Darina Bártová

Milan Strnad: Židé v dějinách města Klatov

Kniha se zabývá regionální historií, ovšem svým zpracováním regionální úroveň vysoce přesahuje. Její vznik připomíná spíše pohádkový příběh.

Do rukou se mi nový překlad Písma dostal až na počátku srpna. První dodávka byla totiž beznadějně rozebrána v rámci Křesťanské konference a další zájemci, kteří měli předobjednávku u České biblické společnosti, museli čekat, až dopluje loď z Číny, která vezla další výtisky.

Exegetické poznámky k textu Mt 20, 1-16

Mnozí vykladači od dob Jana Zlatoústého mají za to, že toto matoušovské podobenství o nebeském království je autorovou vlastní variací na téma podobenství o marnotratném synu¹ (L 15,11-32). Vlastní podobenství je součástí

Po úvodních verších Sk 1,1-2 líčí autor pasáž o nanebevstoupení Páně. Tento text se výrazně liší od stejného líčení, podaného ovšem mnohem stručněji v evangeliu (L 24, 50-53). Patrně zde autor čerpá z jiného pramene (badatelé spekulují o tom, že z galilejského, podle oslovení učedníků ve v. 11).

Text J 13 patří ke klíčovým biblickým čtením velikonočního tridua. Již první tři verše jsou vlastně důležitou teologickou výpovědí. Ve zkratce je zde shrnut celý Ježíšův úkol. Nejprve se konstatuje, že přišla hodina. V originálním textu je opravdu použit tento pojem (hóra) pro označení časové jednotky,

Žalm 51 patří mezi nejznámější kající žalmy.¹ Tradice udává Davidovo autorství a žalm spojuje se situací vylíčenou v 2 S 11-12, tedy s Davidovou konfrontací s prorokem Nátanem poté, co spáchal cizoložství s manželkou

35. kapitola proroctví Izaiášova je výrazným kontrastem ke kapitole předchozí, v níž je ohlášen soud nad Edómem. Mluví se v ní o pomstě, meči, krvi, zpustošení a naprostém zničení země. Výpověď tohoto textu je pravým opakem, mluví o radosti, jásotu a proměně pouště v zahradu.

Někteří badatelé mají za to, že Iz 35 svým tónem jako by patřil spíše již k deuteroizaiášovské části spisu, avšak většina jich respektuje tradiční dělení, kdy je počátek Deutero Izaiáše umístěn až do Iz 40. Celá kapitola je poetickým textem a prvních 7 veršů má výrazně chiastickou strukturu:

Pod záštitou Křesťanské misijní společnosti a Evangelikálního teologického semináře Církve bratrské proběhl ve dnech 19.-20. října v Praze druhý ročník křesťanské konference s názvem Moc Boží přítomnosti. Hlavní mluvčí byla Tony Kalmová-Zwierová z Holandska, která ve své zemi vyučuje a poskytuje pastorační poradenství.

Tématy jednotlivých konferenčních bloků bylo Hledání nové identity v Kristu, Boží mateřská láska, Uzdravení vzpomínek, Uzdravení vůle, Uzdravení pocitů a Oslava Boží lásky. Velice srozumitelně a přístupně i pro ty, kdo nemají speciální znalosti z oboru psychologie, byly vysvětlovány jednotlivé pojmy, případně identifikovány životní etapy, v nichž se člověk může setkat s nedostatkem lásky či porozumění. Bylo také poukázáno na důsledky takových vnitřních zranění a byla nabízena možnost řešení. Řečnice používala jak kasuistiky ze své vlastní praxe (všechny přirozeně se svolením klientů), příběhy ze svého života. Nedílnou součást pak tvořily i biblické příběhy a jejich interpretace v kontextu vnitřního uzdravení. Takto byl například použit text z J 4 o ženě u Jákobovy studně, ale i Ž 107. Jako červená nit pak všemi tématy prorůstal text Ž 139 interpretovaný jako zaslíbení Boží ochrany a péče o člověka. Příběhy byly doplněny velmi zajímavým a pečlivě vybraným obrazovým materiálem.