Spolupráce církví v Kutné Hoře

Kutná Hora má okolo 25 000 obyvatel. V tomto historicky významném, památkově bohatém a turisticky lákavém městě jsou řádově stovky aktivních věřících, kteří jsou v šesti různých denominacích.

Sbor Apoštolské církve v Kutné Hoře vznikl v roce 1985.¹ Dnes má sbor sedmnáct oficiálních členů a průměrná návštěvnost nedělních bohoslužeb je mezi dvaceti až dvaceti pěti lidmi. Mimo nedělní bohoslužby pořádá sbor domácí skupinky ve formě biblických hodin, semináře „Poslední úseky cesty“, program Doprovázení, který spočívá v pomoci lidem v krizových situacích a konference se zahraničním hostem.

Pastorem² církve je od roku 2001 Miroslav Papež. Věnuje se organizačním a administrativním věcem, které souvisejí s chodem sboru. Dále pravidelně káže při bohoslužbách a na biblických hodinách, a věnuje se duchovní péči. Miroslav Papež uvádí, že důležitým prvkem pro chod sboru je úsilí o jednotu a stabilitu. Vizí je pomáhat dětem ulice Kutné Hory.

Dále říká, že pokud se jedná o spolupráci s ostatními církvemi, tak nejblíže k případné spolupráci dochází s Křesťanským společenstvím a Církví bratrskou, ne však často. Spolupráce s římskokatolickou církví často naráží na vzájemné neshody ohledně učení církve.

Sbor Církve bratrské v Kutné Hoře vznikl v roce 1924 a nyní má osmdesát šest oficiálních členů, přičemž návštěvnost nedělních bohoslužeb se pohybuje okolo osmdesáti lidí. Jako další aktivity vedle nedělních bohoslužeb se pořádají pravidelné biblické hodiny, modlitební setkávání, klub maminek, dětské kluby a setkávání dorostu a mládeže. Dále církev pořádá večery chval, místa uzdravení a Lego projekt.

Od roku 2016 je novým kazatelem³ Petr Šedý, který dříve působil v Chrudimi a v Praze. Nyní je ve fázi, kdy poznává nové prostředí, a říká: „Je pro mě důležité, abych si uvědomil čas, že sbor nemůžu nikam tlačit, ale že si na sebe musíme zvyknout. To se liší od předešlých působišť, kde jsem měl za úkol vést misijní projekty a vést sbor dopředu. Ale snad mi to půjde.“ V církvi s věnuje kázání, vyučování a spravování sboru. Petr Šedý uvádí, že jeho předchůdce navázal skvělou spolupráci s Křesťanských splečenstvím a katolickou církví, avšak občasná spolupráce je i s církví evangelickou.

Sbor Církve československé husitské (CČSH)⁴ vznikl v Kutné Hoře roku 1924 a dnes má dle dokumentací okolo pěti set členů. Návštěvnost nedělních bohoslužeb se však pohybuje mezi patnácti až dvaceti lidmi. Mimo nedělní bohoslužby církev pořádá kluby pro veřejnost a operní večery.

Současným farářem⁵ je již od roku 1985 Karel Bican, který byl v letech 1999 – 2007 zároveň také pražským biskupem. Vystudoval na Husitské teologické fakultě a nyní učí mimo jiné na Filosofické fakultě UK. Dále se kromě vyučování psychologie a sociologii věnuje krizové intervenci. Kromě z dosažení biskupského úřadu a vyučování na univerzitě má také Karel Bican radost z nových farářů. Říká: „Jsem rád, že během mého působení v Kutné Hoře vzešlo osm nových husitských farářů.“ Dříve působil na farnostech v Praze.

Dále uvádí, že má určitý vztah k liturgii, a možná právě proto k případné spolupráci může nejlépe dojít s římskokatolickou církví, popřípadě s církví evangelickou. Avšak moc nechápe, co lidi táhne do volnějších církví, jako je třeba KS či AC.

Kromě římskokatolické farnosti je sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Kutné Hoře nejstarším sborem, vznikl již v roce 1891. Zapsaných členů do sboru je okolo dvou set. Návštěvnost nedělních bohoslužeb se pohybuje okolo třiceti lidí. Mimo nedělní bohoslužby církev pořádá biblické hodiny, různá generační setkání (senioři a děti), vyučování náboženství, kavárnu, koncerty a festivaly.

