Genocida křesťanů v Iráku
Mnichov-Bagdád (KAP) Křesťané z Blízkého Východu v prohlášení vydaném v německém Augsburgu naléhavě varují před plíživou genocidou křesťanů na území Iráku. Muslimští extremisté tam unášejí a vraždí ženy, děti, mladé lidi i kněze. Jenom v Bagdádu a Mosulu už prý bylo zničeno 35 kostelů.
Z 1,2 milionu iráckých křesťanů už od počátku války uprchly statisíce do ciziny. Přežívají nyní v nedůstojných podmínkách v Jordánsku, Sýrii a Turecku.
Ústřední svaz asyrských organizací v Německu apeluje na Evropskou unii a Organizaci spojených národů, aby se situací křesťanů v Iráku začaly zabývat. „Celé rodiny byly vyhlazeny," říká se v provolání. Křesťansky se musejí oblékat jako muslimské ženy. Jsou vydávány islámské „fatvy" (právní dobrozdání kleriků) dovolující zabíjení a vyhánění křesťanů. Muslimští vyděrači také od křesťanů vymáhají výpalné.
Vatikán proti obchodu s „bílým masem"
Vatikán (KAP) Vatikán vyzval k větší aktivitě v boji proti obchodování se ženami a sexem. Obchod se sexem je moderní „formou otroctví", říká se v dokumentu Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí na cestách, který vyšel 19. června. Vedle boje proti obchodování s lidmi je také potřeba vyvinout větší úsilí o to, aby zákazníci prostitutek byli informováni o následcích svého počínání. Biskup Agostino Marchetto, sekretář papežské rady, při prezentaci dokumentu dal za příklad švédské zákonodárství. Od roku 1999 se totiž ve Švédsku trestá i nákup sexuálních služeb, takže zákazník prostitutky musí počítat s pokutou nebo až půlročním trestem odnětí svobody.
Rada, kterou vede kardinál Renato Raffaele Martino, dále požaduje lepší péči o děti ulice. Za tyto děti by se měla svým vlivem a sociální pomocí stavět i sama církev; přitom nejde jenom o ochranu před drogami, násilím a kriminalitou, ale i o ochranu před „vnitřní smrtí".
Další kapitola šedesátistránkového textu se věnuje bezdomovcům. Jejich lidská práva a potřeby se nesmějí opomíjet, říká dokument. Žebráci přitom už nevzbuzují soucit, ale jsou vnímáni jako „problém veřejného pořádku" a nevole se pak obrací i proti těm, kdo jim dávají almužny, konstatuje papežská rada kriticky.
Desatero pro řidiče
Vatikán (KAP) Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí na cestách vydala nové Desatero pro řidiče. Po prvním přikázání „Nezabiješ" vyzývá k opatrné jízdě, k odřeknutí si auta ve „stavu neschopném řízení" a k pomoci obětem dopravních nehod. Páté přikázání nabádá pyšné vlastníky plechových miláčků, aby svá auta nevnímali jako symboly sociálního statusu a moci.
Papežská rada dále lidi nabádá, aby si pomocí jízdy v autě nesnažili zvýšit sebevědomí. Řidiči nesmějí propadnout panovačnosti a přehnanému sebehodnocení, ale naopak se mají cvičit v sebekontrole a ohleduplnosti. „Auto má sklon člověka ukazovat z jeho primitivní stránky, a to mívá velmi nepříjemné následky," říká se v jejím textu.
Dokument poté vybízí k respektu k dopravním předpisům, k defenzivní jízdě a silnému pocitu odpovědnosti. Kdo ohrožuje v opilosti nebo v opojení rychlostí bezpečnost druhých lidí i svoji, dopouští se těžkého hříchu, varuje Vatikán.
Oslava 800 let od obrácení sv. Františka z Assisi
Assisi (KAP) Ve městě svatého Františka se slavilo 800 let od světcova obrácení. Slavnostní mši sloužil za přítomnosti italského ministerského předsedy Romana Prodiho papež Benedikt XVI. Při té příležitosti papež naléhavě vyzval celý svět k míru: „ozbrojené konflikty, poskvrňující zemi krví, musí přestat," řekl. Ve svém kázání papež dále označil sv. Františka za vzor vzhledem k velkým tématům dneška, jako je mír, zachování stvoření a podpora dialogu. Tento profil František podle papeže získal právě svým obrácením ke Kristu.
Benedikt XVI. hovořil rovněž světovém mezináboženském modlitebním setkání v Assisi, které sem v roce 1986 svolal jeho předchůdce Jan Pavel II. Nynější papež je označil za „prorocké setkání a chvíli milosti", které bylo svoláno do Assisi pro svědectví Františka jako „muže pokoje", kterého i příslušníci jiných náboženství vnímají se sympatiemi. Zároveň je František podle Benedikta XVI. i „zárukou křesťanské autenticity" - opravdový mezináboženský dialog nemá nic společného s náboženskou lhostejností, řekl papež.
Zemřeli Marcel Dubois a Giuseppe Alberigo
Jeruzalém, Řím (KAP) Zemřeli dva významní katoličtí teologové, Marcel Dubois a Giuseppe Alberigo.
