Zprávy

Kritikové islámu chtějí potlačit náboženství

Berlín (CIG) Německý muslimský teolog Ecevit Polat poukázal v novinách Frankfurter Rundschau na to, že mnozí kritikové islámu chtějí vlastně vykázat z veřejného prostoru veškeré náboženství. „V současnosti sekulární extremisté aktivně vystupují všude tam, kde jde o to dostat náboženství jako takové pryč ze státních institucí,“ uvedl Polat. Příkladem podle něj může být snaha nahradit vyučování náboženství předmětem Etika. Radikální oddělení státu a náboženství, jak existuje ve Francii, však podle Polata je špatná cesta. „Šťastnější“ je podle něj model Německa, Itálie nebo Anglie, kde mezi státem a náboženstvími existuje „harmonická spolupráce na dálku“. Teolog dále zdůraznil, že sekularismus je „z hlediska dějin světa mladý jev“ a je omezen především na Západ. Proto je ve veřejné diskusi potřeba zdůraznit, že „i sekularismus je více či méně světový názor, který navíc může nastavovat svévolná měřítka hodnot“.

Nemonumentalizovat Luthera

Berlín (KAP/KNA) U příležitosti začátku Lutherova roku hovořil s berlínským deníkem Tagesspiegel evangelický církevní historik Thomas Kaufmann z Göttingen. Ohledně výrobků jako je „Lutherovo pivo“ nebo „Lutherův mobil“, které se nyní na připomenutí 500. výročí reformace také dají koupit, se vyjádřil, že jsou „banální, ubohé a marnivé“ a že není přijatelné, aby se evangelická církev podílela na jejich prodeji. Historik vysvětlil, že „heroizace a monumentalizace“ Luthera začala už v 16. století. „Luther proti ní během svého života zřejmě dělal málo“ a asi „mlčky souhlasil s politicky motivovaným obchodováním s jeho obrazy“. Malířská dílna Lucase Cranacha ho tak nejdříve zobrazovala jako bouřliváka, později jako otce rodiny a manžela a nakonec jako „vypaseného učitele církve“.

Přijmout Luthera jako vzor pro současnost by podle Kaufmanna bylo zavádějící. Jeho působnost „byla závislá na dobových okolnostech, které se zásadně liší od našich“. Luther by však mohl být podnětný „třeba jako mistr jazyka a jako vykladač biblických tradic“. „Na této postavě je zřetelné, jakou politickou a společenskou roli může hrát náboženství, v dobrém i špatném.“

I od roku výročí reformace si Thomas Kaufmann slibuje „otevřenou společenskou diskusi o významu náboženství v současné situaci“. Musíme podle něho „odstoupit od emocionálně laděné debaty o symbolech, jako jsou minarety a burky“. Reformační jubileum by mohlo podle něj pomoci si vyjasnit, jak dlouho trvala cesta křesťanských konfesí k toleranci. „To by pak přispělo i k jisté uvolněnosti v zacházení s islámem,“ dodává Thomas Kaufmann.

Merkelová dostane katolickou cenu E. Bolze

Stuttgart (KAP/KNA) Jako ocenění „angažovanosti pro humánní a křesťanské hodnoty Evropské unie“ a za „postoje založené na mravním závazku“ obdrží německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) letošní Cenu Eugena Bolze. Katolicky orientovaná nadace, která cenu dotovanou 5000 eury uděluje, uspořádá obřad jejího předání 1. února ve stuttgartském Novém zámku. Laudatio, tedy oslavnou řeč o vyznamenané, přednese předseda německé biskupské konference kardinál Reinhard Marx.

Vyznamenání, udělované od roku 1997 každé dva až čtyři roky, připomíná bývalého würtenberského ministra a premiéra Eugena Bolze (1881–1945), prvního katolíka v čele této převážně protestantské spolkové země. Bolz byl roku 1933 nacisty vyhozen z úřadu a byl pak členem křesťanského protinacistického odboje. Za to byl vězněn a 23. ledna 1945 popraven v Berlíně-Plötzensee.

Církev pomohla politickým vězňům

Caracas (KAP) Venezuelská vláda propustila na přelomu roků mnoho vězněných představitelů opozice. Mezi nimi je také bývalý prezidentský kandidát Manuel Rosales. Jde o výsledek zprostředkování nuncia arcibiskupa Alda Giordana a španělského velvyslanectví. Očekává se, že se tím opět oživí dialog mezi vládou a opozicí, který uvázl na mrtvém bodě. Podle Alfreda Romera z lidskoprávní organizace Foro Penal Venezolano bylo propuštěno již 43 politických vězňů, zatímco dalších 103 je ještě za mřížemi.

