Jste zde

Slovo k „Slovu k mládeži o víře a učení mistra Jana Husa“ od Tomáše Butty uveřejněném v „Českém zápase“ č.13/94

V Českém zápase č.13 z tohoto roku, který je - jak se alespoň domnívám z jeho obsahu - věnován památce M. Jana Husa, byl otisknut hned na první stránce příspěvek p. Butty, jehož název je použit v nadpisu. Po přečtení tohoto příspěvku jsem zůstal jako "opařený".

Pro jakou věkovou kategorii byl tento článek napsán? Vždy, když jsem slyšel pojem .mládež", domníval jsem se, že jde o lidi tak od 12-14 let. Bohužel tento článek v prvních dvou odstavcích by bylo možno adresovat tak věkové kategorii kolem 8-10 let a to ještě velice opatrně. Byl-li tento příspěvek přesto opravdu určen mládeži, svědčí to o tom, že p. Butta považuje mládež za rozumu - velice mírně řečeno - mdlého.

V tomto prvém odstavci jsem se také nemohl ubránit - při dojemném líčení, jak byl Hus vychováván svou matkou - pocitu, že zde bude předestřena nová legenda, nové hagiografické dílo. Naštěstí se tomu tak nestalo, on tento náběh sám o sobě stačil. Líčit křesťanskou výchovu Husa stylem, jako by šlo o něco výjimečného, právě v souvislosti s tím, že Hus žil v 15. století - svou charakteristiku tohoto období nám poskytuje autor sám:

.V té době vše směřovalo k věčnému a dokonalému Bohu. . ." - považuji za velice nešťastné.

Stejně tak se domnívám, že p. Butta mohl najít autentičtější Husovo vyjádření o Bohu, a ne použít jako .husovské" vyjádření .Bůh je nejvyšší dobro, nad které již nic lepšího nemůže být myšleno", které je známo již od Anselma z Canterbury, Tomáše Akvinského či ještě mnohem dříve od Platona.

Obdobně se domnívám a považuji za velice nebezpečné zjednodušení sporu o kalich, vyvodit Husův názor na tento problém z uvedeného citátu spisu .O svatokupectví", který vznikl na venkově mezi řadou dalších spisů zde Husem sepsaných na konci roku 1412 a v roce 1413, zvláště vezmeme-li v úvahu jak opatrně se Hus k tomuto problému vyjadřoval po zavedení kalicha do .praxe" M. Jakoubkem ze Stříbra.

Na závěr mi zbývá i přes vědomí toho, že nikdo není bez chyb a neomylný, si jen potichu povzdychnout: "Mistře Jene, to sis opravdu nezasloužil!"

Radek M. Zapletal