnů za účelem "vyhnout se dočasně nebo na neurčitědlouhou dobu narození nového dítěte".

I když Humanae vitae vznikla v roce1968, kdy techniky asistované reprodukce neexistovaly, text hovoříjasně:

Učitelským úřadem vícekrát vyložená nauka sezakládá na nerozlučném spojení dvojího významu manželského styku,který je Bohem chtěný a který člověk z vlastního popudu nemůžerozbít: je to význam spojivý a plodivý.2

Jistěže je stejně tak nutné dávatpozor na to, co v Humanae vitae je, jako na to, co v ní není. Jezde řeč o sledování plodných a neplodných dnů a ani slovo osymptotermální metodě (ta ještě v té době neexistovala). Encyklikanevysloveně předpokládá, že to, zda je žena zrovna plodná neboneplodná, je prostě známo. Možná někdo zítra vynalezne nějakoujednoduchou metodu, čip, který po přiložení na kůži podobně jakopolovodičový teploměr řekne, zda je právě plodný nebo neplodný den.Jenomže dnes je dnes. Dnes musíme vybarvovat kalendáře, spojovatkřivky, každodenně měřit teplotu a sledovat kvalitu hlenu, abychomse jakžtakž zorientovali. Jedna z otázek, kterou chci v tomto textupoložit, zní, zda je to tak správně.

Je tedy otázka, co mohou manželédělat, aby sladili úmysly Stvořitele v oblasti sexuální morálky,interpretované různými členy katolické církve, se svými vlastnímiúmysly v této oblasti. Podle mého názoru mají celkem šest morálněodlišitelných možností volby.

1. Nejčistší řešení problému by bylomít sex od počátku manželství, počínat si přirozeně bez jakékolimetody, nebránit se daru života a mít tolik dětí, kolik příroda aplodnost dovolí. V minulosti tomu tak bylo, pro náš druh jepřirozené, aby žena měla, řekněme, 14 dětí a dvanáct z nich abyzemřelo. Populační křivka začala geometricky růst zhruba až od roku1650, a do té doby, přes nejrůznější výkyvy na obě strany, seudržoval počet lidí na Zemi na stálé nebo jen mírně rostoucíhodnotě. Mnoho dětí se rodilo a mnoho umíralo. Vše přirozeně a bezmorálních problémů.

2. O něco problematičtější by bylomít sex od počátku manželství, nebránit se daru života, a v jistémokamžiku manželství, po určitém počtu dětí, sex zcela přerušit ažít, jak se říká, "jako bratr a sestra". Zde se ovšem již manželéjednoznačně brání daru života, abstinence je antikoncepce. Jakmanželé poznají, že v Božím plánu již nemají být obdarováni dalšímidětmi? Výhodou metody ovšem je, že love-making a baby-making jsouspolu spojeny.

3. Metody PPR, tedy pomocí umělýchprostředků zjistit plodné a neplodné dny a podle nich přirozeněusměrnit sexuální aktivitu. Nechť je mi dovoleno nejprve vyjasnitpojmy. Zastánci metod PPR hovoří o plánování rodičovství, protožepomocí metody se určí plodné a neplodné dny a správným načasovánímpohlavního styku je možno pravděpodobnost početí buď zvýšit, nebosnížit. Stejnou metodu tak můžeme použít pro dvě protichůdné snahy,podle aktuální situace manželů.

Symptotermální metoda PPR sezpravidla užívá proto, aby se zabránilo těhotenství. Samipropagátoři PPR uvádějí vysoká čísla spolehlivosti PPR ve srovnánís ostatními antikoncepčními metodami. Jedná se tedy nikoli oplánování, ale o úmysl nemít dítě!

