Jste zde

Pomoc rodičům – nebo selekce nežádoucích?

Preimplantační diagnostika (PID) – zjišťování genetických vad u embryí vzniklých in vitro oplodněním – vede k selekci, a je proto eticky neúnosná. Tak objasňoval svá stanoviska tübingenský sociální etik Prof. Dietmar Mieth na symposiu Embryonenschutz – Hemmschuh für die Biomedizin? (Ochrana embryí – překážka biomedicíny?), které se konalo ve Vídni. Je základním právem člověka, aby nebyl od ostatních „hodnocen“. Každý člověk má právo „být“ na základě genetické náhodnosti, a ne podle rozhodnutí rodičů nebo lékařů. Naopak PID je použití vnější síly a práva na život jsou pak závislá na genetické charakteristice. Přitom z pochopitelného přání či nároku rodičů na zdravé dítě nemůže být odvozen ani odůvodněn zákon.

Pro Mietha není PID také srovnatelný s prenatální diagnostikou (PND). Při PND se právo plodu na život zvažuje proti právu na sebeurčení matky, při PID se staví právo na život jednoho embrya vůči druhému.

Navíc u PID vzniká i otázka „kultury vztahů“. Je-li ideálem bezpodmínečné přijetí nového člověka, pak lze v souvislosti se selektivním použitím embryí počatých ve zkumavce hovořit pouze o „podmínečném přijetí“dítěte rodiči.

Podle názoru tohoto sociálního etika se přitom otázka odpovědnosti za PID nedá delegovat pouze na ženu. I když se v posledku musí o implantaci embrya rozhodnout ona, existuje podle Mietha velký společenský tlak podporující selekci embryí s možnou genetickou vadou.

Lékař Karl-Friedrich Sewing, předseda německé komory lékařů, hodnotil PID naproti tomu jako odpovědné lékařské chování. Podle německých zákonů se při umělém oplodnění musí lékař především přesvědčit, že embryo získané in vitro se vyvine ve zdravé dítě. Navíc se tak u párů, které vědí o svém dědičném zatížení, může předejít těhotenstvím „na zkoušku“.

V případě PID se podle Sewinga váží právo embryí na život proti jejich životaschopnosti. Argumenty pro jsou v tomto případě podle jeho názoru závažnější než ty, které se používají třeba v případě interrupcí bez medicínské indikace. Sewing ale přeložil k zamyšlení, že v praxi nebývají použita ani embrya, která by byla životaschopná, avšak vykazují např. Downův syndrom. Navíc připustil nebezpečí, že vedle závažných medicínských indikací mohou být pro selekci použita i jiná kriteria, například pohlaví.

Evangelická farářka Cornelis Klöschová, která se angažuje v činnosti pro tělesně postižené, varovala před nebezpečnou změnou pořadí hodnot ve společnosti, jestliže se bude moci rozhodovat o hodnotě člověka. Na jedné straně je zde tlak na zvyšování práv postižených, na druhé straně stoupá tlak na rodiče, aby nezatěžovali společnost postiženými dětmi, především z hlediska nákladů na péči o tyto postižené.

Podle rakouských pramenů připravila LD