Jste zde

Zprávy

Instalace Jany Hofmanové a Mikuláše Vymětala

(pH) V neděli 10. října 2021 večer byla, v rámci fakultní bohoslužby ETF UK u Martina ve zdi, na začátku akademického roku, instalována do služby fakultní farářky Jana Hofmanová a Mikuláš Vymětal byl instalován do služby celocírkevního faráře pro menšiny. Jana Hofmanová naposledy působila ve sboru ČCE Brno 1, zároveň na EFT studuje v doktorandském studijním programu. Záběr služby Mikuláše Vymětala je velmi široký: Rómové, přistěhovalci, LBGT komunita, sociálně vyloučení vč. bezdomovců, náboženské menšiny atd. Sám Mikuláš skromně říká, že dělá všechno a nic, ale není tomu tak. Výsledky jeho služby jsou vidět již nyní. Mj. je ocenila zdravice rabína, zástupce muslimské obce a zástupce Logosu.

Kardinál Duka a myšlenka diecézní synody v pražské arcidiecézi

(MV) U příležitosti zahájení diecézní fáze synodálního procesu (17. října 2021) vydal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka pastýřský list. V něm mimo jiné zmínil myšlenku diecézní synody pražské arcidiecéze: „Zmíněný proces nám dává šanci vytvořit předpoklad pro realizaci diecézního synodu arcidiecéze, ke kterému nebylo přistoupeno i vzhledem k tomu, že v roce 2018 končila má řádná služba pražského arcibiskupa a nepovažoval jsem za vhodné a možné splnit přání mého zesnulého předchůdce kardinála Miloslava Vlka.“

Ke konání diecézních synod vyzval biskupy plenární sněm katolické církve v ČR v roce 2005. Kardinál Miloslav Vlk v srpnu 2005 uvedl, že práce plenárního sněmu byly sice ukončeny, ale sněmovní proces jako „společná cesta“ se týká každé diecéze a záleží na diecézním biskupovi, zda svolá diecézní synodu. V polovině roku 2007 mluvil kardinál Vlk o konání synody v pražské arcidiecézi už konkrétněji. Vyjádřil naději, že v rámci diecézní synody se aspoň část lidí, kteří se podíleli na práci sněmovních kroužků, znovu začne scházet a vytvoří místa dialogu uvnitř církve. To už bylo poté, co s ohledem na dosažení kanonického věku 75 let Miloslav Vlk podal povinnou rezignaci, kterou papež Benedikt XVI. nepřijal a pověřil ho službou ještě na další dva roky.

V bilančním rozhovoru zveřejněném na začátku roku 2010 kardinál Vlk tvrdil, že z vnějšího pohledu to sice může vypadat tak, že se s přípravou diecézní synody v pražské arcidiecézi příliš nepokročilo, ale zkušenost s pravidelnými setkáními kněží celé diecéze je pro něj nadějí, že synoda je možná. Opět připomenul myšlenku oživení bývalých sněmovních kroužků, které podle něj představovaly určitý krok kupředu, poněvadž se v nich věřící učili spolu modlit i vést dialog o situaci v církvi. Dodal, že to už bude výzva pro jeho nástupce. Tím byl v únoru 2010 jmenován Dominik Duka.

Za Dukova působení se arcibiskupství pražské věnovalo jiným záležitostem, mimo jiné jednání s Kanceláří prezidenta republiky o nemovitostech na Pražském hradě. Celá katolická církev v ČR řešila dohodu o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, nejprve její přípravu, poté její realizaci. Později se kardinálův blízký spolupracovník Norbert Badal na sociálních sítích zmínil, že by se mohla konat diecézní synoda pražské arcidiecéze, jejíž náplní by byla hlavně nová situace katolické církve po schválení zmíněného majetkového vyrovnání. K tomu však nedošlo a problematika financování a hospodaření církve patřila k tématům, o kterých biskupové nebyli ochotni příliš diskutovat.

Nyní se z pastýřského listu kardinála Duky dozvídáme, že k realizaci diecézní synody arcidiecéze nedošlo, protože před třemi lety (2018) končila jeho řádná služba. Případné konání diecézní synody tedy zůstává výzvou pro příští pražské arcibiskupy.

