Zprávy

Morálnímu teologovi Hans-Günther Gruberovi, který není knězem, Vatikán odepřel „nihil obstat" pro kandidaturu na profesorské místo teologické fakulty ve Würzburgu, a to proti rozhodnutí würzburgského biskupa Paul-Werner Scheeleho. Důvody jsou zatím neznámé. Podle konkordátu mezi Bavorskem a Vatikánem uděluje „nihil obstat" diecézní biskup a až pak dá Vatikán svůj souhlas. Na místě profesora morální teologie této fakulty byl dosud vždy kněz.

V pondělí 30. 6. 1997 navštívil na několik hodin Prahu francouzský biskup Jacques Gaillot. Cestoval do Rychnova nad Kněžnou, kde otevíral nový Emauzský dům. Využili jsme možnosti uspořádat besedu v čase mezi příletem a odjezdem do Rychnova. Přesto, že byla beseda připravena narychlo a neměli jsme možnost ji dopředu oznámit, zúčastnilo se jí asi 60 osob.  Tématem besedy byla budoucnost církve. Kdo očekával, že se setká s bouřlivákem, musel být zklamán. Mohli jsme poznat biskupa, jakého bohužel málokdy potkáváme - muže víry a muže církve. Vybízel k odpovědnosti, k otevřenosti světu, k sociálnímu cítění. Podle J. Gaillota bude církev v budoucnosti žít v menších skupinách, než jsou dnešní struktury. Za hlásání evangelia bude odpovědný každý křesťan, nezávisle na tom, zda příslušný hierarcha je schopný či nikoli. Odpovědi na otázky byli inteligentní, bez frází, ačkoli se host v mnoha našich specifických problémech nemohl beze zbytku orientovat. Na závěr besedy podepisoval J. Gaillot knihu Biskup těch druhých, která popisuje jeho život. (Knihu vydalo v českém překladu nakladatelství Síť: Lze ji za 64 Kč objednat na adrese redakce.)

Nakladatelství Síť uspořádalo v neděli 22. 6. 97 odpoledne v sále židovské obce v Praze prezentaci knihy Ruth Felixové Sílu žít dál. Kniha líčí osudy moravských Židů během protektorátu. Téměř zaplněný sál svědčil o zájmu zejména těch, kteří přežili holocaust. Knihu uvedl editor prof. Erhard R.  Wiehn z Univerzity Kostnice, jenž se zabývá mapováním osudů evropských Židů v dobách nacismu a který také podpořil české vydání. Krátce promluvil překladatel Jan Spousta, a autorka pak četla vybrané pasáže z knihy. - Ačkoli hrůzné zážitky jsou již 50 let staré, přesto zůstávají velmi bolestné.  Většina těch, kdo vyhlazovací tábory přežila, nedokáže dodnes svým pronásledovatelům odpustit. Slyšeli jsme však i svědectví muže, který se jako chlapec zúčastnil hromadného pochodu Židů koncem války z Brna do Rakouska, z něhož se mu podařilo utéci. Za to, že přežil, vděčí také německé ženě, jež zuboženému uprchlíkovi ze soucitu nasypala za košili plný pekáč horkých buchet. Nejen že se v kruté zimě trochu zahřál a najedl, ale zakusil i solidaritu tam, kde by ji nečekal.

V kostele sv. Lukáše v Luzernu byly 25. 6. 97 vyznamenány dvě pionýrky feministické teologie, katolická teoložka Elisabeth Goessmannová z Tokia (69) a evangelická teoložka Elisabeth Moltmann-Wendelová z Tübingen (71). Za vynaložené úsilí osvobodit ženu v církvi obdržely cenu .Za svobodu v církvi" od nadace Herberta Haaga, jejímž prezidentem je prof. Hans Küng. Cenu Herberta Haaga (založenou prof. Haagem (82) žijícím v Luzernu) dosud obdrželi Eugen Drewermann, Leonardo Boff a biskup Jacques Gaillot. Elisabeth Goessmannová se habilitovala v teologii r. 1963 jako první z žen, ale když se ucházela o profesorské místo, byla německými biskupy odmítnuta. Proto je od r. 1968 profesorkou na ženské univerzitě v Tokiu.  Elisabeth Moltmann-Wendelová je autorkou průkopnických kruh z oboru feministické teologie, jako např. „Lidská práva pro ženy" (1974).

