Zprávy

Ekumenická agenda Světového luterského svazu v roce 2024

(MV/LWF) Během Týdne modliteb za jednotu křesťanů asistent generálního sekretáře Světového luterského svazu (LWF) pro ekumenické vztahy prof. Dirk Lange, ředitel Ekumenického institutu ve Strasbourgu, představil některé ekumenické aktivity LWF v tomto roce.

Dlouhodobějším plánem je příprava oslav 500. výročí Augsburského vyznání v roce 2030. Valné shromáždění LWF, které se sešlo v září 2023 v polském Krakově, vyzvalo, aby byla tato oslava připravena v rozhovoru s ekumenickými partnery. Lange připomněl, že základní vyznání víry všech luterských církví bylo původně předloženo jako ekumenické vyznání na sněmu v Augsburgu a mělo pomoci obnovit náboženskou a politickou jednota církve v 16. století. Augsburské vyznání vyzývá především k hlásání evangelia, které je bezpodmínečným Božím zaslíbením.

V únoru 2024 se uskuteční závěrečné setkání přípravné skupiny, která pracuje na zahájení šesté fáze Mezinárodní lutersko-katolické smíšené komise pro jednotu. Lutersko-katolické vztahy budou v centru pozornosti také při říjnové účasti zástupců ekumeny na druhém zasedání celosvětové synody biskupů římskokatolické církve.

Dialog s pravoslavím bude pokračovat v květnu 2024, kdy se v egyptské Káhiře uskuteční plenární zasedání Smíšené mezinárodní komise pro teologický dialog mezi LWF a pravoslavnou církví. Účastníci budou připravovat společné prohlášení k 1700. výročí nicejského koncilu. Toto výročí bude v roce 2025 důležitou událostí pro všechny křesťany.

V nadcházejících týdnech se bude konat druhé zasedání Mezinárodní anglikánsko-luterské komise pro jednotu a misii (ALICUM). Biskupové z různých zemí budou mít za úkol hledat způsoby užší spolupráce s cílem uvést do praxe teologické dohody, kterých bylo mezi oběma společenstvími dosaženo.

Vztahy s letničními církvemi budou v letošním roce rovněž v centru pozornosti, protože se bude jednat o zahájení nové fáze dialogu. Ta bude následovat po uzavření a zveřejnění zprávy o první fázi v roce 2023 (dokument s názvem „Duch Páně je nade mnou“, anglicky The Spirit of the Lord Is Upon Me, shrnul dialog z let 2016–2022) .

Vedle těchto dvoustranných rozhovorů s ekumenickými partnery se v roce 2024 uskuteční také některá klíčová mnohostranná setkání, jako je Globální křesťanské fórum, které se letos sejde v Ghaně. Dále také konference tajemníků křesťanských světových společenství, která se bude konat na podzim v Keni.

LWF se spolu s metodisty zúčastní 22. světové metodistické konference, která se uskuteční v srpnu ve švédském Göteborgu. Ve stejném měsíci se LWF zúčastní také Valného shromáždění Společenství protestantských církví v Evropě v Rumunsku. V Assisi, rodném městě svatého Františka, se uskuteční nová ekumenická akce, na níž se bude diskutovat o teologickém a liturgickém dopadu iniciativy „Čas stvoření“ (Seasons of Creation), která vychází z encykliky Laudato Si' papeže Františka.

Podle Langeho je ekumenismus středem života LWF. Součástí práce v oblasti ekumenických vztahů je proces přijímání ekumenických studijních dokumentů s cílem začlenit je do života místních církví. "Kéž naše přípravy na augsburské výročí posílí náš závazek znovuobjevit jednotu, kterou si Bůh přeje pro církev,“ uzavřel Lange.

Setkání anglikánských a katolických biskupů

(MV/ACNS) Je čas kráčet společně, modlit se společně a hledat společně spravedlnost, uvedli anglikánští a katoličtí biskupové v prohlášení „Naše společné svědectví, povolání a závazek“ (Our Common Witness, Calling and Commitment) na závěr společného setkání. Biskupové se setkali ve dnech 22. - 29. ledna 2024 na sumitu s názvem Growing Together (Rosteme společně), který se konal nejprve v Římě a poté v Canterbury. Zúčastnili se ho katoličtí a anglikánští biskupové, kteří zastupovali 27 zemí z celého světa. Biskupové byli rozděleni do dvojic. Setkání uspořádala Mezinárodní anglikánsko-římskokatolická komise pro jednotu a misii (IARCCUM), která je oficiální komisí anglikánského společenství a katolické církve. Podporuje ji Dikasterium pro podporu jednoty křesťanů v Římě a Úřad anglikánského společenství, sekretariát anglikánského společenství.

Kromě vzájemných diskusí a přípravy společného prohlášení navštívili biskupové řadu míst. Během první části setkání v Římě ve dnech 22. - 26. ledna navštívili mimo jiné chrám sv. Petra, kde se konala anglikánská večerní modlitba nebo kostel sv. Bartoloměje na Tiberském ostrově (svatyně nových mučedníků), kde canterburský arcibiskup předsedal a kázal při anglikánské eucharistické bohoslužbě. Dne 25. ledna se zúčastnili nešpor na závěr Týdne modliteb za jednotu křesťanů v bazilice sv. Pavla za hradbami. Program v Římě byl dne 26. ledna symbolicky zakončen návštěvou kostela sv. Řehoře, odkud papež Řehoř Veliký vyslal misii svatého Augustina do Anglie.

Poté se biskupové přesunuli do Canterbury, kde ve dnech 26. - 29. ledna pokračovali v diskusích a zúčastnili se prohlídky katedrály v Canterbury, sobotní vigilie ve farním kostele sv. Tomáše z Canterbury a nedělní chorální eucharistické bohoslužby v katedrále v Canterbury, kde kázal hongkongský arcibiskup kardinál Chow Sau-yan. Setkání spolupředsedali katolický arcibiskup Donald Bolen, arcibiskup z Reginy v Kanadě, a anglikánský biskup David Hamid, sufragánní biskup v Evropě.

Zveřejněné prohlášení se zabývá různými tématy a je napsáno nejen jako souhrn závazků biskupů, ale také jako společná výzva pro celou církev. V jejím úvodu se říká:

„Všichni biskupové jsou věrní svým poselstvím. Po čtyřech staletích konfliktů a odloučení se katolická církev a anglikánské společenství již téměř šest desetiletí snaží o smíření. Cesta byla někdy hrbolatá, ale Duch svatý působil a naše církve vytrvale vedly mimořádně plodný dialog.

Ochotně hlásáme, že naše společenství v Kristu je zdrojem radosti a života. Ačkoli toto společenství ještě není úplné, desetiletí bohatého teologického dialogu, živeného společnou modlitbou, nás dovedla do stavu, kdy pouta, která nás spojují, jsou hluboká. Přesto jsme v našich církvích sotva začali dělat vše, co je možné dělat společně.

S vědomím toho, že nás Bůh posílá, abychom se angažovali ve společném svědectví, budovali vztah přátelství v Kristu, šli společně synodální cestou a podíleli se, kde je to možné, na poslání církve, sdružuje IARCCUM biskupy z celého světa, kde vedle sebe žijí anglikáni a katolíci ve značném počtu.“

V závěru se uvádí: „Když se po pouti v Římě a Canterbury vracíme do svých místních církví, modlíme se, aby naše vzájemná služba katolíků a anglikánů byla pro svět předzvěstí smíření všech křesťanů v jednotě jediné Kristovy církve.“