Biskup Matěj Pavlík se narodil 26. 5. 1879 v Hrubé Vrbce na Moravě. Do roku 1920 byl římskokatolickým knězem, pak knězem a v letech 1921-1924 biskupem Církve československé pro Moravu a Slezsko. Vysvěcen byl v Bělehradě (1921). V roce 1924 se stal duchovním pro Moravu a Slezsko České náboženské obce pravoslavné (ČNOP). Od 22. 11. 1925 působil samostatně pod srbským patriarchátem jako biskup Českomoravské eparchie. Navštívil Kyjev (1900), USA (1923), jezdil do Jugoslávie.
Je znám především jako podporovatel samostatnosti a existence specifických národních liturgických prvků v duchovním a také každodenním životě eparchií, které spravoval (od roku 1929 byl správcem Moravskoslezské eparchie srbského patriarchátu). Vymohl pro eparchii státní uznání (22. 11. 1925), zasloužil se o její registraci, státní kongruu, zajištění duchovních po stránce sociálního, zdravotního a důchodového zabezpečení. 4. 9. 1942 byl popraven po atentátu na říšského protektora R. Heydricha.
V době okupace se účastnil národního odboje, poskytoval úkryt parašutistům, národ-ním hrdinům. Za to byl popraven společně se spolupracovníky, kaplanem katedrály dr. Vladimírem Petřekem, otcem Václavem Čiklem a laikem Janem Sonnevendem a dalšími.
Oficiální kanonizace, která proběhla již dříve v Srbské pravoslavné církvi, se uskutečnila za účasti oficiálních státních a církevních představitelů v roce 1987 v Olomouci, poté mu byla zasvěcena kaple (sv. Gorazda) pod katedrálním chrámem v Olomouci a v roce 1992 bylo v jeho rodišti (Hrubé Vrbce) vybudováno muzeum a kaple s monastýrem.
Působil jako editor a autor řady článků v periodikách Za Pravdou (1921-1930), Věstník české pravoslavné eparchie (1930-1942), mnoha biskupských cirkulářů, pamfletů a knih pro Československou církev (O úkolech a orientaci církve československé, Olomouc 1922 a další) i pro pravoslavné. Pod pseudonymem P. Malý napsal: Život sv. Cyrila a Metoděje a jejich poměr k Římu a Cařihradu, J. Wagner; Praha-Hlinsko 1936; Teorie o nerovnocennosti lidských ras. Co život přinášel. Po první světové válce. Nebezpečí, ed. P. Aleš, Pravoslavná akademie, Vilémov 1999, Pravidla pro duchovní osoby české pravoslavné eparchie, s. n., Praha 1941. Tradičně se mu připisuje autorství těchto titulů: Pamětní spis o právním postavení církve pravoslavné v RČS, Praha 1932, Pravoslavný katechismus, Praha 1940, 2. vyd. Praha 1951, 3. vyd. Soluň 1993, Průvodce po katedrálním chrámu svatého Gorazda, ed. P. Aleš z rukopisu z roku 1941. Olomouc 1987, Lidový sborník modliteb a zpěvů pravoslavné církve, 1. vyd. 1933, 2. vyd. 1951). V následujícím textu cituji ukázku z Gorazdovy knihy Život sv. Cyrila a Metoděje a jejich poměr k Římu a Cařihradu podle nového vydání z roku 2013, 3. kapitoly, která se jmenuje „Příprava na misii moravskou“.
Císař Michal III. projevil hned ochotu vyhověti prosbě Rostislavově a pověřil misijní prací na Moravě bratry Konstantina a Metoděje, kteří už osvědčili své misionářské schopnosti a nad to jakožto Soluňané mluvili slovansky, což zaručovalo, že budou zdárně působit v zemi Rostislavově.
Konstantin vzal s radostí na sebe novou misii, třebas byl stále ještě churav. První, co ho zajímalo, byla otázka, zda moravští Slované mají písmo pro svůj jazyk. Dověděv se, že ne, sestavil společně s Metodějem podle řecké abecedy písmena pro slovanské hlásky a jal se hned převáděti pro slovanský jazyk čtení evangelií, potřebná ke konání služeb Božích, zvláště pak liturgie. Tento překlad byl první knihou napsanou v řeči slovanské, a byl jím učiněn počátek slovanského písemnictví.
Když překlad nejnutnějších bohoslužebných textů byl ukončen, vydali se bratři na dalekou cestu. Císař Michal III. odevzdal jim pro Rostislava list, v němž pravil: „Bůh, který přikazuje každému, aby k poznání pravdy přišel a na vyšší stupeň se povznesl, vida víru tvou a snahu, zjevil písmena pro váš jazyk, abyste i vy byli připočteni k velkým národům, kteří oslavují Boha svým jazykem. A tak ti posíláme toho filosofa, muže velmi učeného, ctihodného a blahověrného, jemuž Bůh je (tj. slovanská písmena) zjevil. Proto přijmi tento dar, který jest větší a čestnější nad zlato a stříbro a drahé kamení. Přičiň se společně utvrdit dílo a hledej celým srdcem Boha.“
Připraveno podle P. Balcárka
Poslední komentáře