Ve dnech 30. 9. - 2. 11. 1994 se v Paříži uskutečnila
schůzka koordinačního týmu pro přípravu semináře Hnutí křesťanských základních
společenství, který se má uskutečnit ve dnech 30. 11. - 3. 12. 1995 v Ženevě.
Tohoto setkání se vedle zástupců z celé západní Evropy účastnili i
zástupci z ČR a Maďarska. Programem setkání bylo sdílení, výběr témat pro
diskuze v malých skupinách a další organizační zajištění semináře.
Životní praxe a angažovanost základních společenství je
velmi různorodá, což je dáno relativní samostatností jednotlivých skupin. Dále
lze obecně říci, že skupiny pocházející z jižně situovaných zemí jsou více
zaměřeny na sociální pomoc, spolupráci s bývalými koloniemi a s Třetím
světem a skládají se převážně z lidí z dělnických vrstev a lidí na
okraji společnosti. V severně
položených zemích se značná část skupin věnuje politické, teologické a
intelektuální činnosti, ačkoli i zde existuje sociální aspekt života společenství.
Dále se mnoho účastníků shodlo na faktu, že křesťanství prožívá na Západě krizi
ve velkoměstských aglomeracích, zatímco počet skupin roste v menších městech,
a to převážně z řad mladé generace.
Na semináři v Ženevě se počítá zhruba se 200 delegáty
z celé Evropy. Při práci ve skupinách se budou probírat tematické okruhy:
smysl života a víra (identita, bible, teologická formace, ekumenismus. . .), angažovanost
(Třetí svět, ekologie, respektování kultur. . .) a život společenství (předsednictví, katecheze
mládeže, spoluzodpovědnost za církev, teologie ženy. . .). Tento program slibuje možnost
dotknout se mnoha problémů v církvi a společnosti a vyměnit si zkušenosti
z praxe společenství.
Pro mnohé účastníky tohoto přípravného setkání byla
zkušenost československé ES velkým objevem, povzbuzením a výzvou. Proto můžeme
očekávat s nadějí další spolupráci s tímto obrodným proudem, který
zakouší církev budovanou zespodu jako konkrétní společenství žijící angažovanou
lásku, i přes všechny výstřelky a nepřiměřené reakce některých jejích skupin.
To ale může nasvědčovat pravému hledání identity a snaze o upřímnost.
Pavel Orebský
Poslední komentáře