Newspeak metod praktiků PPR je dobřeilustrován následujícím textem:

Spolehlivost metody plánování rodičovství jemožné vyjádřit více způsoby. Nejčastěji používaný je Pearl Index(PI), který vyjadřuje počet původně neplánovaných otěhotnění na 100žen, které během 1 roku (12 cyklů) používají danou metodu.(&) PIsymptotermální metody přirozeného plánování rodičovství v případěpravidelných cyklů byl 1,7. Ve všech případech otěhotnění bylpohlavní styk dle metodiky v plodném období, jednalo se tedy ochybu uživatele.3

Jako čtenář jsem zmaten: jedná se oplánování rodičovství nebo o antikoncepční metodu? Pokud je případotěhotnění klasifikován jako chyba uživatele metody, o co jiného sejedná než o antikoncepční metodu, bránění se daru života?

Katolíci velmi správně brojí protieufemistickému termínu "přerušení těhotenství", neboť interrupcenení přerušením těhotenství, nýbrž jeho ukončením, zabitím dítěte.Ve stejné logice je ovšem nesprávné mluvit o "přirozených metodáchplánování rodičovství", nýbrž o antikoncepční metodě, kterou tzv.přirozená metoda je. Kdyby někdo nazval používání kondomu metodouplánování rodičovství, byl by jistě obviněn katolickými aktivistyze zamlžování věcí: kondom není metoda plánování rodičovství, nýbržmetoda antikoncepce. Což je rozdíl. To, že se na rozdíl od kondomudá symptotermální metoda použít jednou jako antikoncepční metoda ajindy jako metoda zvyšující pravděpodobnost početí je jistě pravda,je ovšem třeba si uvědomit, že se zde jedná o jisté žonglování seslovy. Daný pár v dané chvíli používá metodu buď zcela jako metoduantikoncepční, nebo zcela jako metodu podporující pravděpodobnostpočetí. Pokud mám na mysli užití symptotermální metody jako metodyantikoncepční, musím o ní mluvit jako o antikoncepční metodě anikoli jako o metodě plánování rodičovství. Nyní budu mluvit opřirozeném plánování rodičovství v tomto jejím prvním významu, jakoo antikoncepční metodě, ostatně tak, jak se o ní běžněpřemýšlí.

Používání metod PPR považuji jakoantikoncepční metodu za volbu morálně problematickou, v jistémsmyslu za dokonce problematičtější než umělé metody. Na počátkuužívání této metody je snaha vyhnout se početí. JE to bránění sedaru života, za použití sofistikovaných metod, s využitím znalostímoderní medicíny, výzkumu hlenů, každodenního měření teploty,konstruování kalendářů a podobně, ovšem s deklarováním, že metodaNENÍ bránění se daru života. Úmysl oddělit love-making odbaby-making tak jednoznačně existuje, když ne jinde, tak v myslíchmanželů! Můžeme trochu obrátit známé rčení: špatný účel nemůže býtposvěcen dobrými prostředky.

Církev není v rozporu sama se sebou, kdyžpovažuje za dovolené uchýlit se k využití neplodných údobí, zatímcoodsuzuje jako vždy nedovolené užívat prostředky přímo namířenýchproti oplodnění, i když se to děje z důvodů, které se mohou zdátčestné a vážné. Oba způsoby jsou totiž podstatně odlišné. V prvnímpřípadě manželé oprávněně využívají přirozené dispozice. V druhémpřípadě brání uplatnění přirozených pochodů. Je pravda, že v prvními druhém případě manželé mají společnou pozitivní vůli vystříhat sepotomstva z důvodů, s nimiž lze souhlasit a hledají jistý způsob,jak toho dosáhnout. Ale stejně tak je pravda, že pouze v prvnímpřípadě se dovedou zříci manželského styku v plodných údobích, kdyžze správných pohnutek není žádoucí mít další potomstvo a manželsképrojevy si pak prokazují na znamení lásky a na upevnění vzájemnévěrnosti v údobích neplodných. Když si takto počínají, je to projevlásky opravdu čestné.4