Venezuelou již přes dva roky otřásá těžká ekonomická krize a politické napětí. Vláda vinu svaluje na USA, zatímco opozice tvrdí, že selhala vláda, a požaduje propuštění všech politických vězňů. Vatikán se snaží ve vnitropolitické krizi prostředkovat.

Zároveň se církev začala vyjadřovat velmi otevřeně a kriticky k vládě Nicolase Madura. Kardinál Jorge Urosa, arcibiskup Caracasu, v novoročním poselství psal o „noční můře“, které je potřeba v roce 2017 uniknout. Venezuelci musejí podle něj pochopit, „že chybný hospodářský model a socialistický totalitarismus, dávající veškerou moc nad ekonomikou vládě, jsou skutečné kořeny naší těžké krize v zásobování potravinami a léky“. Lid se nesmí nechat zastrašit a musí všemi silami „zadržet postup diktatury“ a mírovou cestou dospět opět ke „zdravému míru“ a demokracii.

Taizé v Rize

Riga (KAP/KNA) Ekumenické setkání mládeže, které každoročně na přelomu roků pořádá komunita Taizé v některém evropském městě, se letos konalo v lotyšské Rize. Proběhlo pod heslem „společně otevírat cesty naděje“. „Pouti důvěry“ se letos zúčastnilo asi 15 tisíc mladých lidí. Riga je první město v Pobaltí, které bylo vybráno jako místo setkání, a zároveň je to nejmenší město, v jakém se podobná akce dosud konala. Přes zvýšenou nutnost improvizace bylo setkání úspěšné a 90 % poutníků se podařilo ubytovat v rodinách.

Během setkání vyzval taizéský převor bratr Alois mimo jiné k přátelství s uprchlíky. Proud uprchlíků staví před Evropu těžké problémy, které mohou být řešeny jen osobním kontaktem s uprchlíky. „Jinak by u mnoha lidí převládl zcela pochopitelný strach,“ řekl bratr Alois a připomněl, že ten, kdo přijme „někoho z chudých lidí této země,“ přijímá Krista. Samotná komunita v Taizé rovněž přijala uprchlíky, a podle bratra Aloise vzniklo nádherné přátelství.

Příští setkání se plánuje do švýcarské Basileje, která je ještě menší než Riga.

Krize vedení v maltézském řádu

Vatikán (KAP) V řádu maltézských rytířů došlo po sporném odvolání velkokancléře Albrechta von Boeselagera ke krizi a rozštěpení. Boeselagerovi jeho protivníci vytýkají, že nezabránil tomu, aby jeden z programu řádové humanitární organizace Malteser International (MI) v Myanmaru (Barmě) nedistribuoval kondomy jako prostředek proti šíření nemoci AIDS.

Papež František nařídil zřízení vyšetřovací komise, která by odvolání prozkoumala. Proti tomu se však postavilo nové vedení řádu, jelikož podle jeho názoru je odvolání Boeselagera interním rozhodnutím Suverénního řádu maltézských rytířů a „spadá plně do jeho kompetence“. Podle maltézského velmistra Matthewa Festinga je zřízení vyšetřovací komise „nedorozuměním ze strany Státního sekretariátu“ a „nepřijatelné“, což velmistr oznámil dopisem i papežovi.

Kardinál státní sekretář Pietro Parolin na to v rozhovoru pro deník Il Messaggero reagoval tím, že jde o „bezpříkladnou krizi“, jež „by vposledku mohla ohrozit čestné cíle řádu“, a vyzval k umírněnosti.

Němec Albrecht von Boeselager (67), jehož funkční období mělo vypršet k roku 2019, byl počátkem prosince 2016 nahrazen Johnem Critienem (67) z Malty. Sám se ovšem nadále považuje za platně zvoleného velkého kancléře, protože odvolání bylo podle něj protiprávní, a je tak i titulován ve vatikánských dokumentech.

Maltézský řád má celosvětově 13 500 členů a těší se postavení subjektu mezinárodního práva. Patronem řádu je od roku 2014 konzervativní americký kardinál Raymond Leo Burke.