Od roku 2013 je farářem⁶ Ondřej Zikmund, který se věnuje vyučování z Božího slova na pořádaných akcích, organizování akcí a pastoračním návštěvám. Kutná Hora je první místo působiště v role faráře. Ondřej Zikmund říká: „Snažím se poskytovat lidem vřelou atmosféru, nechci mluvit o nějakém Božím království, to by bylo troufalé, ale prostě přijetí. Snažím se lidem poskytovat přijetí a dávat jim naději.“ Dále uvádí, že co se týče toho, s jakou církví se mu spolupracuje nejlépe, má ke všem poměrně stejný vztah, a považuje v Kutné Hoře ekumenu za dar, který dobře funguje.

Křesťanské společenství (KS) v Kutné Hoře vzniklo v roce 1990 oddělením několika rodin z Církve bratrské. Oficiálních členů společenství je osmdesát dva, přičemž návštěvnost nedělních bohoslužeb se pohybuje okolo sedmdesáti. Mimo nedělní bohoslužby se církev schází na domácích skupinkách, na společných modlitebních setkáních a nepravidelných biblických hodinách. Vizí sboru je nesení evangelia Ježíše lidem v Kutné Hoře a okolí, takže pořádají přednášky pro veřejnost, kluby pro ženy a kurzy Alfa. Pro děti a mládež církev pořádá dětské kluby, setkávání mládeže, tábory a English campy.

Od roku 2008 je pastorem⁷ Alexandr Štěpánovský, který byl již od roku 1995 zaměstnán jako pracovník s dětmi a mládeží, přičemž dětem se věnuje i nadále. Nyní mimo nedělní kázání navštěvuje potřebné a nemocné, přednáší na školách, vede skupinky a přípravy ke křtu. Kromě kutnohorského sboru v roli pastora jinde nepůsobil. Alexandr Štěpánovský říká, že nejlepší, až nadstandardní spolupráce je s Církví bratrskou, avšak s evangelíky a katolíky spolupracují také velmi dobře.

Pro stáří a historii Kutné Hory a římskokatolické církve je těžké vystopovat nějaký počátek místního společenství křesťanů-katolíků. Ovšem stavba kostelů sahá do středověku. Sedlec byla nejdříve samostatná obec, avšak nyní spadá pod město Kutná Hora. Ve městě Kutná Hora jsou tedy dvě samostatné římskokatolické farnosti: Sedlecká farnost a arciděkanství⁸ Kutná Hora (Kutnohorská farnost). Zajímavostí je, že obě farnosti mají svou katedrálu⁹.

Je jisté, že církev ve městě byla již od samého počátku. S kutnohorskou farností jako samostatnou, oddělenou od Sedlce, můžeme jistě počítat již od 15. století. Uvedení oficiálního čísla členů církve je velmi obtížné. Návštěvnost nedělních bohoslužeb, které jsou rozdělené do čtyř, průměrně čítá přes tři sta účastníků. Kromě duchovních obnov, setkávání skupin, mládeže, táborů a biblických hodin, církev také pořádá kurzy Alfa, kavárnu pro veřejnost a různé přípravy na svátosti. Mimo jiné také spravuje velkou část památek v Kutné Hoře, provozuje školku a zaštiťuje oblastní Charitu.

Místním arciděkanem (farářem)¹⁰ je od roku 2007 Jan Uhlíř¹¹, který se stará jak o administrativní věci, které souvisejí s celým během farnosti, tak o pastorační péči. Mimo kázání a náboženství také dělá různé přípravy např. snoubenců, zpovědi či pohřby. Před Kutnou Horou působil ve Skutči a v Novém Městě nad Metují. O spolupráci mezi církvemi Jan Uhlíř říká, že funguje naprosto přirozeně a považuje jí za živou, ne nijak masovou, ale přiměřenou. Spolupráce s CB, ČCE a KS mu dělá radost.

Vedle arciděkanství v Kutné Hoře působí také Římskokatolická farnost Kutná Hora Sedlec. Založení opatství v Sedlci sahá až do 12. století. Farář Pavel Tobek říká: „Do farnosti se promítají dva faktory. 1) Farnost je na české katolické poměry extrémně bohatá, což je zapříčiněno kostnicí. 2) Je tu několik silných a rozvětvených rodin, kteří do značné míry určují tón farnosti.“ Na nedělní bohoslužby dochází okolo sto dvaceti lidí, přičemž jsou to čtyři různé bohoslužby.

