Zprávy

Zemřel patriarcha Alexij II.

Moskva (KAP) Pravoslavný patriarcha moskevský a vší Rusi Alexij II. zemřel 5. prosince ve svém moskevském sídle ve věku nedožitých 80 let na selhání srdce. Již delší dobu měl zdravotní problémy a sám si byl vědom toho, že se blíží jeho konec. Ruskou pravoslavnou církev vedl od roku 1990 a zasloužil se o její obnovu po pádu sovětského komunistického režimu.

Pohřební liturgie v největším moskevském chrámu, katedrále Krista Spasitele, se účastnilo přes 80 tisíc lidí včetně ruského prezidenta Medvěděva a premiéra Putina. Bohoslužbu vedl metropolita Kiril za Smolensku, který ruskou pravoslavnou církev povede do zvolení Alexijova nástupce, a ekumenický patriarcha konstantinopolský Bartlomaios I.

Vatikánskou delegaci na pohřbu vedli kardinálové Walter Kasper a Roger Etchegaray. Kardinál Kasper prohlásil, že „Alexij II. byl bezpochyby jeden z nejvýznamnějších církevních vůdců v dobách velkého přechodu od komunismu k současnému řádu. Má proto veliké zásluhy co se týče výstavby církve v jeho zemi: Založil mnoho nových diecézí, farností a klášterů. Tím dodal ruské pravoslavné církvi nový život." V rozhovoru pro vatikánský rozhlas Kasper dále uvedl: „Nikdy jsem nepochyboval, že měl zájem na sblížení s katolickou církví. Přes všechna příležitostná napětí, k nimž docházelo, se v jeho době vztahy mezi Moskvou a Římem jednoznačně zlepšily."

Alexij II. se narodil 23. února 1929 v estonském hlavním městě Rewalu (Tallinu) jako Alexij Michajlovič Ridiger a pocházel z baltské šlechtické rodiny. Absolvoval kněžský seminář v Leningradu (Petrohradě) a na kněze byl vysvěcen roku 1950. Mezi roky 1961 a 1986 sloužil jako metropolita Tallinu a Estonska, poté se stal metropolitou petrohradským a novgorodským. Za nástupce zesnulého patriarchy Pimena byl zvolen 7. června 1990, přičemž získal 166 hlasů ze 317, a tím se stal 15. patriarchou moskevským. Volba patriarchy proběhla poprvé po dlouhé době svobodně bez přímého vměšování státu. Do úřadu byl Alexij II. uveden 10. června 1990.

Zesnulý patriarcha Alexij II. vedl nejpočetnější národní pravoslavnou církev v letech politických turbulencí a vnitřní obnovy. Snažil se o rovnováhu mezi reformními a konzervativně-nacionalistickými silami uvnitř své církve. Zprvu pro něho bylo obtížné v politicky a ekonomicky rozkolísaných 90. letech najít přijatelný poměr ke státu a společnosti, s nástupem Vladimira Putina se však vztahy mezi ruským státem a pravoslavnou církví citelně zlepšily. Napjatý zůstával vztah ke katolické církvi, i když v poslední době bylo patrné jisté sblížení. Alexij hájil nárok ruského pravoslaví na jeho tradiční „kanonické teritorium" a katolíkům vytýkal, že v Rusku provádějí misii a přetahují pravoslavné věřící. Nikdy se také osobně nesetkal s římským papežem.

Nástupce Alexije II. zvolí synoda, která se bude konat 27. až 29. ledna 2009. Nový patriarcha poté bude uveden do úřadu 1. února. Nejvýznamnějšími kandidáty jsou prozatímní hlava ruského pravoslaví metropolita Kyril ze Smolensku, metropolita Kliment z Kalugy a Borovska, exarcha autonomní běloruské pravoslavné církve metropolita Filaret z Minsku a Slutsku, metropolita Juvenalij z Krutici a Kolomna a metropolita Vladimir z Taškentu. Ve volebním shromáždění kromě asi 200 pravoslavných biskupů zasednou také vybraní kněží, jáhni, mniši, jeptišky a laici.

Na světě hladoví 963 milionů lidí

Řím (KAP) Organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů (FAO) uveřejnila statistiku, podle níž v uplynulém roce na světě hladovělo 963 milionů lidí, tedy o 40 milionů více než před rokem. Generální ředitel FAO Jacques Diouf uvedl, že je způsobeno cenami potravin, které od roku 2006 rychle rostou. Globální hospodářská krize může v blízké budoucnosti do bídy a hladu zahnat ještě větší počet lidí.