Biskup Kurt Koch na Druhém ekumenickém shromáždění v rakouském Štýrském Hradci vybídl církev západní Evropy ke kontaktu s církví východní Evropy. Varoval před rezignací ve prospěch nespravedlnosti, jako se to už stalo ve vztahu Severu k Jihu. Evropa nyní prodělává hluboké změny politické, společenské a ekonomické. V důsledku politické revoluce 1989 ve východní Evropě se dnes křesťané z Východu mohou setkávat se západními. Západní křesťané mají naslouchat východním, aby jim jejich zkušenosti přispěly k řešení problémů v Evropě poznamenané válkami a sociálními rozpory.

Potomci japonských křesťanů, kteří přežili v podzemí 17. až 19. století, organizovali v muzeu v Ikitsuki přednes svých modliteb, zvaných „orasio" (zkomolenina „oratio"), které jim pomohly v té době přežít. V Ikitsuki žije asi 1000 křesťanů hlásících se k této křesťanské kultuře z podzemí. „Orasio" jsou v japonštině, ale obsahují i zkomolená slova latinská a portugalská.  „Orasio" se podařilo uchovat až do dneška i přes opakované snahy misionářů tyto modlitby nahradit církevně „řádnými". Náboženskou svobodu japonští křesťané získali až ústavou Meidži v r. 1889.

Biskup z Basileje Kurt Koch se vyjádřil v týdeníku Schweizerische Katholische Wochenzeitung k plánu některých obcí své diecéze pověřit na svatodušní svátky 1999 pastorální asistenty a asistentky, aby předsedali slavení eucharistie. Koch nazval jejich rozhodnutí neplatit nadále externí výpomocné kněze za vměšování státně-církevních orgánů do církevních záležitostí.  Za ještě horší označil úmysl uvedená pověření uskutečnit bez udělení svěcení nebo „svěcením" udělovaným obcí samou. Taková „svěcení" by byla samozřejmě neplatná, neboť v katolické církvi může světit jen biskup. Takto plánovaným Svatodušním svátkům 1999 musí být podle Kocha zabráněno, jinak hrozí schizma. Biskup doufá, že modlitba a dialog zabraní, aby k něčemu takovému nedošlo.

Odilo I. Štampach se stal prvním „pořádně ukřivděným" katolickým teologem po Listopadu. Moudře si totiž své trable s vedením pražské teologické fakulty neponechal pro sebe a pokusil se o problému veřejně promluvit. Získal si tím asi mnoho nepřátel, ale jistě potěšil ty, kdo si myslí, že vnitřní problémy církví zůstávají vnitřními jen do té doby, dokud církevní představitelé nezačnou porušovat pravidla elementární mravnosti a zákonnosti. Ale O. Štampach nepřispěl církvi jen svou rebelií: jméno si získal již i jako religionista (Malý přehled náboženství), teolog (Nástin ekumenické teologie) a náboženský myslitel (Život, duch a všechno). I po „katolickém" vyhazovu učí na různých školách a působí jako dominikánský kněz. „Důvěrný" rozhovor s tímto zajímavým člověkem nyní mohou vést i ti, kdo ho neznají osobně, prostřednictvím knížky Jiřího Hanuše Snění v plné bdělosti - rozhovory s Odilonem Ivanem Štampachem (CDK Brno, 1997), obsahující šestero zdařilých rozhovorů, o osobním životě, ale především o křesťanství, jeho vztazích k ostatním náboženstvím a duchovním proudům a jeho perspektivám.  Nenechte si ujít!

Papežská Kongregace pro bohoslužby a svátosti změnila předpisy o laicizování kněží. Nový prefekt této kongregace chilský arcibiskup Jorge Medina Estevez píše v příslušných směrnicích, že „výjimečné případy" kněží mladších než 40 let půjdou před zvláštní komisi, která smí udělit laicizaci bez dlouhého čekání. Kněží mladší než 40 let mohli být podle dosavadních norem laicizováni pouze jen v těžkých případech „fyzickopsychických", existujících již v době svěcení. V nových směrnicích je formulace změněna na „nedostatky" a má se za to, že je tím míněna neschopnost k celibátu.