Od roku 2009 je administrátorem¹² sedlecké farnosti Pavel Tobek zastává také úlohy vikáře¹³ a spirituála církevního gymnázia. Jeho práce má tedy několik rovin, od pastorace, přes hospodaření farnosti, administrativu až po vyučování na gymnáziu. Dříve působil v Hlinsku a v Čáslavi. Dle Pavla Tobka je nejužší spolupráce s arciděkanstvím. Protože však z důvodu vyučování nemůže docházet na setkávání duchovních, nemůže posoudit celkovou úroveň spolupráce církví. Dále uvádí, že by bylo dobré, kdyby se křesťané i z jiných církví angažovali např. v politice města, a mohli tak vzájemně spolupracovat.

Mezidenominační spolupráce

Jednou za čtvrt roku probíhá tzv. Ekumena, tedy setkání kutnohorských křesťanských duchovních, kde mají společně krátkou pobožnost a poté se baví třeba o aktuálních veřejných problémech. Tato setkání mají, dle Štěpánovského, spíše společenský charakter. Setkání se pravidelně účastní duchovní z CB, KS, ČCE a arciděkanství Kutná Hora. Alexandr Štěpánovský říká, že tato setkání jsou obohacující, a je moc rád, že mezi církvemi není rivalita, ale naopak snaha o poznávání se.

Na začátku každého roku probíhá Alianční týden modliteb, společné modlitby za jednotu, společné chvály a kázání. Setkání se konají na půdě CB, KS, ČCE, AC a arciděkanství. Těchto společných setkání se účastní i členové denominací, nejen duchovní, a průměrná návštěvnost je okolo dvaceti pěti lidí.

Dále o Vánocích probíhá na náměstí tzv. Betlémské světlo, na kterém se opět účastní místní kazatelé. Při předávání betlémského světla na Štědrý den se na náměstí objeví desítky lidí. Tato akce je tedy úplně veřejná. Kazatele mají krátké promluvy a modlitby, a hrají se a zpívají společné koledy. Tuto společnou vánoční akci si duchovní velice chválí.

V roce 2014 proběhly společné kurzy Alfa, kdy se duchovní z CB, KS a arciděkanství scházeli k modlitbám, církve dělali společnou propagaci evangelizačních kurzů, a poté každá denominace pořádala své kurzy. Tuto spolupráci hodnotí Jan Uhlíř velmi kladně a uvádí, že díky podnětu od protestantských církví a díky předání jejich zkušeností, začala farnost pořádat kurzy Alfa, na kterých měli v posledním ročníku přes čtyřicet lidí.

Ondřej Zikmund říká: „Když bylo veliké výročí Jana Husa, 600 let, tak jsme udělali jednu velikou ekumenickou akci. Tam se podíleli úplně všichni. … Uvidíme co přinese Luther.“ Tuto spolupráci na výročí Jana Husa, které obsahovalo řadu různých akcí a setkání¹⁴, si opravdu chválí většina místních duchovních. Já osobně jsem se účastnil koncertu Cantiky a Alfreda Strejčka a považuji to za jednu z nejlepších kulturních akcí, co jsem zažil. Dále jsou každý rok oslavy Husa, které probíhají za spolupráce husitské a evangelické církve.

V Kutné Hoře probíhá také Noc kostelů, což je otevření modliteben a kostelů pro veřejnost. Na církevním gymnáziu se schází skupinka studentů (s názvem: Nová generace) , kteří jsou z různých denominací.

Obě římskokatolické farnosti pořádají občasné společné akce. Dále probíhají pravidelně dva různé typy večerů chval. První typ večerů chval pořádá římskokatolická církev spolu s CB, který je jednou za měsíc. Druhý typ pořádá CB s KS. Tato spolupráce mezi CB a KS je rozvinutá a velmi blízká. Pořádají nejen večery chval a společná shromáždění, ale i Místa uzdravení (modlitby za nemocné), společná mládežnická setkávání a English campy. Petr Šedý říká, že je velmi rád, protože touha po spolupráci na těchto akcích vzešla z řad členů církve a nejen vedení.

Husitská církev pořádá každý rok spolu s evangelickou církví akci pro připomenutí Jana Husa. Na spolupráci se dříve podílela i Církev bratrská, ale dle slov Ondřeje Zikmunda od této akce Církev bratrská před několika lety odešla.

