Jste zde

Vysluhovat nebo předávat – aneb ztraceno v překladu

Korona-krize postavila před společenství věřících a následně i před teology důležitou otázku, a to jakým způsobem slavit Večeři Páně (pojem převažující v protestantismu) či eucharistii (pojem převažující v katolickém prostředí). V červnovém čísle (327) přinesly Getsemany pestrou paletu názorů na to, jak by se eucharistie mohla či měla v době krize slavit.

Daniel Kvasnička předložil vidění a praxi svého společenství, přičemž zdůraznil, že se snaží vyhýbat archaickému pojmu církevního newspeaku „vysluhování“ a dává přednost pojmenování „předávání“[ CITATION Kva20 \l 1029 ]. S tímto pojmem nebyl tak zcela srozuměn Pavel Hradilek ve svém následném komentáři předcházejících článků, s tím, že považuje tento termín za redukci [ CITATION Hra20 \l 1029 ]. Jako někdo, kdo se maličko otřel o novozákonní řečtinu, musím se Daniela Kvasničky zastat.

Nebudu se pouštět do teologie Večeře Páně. Zůstanu u té novozákonní řečtiny. Je v ní totiž takové zajímavé sloveso, které s oblibou ve svých přednáškách zdůrazňuje Láďa Heryán – paradidomi (). Studenti řečtiny právě v duchu zasténali; sloveso totiž patří do velice neoblíbené kategorie mi-ových sloves, v níž neplatí nic z toho, co za celou dobu studia koiné pracně narvali do svých hlav.

Ale proto mu pozornost věnovat nebudeme. Podívejme se spolu raději na jeho význam, protože právě šířka jeho významového pole je tím, co je na něm z hlediska teologie pozoruhodné. Každý slušný lexikon řeckých novozákonních pojmů [ CITATION NAS99 \l 1029 ] nám sdělí, že paradidomi znamená:

  1. Něco předat (z ruky do ruky)

  2. Vydat někoho moci, zradit, jednat věrolomně

  3. Svěřit někoho či něco do péče

  4. Svěřit něco verbálně (předat)

  5. Připustit či dovolit něco

Nový zákon má právě významovou šíři tohoto slovesa v oblibě. Užije je 117x, z toho u synoptiků je najdeme 67x, v Janově evangeliu 15x. Narazíme na ně ve chvílích, které jsou rozhodujícím momentem dějin spásy. Když Jidáš zrazuje Ježíše, je použito toto sloveso (ve významu bodu 2). Když Ježíš na kříži odevzdává svého ducha do Otcových rukou, je použito toto sloveso (ve významu bodu 3). Ke stejnému slovesu se uchyluje apoštol Pavel, když cituje pasáž, zachycující nejstarší novozákonní formu ustanovení Večeře Páně (1 K 11,23): „Já jsem přijal od Pána to, co jsem vám předal…“ (ve významu bodu 4).

Člověku neznalému řečtiny, který se však v našem kulturním prostoru alespoň malinko otřel o latinu, se možná rozsvítí ve chvíli, kdy se podívá do Vulgáty[ CITATION Bib20 \l 1029 ] a uvidí na tomto místě z 1. listu do Korintu sloveso trado. A tradice je již pojem, který známe všichni velmi dobře. Pojem, který je ke slavení eucharistie adekvátní, protože zde církev dělá něco, co převzala od Pána a potažmo i od těch, kteří prošlapávali úzkou a leckdy klikatou cestu víry před námi. A na nás, na křesťanech v konkrétní době, na konkrétním místě a v konkrétní části té velké a různorodé Církve, je, abychom toto tajemství předávali zase dále. Abychom byli článkem v řetězu tradice. V tomto smyslu se na pojem „předávat“ odvolával i Daniel Kvasnička ve svém článku.

Něco se nám tu zkrátka a dobře ztratilo v překladu. V překladu z řečtiny do češtiny se to stát může, však biblické jazyky jsou tu pro „fajnšmekry“ a teology. Horší je, stane-li se nám to v překladu z češtiny jedné konfese či denominace do češtiny konfese či denominace jiné. A vůbec nejhorší je, když nám přestanou rozumět lidé, s kterými žijeme.

 

Bibliografie

Bible Gateway. (nedatováno). Získáno 6. červenec 2020, z https://www.biblegateway.com/

Hradilek, P. (červen 2020). Nad diskusními texty o večeři Páně. (327). Získáno 6. červenec 2020, z https://www.getsemany.cz/node/3755

Kvasnička, D. (2020). Slavení večeře Páně v domácnosti. Getsemany(327). Získáno 6. červenec 2020, z Getsemany: https://www.getsemany.cz/node/3753

NAS New Testament Greek Lexikon. (1999). Získáno 6. červenec 2020, z https://www.biblestudytools.com/lexicons/greek/nas/