Skutečně není církev v rozporu samase sebou? Text hovoří o znalosti plodných a neplodných dnů jako osamozřejmé danosti, jako o něčem, co má žena napsáno na čele, colze bez nesnází a problémů kdykoli snadno zjistit. Proč v prvémpřípadě manželé "oprávněně využívají" a ve druhém "brání"? Jeskutečně každodenní měření teploty spojené se zkoumáním vlastníchhlenů následováním vůle našeho Pána Ježíše Krista a životem vdůstojnosti bytosti, která má být obrazem svého Stvořitele? Jsouvskutku projevy lásky pod diktaturou kalendářního data, ono"milování podle kalendáře" tím, co si Pán Bůh přeje? A pokud jsoumanželské projevy, které si partneři prokazují pouze v údobíchneplodných, klasifikovány jako "projev lásky opravdu čestné",nebylo by nejčestnější ze všeho se manželských projevů vzdát úplně,pokud manželé již netouží po dítěti? Text správně poukazuje na to,že se manželé pouze v prvém případě dovedou zříci manželskéhostyku, ale již nekonstatuje, proč je to tak lepší.

V užití metod PPR jsme tak obrazně vsituaci člověka, který ví, že čas od času přichází do jeho rodinyhost, toužící mu předat dar. Domácí pán ale nebývá vždy doma, aprotože návštěvy hosta mají jistou pravidelnost, domácí si dávápozor, aby ve správnou chvíli byl jinde. Dokonce vyvinul vědeckoumetodu, kalendář příchodů a odchodů, jak se s hostem nestřetnout aodejít vždy před zaklepáním. Alibisticky potom zvedá ruce a říká,že se přece nebrání přijetí daru; jen zrovna nebyl doma. Svéjednání nepochopitelně považuje za čestné. Tuto metodu potom učíostatní, avšak za stálého zdůrazňování, že se přijetí daru životanebrání, a že je mu stále otevřen. Pokud se nějakým nedopatřením shostem srazí ve dveřích, dar sice přijme, ale dítě nazve chyboumetody. V tomto smyslu se domnívám, že je PPR morálněproblematičtější než umělé prostředky.

Z evangelií známe, že naše řeč má být"ano ano, ne ne." Připadá mi proto jako velké pokrytectví, říkat"ano", ale zařídit vše proto, aby výsledek dopadl "ne". Morálněčistší řešení mi připadá říct "ne", když mám na mysli "ne".

Krom tohoto morálního kazu vidím vmetodách PPR problém i v tom, že se překvapivě jedná o metodu velminespolehlivou. Než jsem začal studovat metody PPR, měl jsem za to,že se jedná naopak o metodu velmi spolehlivou, jak se často uvádí.Po pročtení materiálů, které vypracovali sami šiřitelé metody sezdá, že metoda sice spolehlivá je, avšak pouze za podmínek, kteréneumím nazvat jinak než "laboratorní", tedy za teoretickynastavených, ale v praxi téměř nikdy neuskutečnitelných parametrů.Propagátoři metod PPR totiž zdůrazňují, že faktory, které mohouovlivňovat sledování a vyhodnocení bazální tělesné teploty jsou

změna času měření, krátký nebo rušenýnoční spánek, výjimečně pozdní uložení se ke spánku, hormonálnívýkyvy, nervové příčiny, výjimečná konzumace alkoholu, jídlo pozděvečer, stres, psychické vypětí, změna životního stylu (dovolená),směnný provoz.5

Pokud bych měl výše uvedené faktoryshrnout do jediného pojmu, byl by jím nejspíše, zejména u mladýchžen či maminek, termín "běžný provoz". Pokud je za těchto podmínekměření teploty nespolehlivé, kdy tedy spolehlivé je? Jak si majípočínat ženy pracující na směny nebo manželé na dovolené?

Bylo by rovněž zajímavé zjistit, zakolik neplánovaných těhotenství může "chyba uživatele metody".Pokud uživatelka metody PPR otěhotní, věc se dá totiž vždyinterpretovat jako chyba uživatelky - k pohlavnímu styku totiževidentně došlo v plodný a nikoli neplodný den. Jedná se o známýproblém - čísla, která se mi nehodí, přesunu do jiné kolonky a prometodu zachovám 100% úspěšnost. A je to.