Římskokatolická církev provozuje mateřskou školku, kde jsou ovšem zapojeny i lidé z Církve bratrské a evangelické. Církev bratrská pořádala Klub maminek, kam také docházeli maminky z jiných církví a Jan Uhlíř uvádí, že má radost, že akce jako večery chval a Klub maminek vzešly od členů církve přirozenou cestou.

Apoštolská církev pořádá konference, kam zve i ostatní církve, avšak nejedná se o společné pořádání. Občasné konference pořádá i Církev bratrská (např. Přihořívá), kam také zve ostatní sbory. Na závěrečnou bohoslužbu se připojuje Křesťanské společenství.

Hodnocení vzájemné spolupráce

Dle evangelického faráře Zikmunda je v Kutné Hoře dar ekumeny, který zatím ještě nezažil. Necítí proto ani větší potřebu rozvíjení vzájemných vztahů, protože jsou velmi dobré. Spolupracují s lidmi z římskokatolické církve, Církve bratrské i Křesťanského společenství, a občasně s husity.

Naproti tomu husitský farář a bývalý pražský biskup Karel Bican říká, že tolik církví v Kutné Hoře sice být může, ale pouze vedle sebe, ne spolu. Vzájemné spolupráci v Kutné Hoře se moc nevěnuje i kvůli častému pobytu v Praze.

Podle Petra Šedého z CB je ekumenická spolupráce v Kutné Hoře velmi dobrá a je za ní moc rád. Říká, že ve městě by mohl vzniknout další sbor, nejlépe jako stanice CB nebo KS. Nejbližší spolupráce je s KS, avšak „s katolíky i evangelíky mají vztahy také velmi dobré“.

Pastor AC Miroslav Papež říká, že s nikým momentálně víceméně nespolupracují, protože bylo třeba se věnovat stabilitě a stmelení sboru tak, aby mohl fungovat jako opravdová rodina. Nyní je prý na čase, aby se sbor více otevřel. Akce sboru jsou otevřeny pro veřejnost.

Alexandr Štěpánovský z Křesťanského společenství uvádí, že by se mu líbilo mít zase společné ekumenické shromáždění, bohoslužbu pro veřejnost. Říká, že vzájemná spolupráce je dobrá a obohacující a společně s ostatními duchovními se snaží hledat body, ve kterých by mohli spolupracovat. Rivalitu mezi církvemi nikterak necítí, za což je rád, a dále říká, že vztahy s CB jsou velice nadstandardní. Tuto úroveň spolupráce by rád zachoval.

Dle Pavla Tobka ze sedlecké farnosti je spolupráce, alespoň z jeho role pozorovatele, na dobré a vyvážené úrovni. Říká, že bohužel z časových důvodů s ostatními není téměř vůbec v kontaktu.

Nakonec arciděkan Jan Uhlíř říká, že spolupráce církví v Kutné Hoře je na přátelské rovině a podle něj je velmi důležitá otevřenost a respekt k sobě navzájem, který mají. Uvádí, že spolu s vedoucími mají výborné vztahy, a že na oficiální rovině mají méně vztahů než ve skutečnosti, protože spolupráce je také mezi členy církví. Poté říká, že by bylo dobré zapracovat na seznámení členů církve s odlišnostmi nauk a tradic jiných církví tak, aby právě vzájemná odlišnost mohla lidi obohacovat.

Myslím, že vztahy církví v Kutné Hoře jsou na poměrně dobré úrovni. Zejména vztahy mezi kutnohorskou farností římskokatolickou, Církví bratrskou, Křesťanským společenstvím a Evangelickou církví. Tato společenství spolupracují i přes některé odlišnosti a vytváří tak dobrou ekumenickou práci církví ve městě, která je na přiměřené úrovni. Vztahy jsou udržovány na vzájemném respektu. Naproti tomu Apoštolská a husitská církev se pro jisté důvody vzájemné spolupráce distancují. Jejich účast na společných setkáních není častá. Sedlecká farnost je téměř mimo kontakt, což je vyvoláno zaneprázdněností faráře a zároveň vzdáleností farnosti od centra Kutné Hory. Tedy čtyři větší místní sbory příležitostně, až aktivně spolupracují, ale zbylé tři sbory spolupráci nevyhledávají.