Nová čísla ukazují, že světový boj proti hladovění se dostal do potíží. Zatímco od roku 1990 podíl hladovějících lidí v rozvojových zemích neustále klesal až na 16 % obyvatelstva, nyní dochází ke zvratu v tomto trendu. Jacques Diouf v této souvislosti poukázal na nedostatečnou politickou vůli bohatých států a řekl, že motto nově zvoleného prezidenta USA Baracka Obamy „Yes we can" lze použít i na tyto země, které stále mohou dodržet své sliby rozvojové pomoci.

Podle uveřejněné statistiky Organizace pro výživu a zemědělství žije naprostá většina hladovějících lidí (907 milionů) v rozvojových zemích. V subsaharských státech Afriky trpí hladem každý třetí obyvatel, celkem 236 milionů v roce 2007. Nejhorší zde byl vývoj v Kongu-Kinshase, kde se následkem vojenského konfliktu podíl hladovějících zvýšil z 29 na 76 procent.

Nový vatikánský dokument o bioetice

Vatikán (KAP) Římská Kongregace pro nauku víry vydala dokument věnovaný otázkám bioetiky. Instrukce Dignitas personae vyjadřuje uznání vědeckému výzkumu, jasně se však staví proti umělému oplodňování, výzkumu embryonálních kmenových buněk, klonování a vytváření chimér, tedy tvorů obsahujících lidskou i zvířecí dědičnou informaci. Medicínské zásahy jsou podle instrukce „nepřijatelné, pokud s sebou nesou likvidaci člověka nebo používají prostředky zraňující lidskou důstojnost." Naopak dokument vyslovuje církevní uznání výzkumu, který otevírá nové terapeutické perspektivy. Věda je podle něj „cennou službou celému životu a důstojnosti každého člověka."

Zemřel kard. Avery Dulles

Washington (KAP) Významný teolog, jezuita a kardinál Avery Dulles zemřel 12. prosince ve věku 90 let ve svém newyorském bytě.

Avery Dulles se narodil 24. srpna 1918 v Auburnu ve státě New York. Pocházel z prominentní protestantské rodiny, jeho otec John Foster Dulles byl ministrem zahraničí USA ve vládě prezidenta Eisenhowera. Jako mladý muž Avery Dulles nejdříve ztratil o náboženství zájem, během studií na Harvardské univerzitě však roku 1940 vstoupil do katolické církve. Stal se jezuitou a roku 1956 byl vysvěcen na kněze. Věnoval se bádání a výuce v oboru eklesiologie, fundamentální teologie a ekumenismu. Roku 2001 byl Janem Pavlem II. za své teologické zásluhy jmenován kardinálem a zároveň se tak stal prvním občanem USA, který byl do kardinálského kolegia jmenován aniž by byl biskupem.

Změna v čele Kongregace pro bohoslužbu a svátosti

Vatikán (KAP) Poté, co z důvodu věku rezignoval dosavadní prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, kardinál Francis Arinze z Nigérie, jmenoval papež Benedikt XVI. jeho nástupce. Stal se jím dosavadní primas Španělska a arcibiskup toledský kardinál Antonio Canizares Llovera.

Kardinál Canizares Llovera se narodil 15. října 1945 v Utielu u Valencie. Knězem byl vysvěcen roku 1970, působil i jako vysokoškolský pedagog, biskupem se stal roku 1992 a toledskou arcidiecézi řídil od roku 2002. Jeho vzdělání nebylo orientováno na liturgii, je však dlouholetým členem Kongregace pro nauku víry a po jmenování kardinálem roku 2006 ho Benedikt XVI. povolal do komise Ecclesia Dei, která se zabývá otázkami sloužení liturgie podle starého ritu z roku 1962.

Leuenberské společenství má nové logo

Vídeň (KAP) Leuenberské společenství (Společenství evangelických církví Evropy, CEPE) má nové logo, které vytvořila bernská agentura Büro+Webdesign. Zároveň společenství otevřelo trojjazyčnou webovou stránku na adrese www.leuenberg.eu.

K Leuenberskému společenství patří 105 protestantských církví v Evropě a Jižní Americe. Úřadujícím prezidentem je švýcarský farář Thomas Wipf.

V češtině se informace o Leuenberském společenství objevují na stránkách Ekumenické rady církví (http://www.ekumenickarada.cz, odkaz Leuenberské společenství).