Moje třetí námitka se týká některýchtextů současné morální teologie. Domnívám se, že v duchovním životěby moje úvodní otázka měla znít "kdo je to pro mě Bůh", a naopakotázky typu "co si mohu dovolit udělat, aby to ještě nebyl hřích"mi připadají jako jisté čarování s předpisy, které nemá s víroumnoho společného. Historie církve zná řadu poučných momentů o tom,že vždy, když upadá víra v osobního Boha, nastupuje důraz napředpisy a ustanovení, na to, co je ještě dovoleno a co už ne.Střety Ježíše Krista s farizeji byly variací na toto téma. Mnozíteologové sexuální morálky mi tak připadají jako rozhodčí v boxu,kteří v ložnici z manželů strhávají přikrývku a diskutují, co ještěnení faul a co již ano; ať jde o cokoli, víra to zpravidlanení.

Moje poslední námitka proti metodámPPR je tvrzení zastánců metody, že používání metody je to, co siBůh přeje, jako například v poněkud enigmatickém výroku o tom, žesymptotermální metoda přirozeného plánování rodičovství rovněž

Poskytuje věřícím manželům radost z vědomí,že jednají v souladu s přirozeným řádem daným Stvořitelem6

Nejsem natolik sebevědomý, abych sitroufal psát o tom, co si Stvořitel ve sféře antikoncepce přeje aco si naopak nepřeje. Myslím však, že s výroky typu "Bůh to chce"má církev ve své historii bohaté a nepříliš pozitivnízkušenosti.

4. Neabortivní umělé metody. Mohu-lizůstat u obrazu z minulého odstavce, kondom znamená na zaklepáníneotevřít. I zde se jedná o nepřijetí daru, kondom se snažíseparovat gamety prostorově, PPR časově. O kolik je kondomnepřirozenější než teploměr? Kladu otázku - je mezi oběma metodamimorálně vnímatelný rozdíl? Teploměr u ukázněných manželů zabránísplynutí gamet stejně jako umělé prostředky u neukázněných. Kondomje zcela jistě nepřirozený, stejně jako jsou pro tělo nepřirozenébrýle nebo umělá ledvina. I antibiotika jsou nepřirozeným zásahemdo organismu, stejně jako umělý kloub, nemluvě o plastickéchirurgii. Díky svému rozumu žijeme ve světě nepřirozena, ve světěaut a mrakodrapů. Kdybychom chtěli žít přirozeně, museli bychom žítpo způsobu lovecko-sběračských společenstev. Pokud smíme používatumělé prostředky abychom vylepšili či léčili svá těla, a pokudsmíme užívat rozum, abychom se vyhnuli početí, proč nesmímepoužívat rozum a umělé prostředky, abychom se vyhnuli početí?

Další metodou by byla hormonálníneabortivní antikoncepce. Pokud kondom brání vzniku zygotyprostorově a PPR časově, jednalo by se i zde o jisté posunutí času,oddálení ovulace. Jistěže hormonální (neabortivní) antikoncepcenaruší fyziologii ženy a určitě, jako ostatně žádný medikament,není pro organismus přínosem, otázka, kterou kladu (ale na kterouneumím odpovědět) je, zda každodenní měření teploty spojené sezkoumáním hlenu neporušuje ještě víc psychiku ženy. Poraněnípsychiky je stejně tak reálné jako poranění těla. Navíc pokudměření teploty v tolika běžných případech nefunguje, je vůbec možnoúzkostlivějším partnerům s uvolněním dávat a přijímat radost ztělesna namísto nutkavých nevyslovených otázek, zda je dnes tensprávný den?

Jisté ovšem je, že umělých prostředkůje celá řada, mechanické i chemické, s různým morálnímodstupňováním a technickou účinností a vlivem na zdraví ženy, a jeobtížné o nich uvažovat jako o celku.

