Slovenský biskup Baláž si před časem posteskl na
neupřímnost laiků v rozhovorech s biskupem:
Mali by byť konkrétnejšie spojenia s biskupom. My
máme mnohokrát nekonkrétne stretnutia s mládežou. To sú všetko také
oficiálne spojenia, ako napr. na Kvetnú nedeľu, ale to, že si mladí ľudia pozvú
biskupa voľakde tam, kde je bez oficiality, a že sa tam s nimi normálne
porozpráva, to sa nám tak často nestáva. My vystupujeme úradne a vy dávate
úradné otázky, aby ste .excelenciu" neurazili. Povedzte, komu to osoží? To
Cirkvi vôbec neosoží.
. . Ak vy voláte úprimne svojich biskupov otcami alebo bratmi, tak mu
povedzte, čo vás bolí (Viera a život 1/94).
Biskupova slova vůbec nejsou revoluční, ale vyzývají jen k naplnění
málo známého ustanovení církevního práva, které zde citujeme v oficiálním
plném znění:
.Křesťané mají právo, dokonce někdy i povinnost podle
svých znalostí, příslušnosti (tj. kompetence, pozn.red.) sdělit pastýřům své
mínění o věcech týkajících se prospěchu církve, a při zachování neporušenosti
víry a mravů a úcty vůči pastýřům, s ohledem na obecný prospěch a
důstojnost osob, mají právo s tímto míněním seznámit ostatní věřící."
(Kán. 212 §3)
Poslední komentáře