Ve zmíněném pastýřském listu kardinál Dominik Duka poměrně obšírně zmiňuje plenární sněm katolické církve v ČR, který byl podle něj odvážným a ojedinělým krokem: „Mnozí z Vás tento proces hodnotí kriticky a mají i z části pravdu.“ Jako určitý příspěvek k současnému synodálnímu procesu se kardinál rozhodnul na svém facebookovém profilu „Z katedry“ připomínat vybrané články ze závěrečného dokumentu plenárního sněmu „Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě“ z roku 2007, které považuje za aktuální a které „nás usvědčují z neochoty je realizovat“.

Konference o synodalitě na KTF UK

(MV) V úterý 12. října 2021 se na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy konala konference o synodalitě. Po úvodním přivítání děkanem Vojtěchem Novotným následoval první blok tří přednášek: Josef Prokeš na několika příkladech přirovnal synodální proces k putování Izraelců pouští, plzeňský biskup Tomáš Holub předložil sérii otázek a možných odpovědí ke konkrétní realizaci synodálního procesu a Aleš Opatrný zavzpomínal, kriticky zhodnotil a uvedl některá konkrétní poučení na základě zkušenosti s plenárním sněmem katolické církve v ČR. V rámci druhého bloku promluvil Jan Kotas o přípravě bohoslovců v semináři, Michal Opatrný představil projekt synodální cesty katolické církve v Německu a Norbert Schmidt upozornil na provázanost liturgického prostoru se synodalitou církve. V posledním třetím bloku uvedl Michal Kaplánek některé konkrétní podněty a návrhy, jak vytvářet v církvi prostor aktivního naslouchání, který papež František považuje za základ synodálního procesu („Synoda nám dále skýtá příležitost stát se naslouchající církví.“, papež František, 9. 10. 2021). Pavel Frývaldský předložil některé myšlenky z dokumentu Mezinárodní teologické komise o synodalitě („Synodalita v životě a poslání církve“, 2018) a Benedikt Mohelník představil myšlenku církve jako komunia.

Prostor pro diskusi byl vždy na závěr jednotlivých bloků, mezi kterými byla přestávka. Na závěr konference její hlavní organizátor Josef Prokeš reagoval na výtku, že mezi přednášejícími byli pouze muži. Omluvil se, že konference byla organizována poměrně narychlo, tak se s prosbou o účast obrátil na své známé z teologických a církevních kruhů, což jsou vesměs muži.

Celá konference byla přenášena online a její záznam je k dispozici na YouTube kanálu KTF UK: https://www.youtube.com/user/UKKTF

Staronový děkan a nový kaplan na KTF UK

(MV) Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy na svém zasedání dne 20. října 2021 zvolil kandidátem na funkci děkana prof. Vojtěcha Novotného. Funkci děkana vykonává již od roku 2018, takže se bude jednat o jeho druhé čtyřleté funkční období, kterého by se měl ujmout po jmenování rektorem od 1. února 2022. Ke stejnému datu do funkce nastoupí rovněž nově zvolená rektorka (první žena v této funkci) Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková.

Od zimního semestru 2021/2022 má KTF UK nového fakultního kaplana. Touto službou je nyní pověřen Pavel Frývaldský, odborný asistent Katedry systematické teologie a filosofie.

Zemřel Martin Gruber (1971–2021)

(MV) V neděli 31. října 2021 zemřel po dlouhém zápase s těžkou nemocí Martin Gruber, kněz Církve československé husitské, absolvent oboru Teologie křesťanských tradic na ETF UK, dlouholetý pravidelný přispěvatel do našeho časopisu, kam psal texty o keltském křesťanství, k jehož znalcům patřil.

Komentáře

Článek "Kardinál Duka a myšlenka diecézní synody v pražské arcidiecézi" je převzat z Tisíckráte, ne? :)))) ]:-)

Výzva k synodalitě je výzva pro nástupce biskupů, spíše pro nástupce nástupců a tak až do skonání světa....
Plenární sněm skončil zobecněním obecného a přispěl ke sbírce založených dokumentů, které svědčí o tom, že se pracovalo proto, aby se neřeklo, že se nepracovalo. Zůstala frustrace těch, co pracovali. Jak se sněm promítl do praxe? Nijak. Tentokrát, pokud se práce synodních kroužků na národní urrovni nezobecní v nicneříkající prohlášení, je oprávněná naděje, že výstupy půjdou výš. Naštěstí to není jen naše synoda, ale synoda všech národů, takže chovám naději, že se něco změní. A jak je to obvyklé nebude to pro naše děti, ale spíše pro děti našich dětí a jejich děti, pokud budou součástí církve. Má smysl se na synodě podílet, už pro ten pocit, že jsme udělali, co jsme mohli.