5. Abortivní antikoncepce, která je vkatolickém prostoru jednomyslně morálně nepřijatelná.

6. Sterilizace manželů, dočasná čitrvalá. V rámci katolické církve opět jednomyslně nepřijatelná.

Z těchto šesti metod, domnívám se, jeuvnitř katolické církve pátá a šestá mimo oblast diskuse. První dvěmetody ovšem vyžadují z různých důvodů značnou úroveň heroismu.Zbývá tedy třetí a čtvrtá. Domnívám se, že proti oběma lze vznést zrůzných stran různé námitky a že užití té či oné metody bude vždy zrůzných důvodů problematické. Jenomže pokud nechceme žít bez sexu,nějakou metodu prostě zvolit musíme. Uznávám, že pokud bychom žilijako naši nejbližší příbuzní a na ženách by byly jasně vnímatelnéznámky ovulace, klonil bych se, s jistými rozpaky, spíše kpoužívání třetí metody - metody PPR by pak byly zbytečné. Pokud jenáš druh - přirozeně - vybaven přesně opačně, a pokud je navícvybaven rozumem, na otázky co je přirozené a nepřirozené se dánahlížet z více stran.

Etolog Konrad Lorenz si už kdysidávno všiml toho, že druh, který je dlouhodobě domestikován,vykazuje na sobě dvě změny: povrch jeho těla zesvětlá a jedincůmprudce naroste sexuální aktivita. Náš druh v tomto smyslu nenívýjimkou, alespoň ve druhé části Lorezova postřehu, se zvýšenímživotní úrovně nám velmi narostla hladina sexuální aktivity.Potýkáme se tak v současnosti s problémy, které v minulýchstoletích nezněly tak intenzivně a které nám přináší výzvuaplikovat prostor evangelia na současnost, na problémy, které nikdyv našich dějinách nebyly natolik naléhavé. Možná bude nejcennějšímvýsledkem našeho bádání zjištění staré pravdy, že není ani takdůležitá otázka techniky spojena s otázkami typu "jak" nýbrž že vnašem duchovním životě je mnohem závažnější hledání odpovědi naotázku "proč".




1 Nemá smysl posuzovat chování jako mravnénebo nemravné, etické nebo neetické na základě toho, zda je či není"přirozené". (Přel. red.)

2 Humanae vitae, čl. 12

3 MUDr. L. Lázničková a CENAP: Přirozenéplánování rodičovství. Průvodce symptotermální metodou. Brno, 2003CENAP II. vyd. p. 1.

4 Humanae vitae, čl. 16

5 MUDr. L. Lázničková a CENAP: Přirozenéplánování rodičovství. Průvodce symptotermální metodou. Brno, 2003CENAP II. vyd. p. 19

6 CENAP: Přirozeně při plánování rodičovství.Brno, 2002 vydání ani počet stran neuvedeno

Komentáře

Také jsem si se zájmem přečetl tento článek, ale argumentačně mi připadá docela slabý. Žiji 23 let v manželství s PPR a stále ji vidím jako zdaleka nejlepší metodu pro manželský sexuální život. Protože argumentace je důležitá, napsal jsem ji do knížky "Proč se stávat jedním tělem", kterou vydalo nakladatelství Axis, 2015. Pokud skutečně máte zájem o pochopení Humanae Vitae, najdete v ní pár argumentů pro PPR i kritický pohled na výchozí předpoklady tohoto článku. Martin Kvapilík

Pane Molnáre, souhlasím. Vypočítat, změřit, vyhodnotit a pak už nic než znechucení a odpor k církvi. O to víc nic, že další dítě není možné mít, v rodině, kde je postižení, nemoc, stres a vyčerpání je PPR vrahem manželského života. Vyčerpání a stres znehodnotí výsledky, vždyť rozhodí i menstruaci. Metoda, ničící vztahy a přirozené chování, zvyšující stres. Metoda vyhánějící lidi z církve.

Stránky