Dominikánský kněz francouzského původu Marcel Dubois zemřel ve věku 87 let v Jeruzalémě. Působil zde jako profesor filozofie na Hebrejské univerzitě. Během svého působení se zasloužil o dialog mezi Izraelem a Vatikánem a byl poradcem papeže Jana Pavla II. v otázkách vztahu k židovství. Spolu s Bruno Hussarem v Jeruzalémě založil Izajášův dům křesťansko-židovského setkávání. Roku 1989 mu bylo uděleno čestné občanství Jeruzaléma a roku 1996 byl jako první křesťan vyznamenán Cenou Izraele.
Italský teolog a církevní historik Giuseppe Alberigo zemřel v Římě ve věku 81 let. Byl považován za jednoho z hlavních expertů na historii II. vatikánského koncilu. Dlouhá léta působil v řídící komisi mezinárodního teologického časopisu Concilium.
Alberigo působil jako profesor církevních dějin na boloňské univerzitě. Publikoval knihu Dějiny II. vatikánského koncilu, která již byla přeložena do řady jazyků, a řadů studií o životě a díle koncilního papeže Jana XXIII.
Felix Wilfred novým prezidentem Concilia
Haag-Frankfurt (KAP) Indický katolický teolog a náboženský filozof Felix Wilfred byl zvolen novým prezidentem mezinárodního teologického časopisu Concilium. Kancelář časopisu se zároveň stěhuje z nizozemského Nijmegen do jihoindického Madrasu.
Vydavatelé Concilia, 22 vědců z celého světa, se letos sešli v německém Münsteru. Vyjádřili přání, aby se jejich pětkrát ročně v pěti jazykových mutacích vycházející časopis ještě více profiloval jako fórum mezinárodně relevantních teologických a sociálních témat. Na jejich společné bohoslužbě pronesl kázání salvadorský představitel teologie osvobození Jon Sobrino, jehož některé spisy byly v březnu kritizovány římskou Kongregací pro nauku víry, což mezi ostatními teology vyvolalo silnou vlnu solidarity.
Protiřecká demonstrace pravoslavných Arabů
Jeruzalém (KAP) Arabští pravoslavní křesťané v Jeruzalémě demonstrovali proti návštěvě řecké ministryně zahraničí Dory Bakoyannisové. Podle palestinské zpravodajské agentury Maan se tak postavili proti „řeckému vměšování" do vnitřních záležitostí pravoslavné církve ve Svaté zemi.
Palestinci tvoří mezi izraelskými pravoslavnými věřícími jasnou většinu. Jejich biskupové a vyšší klérus však jsou vybíráni z řad Bratrstva Svatého hrobu, tvořeného téměř výhradně mnichy řeckého původu. Palestinští politici se již delší dobu snaží věřící proti těmto „Řekům" poštvat. Zatím se však s jejich názory ztotožňuje jen menšina pravoslavných Arabů v Izraeli.
Demonstranti požadovali, aby si řecká ministryně zahraničí vzala „s sebou zpátky do Athén" patriarchu Teofila III. (který žije ve Svaté zemi od nejútlejšího mládí). Označili také za „ponižování arabských křesťanů" to, že patriarcha na počest řecké političky nechal vyzvánět zvony na Chrámu Svatého hrobu.
Patriarcha Teofil III. byl zvolen před třemi roky na místo odvolaného předchůdce, který byl obviněn z nekalých obchodů s církevními pozemky. Nyní Teofil III. stojí pod silným tlakem, protože mu stát Izrael odpírá oficiální uznání. Je možné, že i demonstrace arabských křesťanů je projevem izraelského vlivu na některé palestinské politiky.
Nalezen rukopis Mozartovy mše KV 258
Bozen (KAP) Mimořádný nález se podařil v Brixenu: objeven byl notový materiál Mozartovy Mše C dur, podle Köchelova seznamu číslo 258, takzvané Spaurovy mše. Noty se nacházely ve starém archivním fondu brixenského dómu, který je nyní součástí archivu tamní diecéze. Objevitelka, historička hudby Hildegard Hermann-Schneiderová, prokázala, že se jedná o noty k premiéře mše roku 1776, a také doložila věnování skladby tehdejšímu biskupu-koadjutorovi diecéze Brixen, hraběti von Spaurovi. Nalezené noty tedy jsou nejdůležitějším pramenem k této Mozartově kompozici, která zaujímá mezi jeho mšemi významné postavení. Zajímavé jsou zejména četné vlastnoruční vpisky skladatele i jeho otce, Leopolda Mozarta.
Plánované blahořečení 498 španělských mučedníků
Madrid (KAP) 28. října se bude v Římě konat blahořečení největšího počtu lidí naráz v dějinách. Papež prohlásí za blahoslavené celkem 498 španělských mučedníků z 30. let 20. století, z doby, kdy republikánští ozbrojenci během občanské války vyvražďovali příslušníky katolického kléru a řeholníky. Nejmladším z nových blahoslavených bude šestnáctiletý salesiánský řádový aspirant Federico Cobo Sanz. Nejedná se o první blahořečené oběti republikánů, předchozí papež Jan Pavel II. jich již beatifikoval téměř tři stovky.
Poslední komentáře