Jste zde

Obrazy Krista

autor: 

Měl jsem před vánočními svátky štěstí: několikadenní pobyt v Toskánsku zrovna v době, kdy se v galériích, muzeích a památkách netlačí davy turistů. Stačí zakoupit lístek a jde se, v klidu můžeš prohlížet a obdivovat. Shlédl jsem snad stovky náboženských výjevů, především těch v hlavní dějové linii evangelií, Zvěstování - Narození - Křest - Ukřižování. Všude samí světci, Bohorodička a hlavně sám Ježíš, od strnulých Kristů Trpitelů duecenta s ještě zřetelnými rysy byzantských ikon až po svrchovaně rafinovaného Caravaggiova Bakcha odkazujícího prý na kristovský motiv číší rudého vína a zvláštní hermafroditickou tváří. Ať díla již pozapomenutých umělců či práce Michelangelovy a Leonardovy, všechny ty obrazy a sochy chtěly vylíčit, zpřítomnit a předat biblické poselství, křesťanskou víru, Ježíšovu osobu.

Vycházejí však turisté z florentské galerie Uffizi zbožnější, křesťanštější? Snad občas někdo, koho se dotkne krása toho či onoho obrazu tak, že pronikne i k hlubším vrstvám umělcova sdělení: přinejmenším v tomto zimním období mohou mít méně uspěchaní turisté chvilku času se u některého plátna či sochy aspoň na okamžik zastavit a rozjímat. Převažující pocit však mám negativní: Jakoby ta díla byla přeznačena a uvržena do kunsthistorického zajetí tím, že byla prohlášena za umění, řádně katalogizována, restaurována a předpisově vystavena v sále určeném tomu kterému umělci či epoše dějin malířství. Nejenže je pak divák v rozsáhlých galériích a chrámech zavalen přemírou podívané, ale především umělecká díla k nám přestávají hovořit o svém vlastním námětu - například biblické události - a namísto toho je vnímáme jako artefakty, u nichž je důležitá technika, kompozice, výtvarná škola, jméno tvůrce.

Hovořím o tom proto, že hlavním tématem našeho čísla je Ježíš, stejně jako je Ježíš tématem mnoha uměleckých děl v obrazárnách. Sean Freyne v textu Žid Ježíš hovoří o často opomíjené avšak klíčové skutečnosti, že Pán byl Žid se vším všudy; a Maria Clara Lucchetti Bingemerová v příspěvku Mužský a ženský prvek: dvě tváře mystéria Ježíše Krista analyzuje pojetí Ježíše z feministického hlediska. Teologové stejně jako umělci vytvářejí obrazy Ježíše. A jako umělcům i jim hrozí, že jejich obraz buď úplně zastará a bude vyhozen, anebo v lepším případě přejde do galerie kanonických textů, které se povinně citují, analyzují a vyučují, aniž by již čtenář byl schopen sdílet impuls, který vedl k jejich napsání.

A ještě z jiného soudku: Stává se již tradicí za Benedikta XVI., že papež učiní nějaké sporné prohlášení, senzacechtivý tisk je ještě sporněji vyloží a strhne se veliká bouře ve sklence vody. Po řezenském projevu z roku 2006, který narazil u muslimů, nyní následují protesty proti nové formulaci velkopátečních přímluv v tridentské liturgii, jež se nelíbí židům, a o výrok, jímž papež popudil homosexuály srovnáním ochrany přírody a ochrany tradičních rodinných hodnot. I když věcně ani v jednom z uvedených sporů o nic zvlášť nového nejde, vrhají rozhodně zajímavé a ne zcela lichotivé světlo jak na milého papeže, tak na muslimské, židovské a homosexuální lobby. Ale tyto tragikomické incidenty jsou i příležitostí otevřít seriózní diskusi. My k ní v tomto čísle chceme přispět polemikou Když se modlitba stane pohoršením Hanspetera Heinze a úvahou Lze skloubit homosexualitu s biblickým křesťanstvím? Tomáše Bílka. Přeji vám inspirativní četbu a vše dobré v novém roce!