Některé myšlenky k liturgii svátosti smíření

Iz  1, 10-18

Izaiášovým současníkům byla města Sodoma a Gomora už spíš legendou než historií. Prorok tedy musel vidět sodomský postoj u svých vlastních současníků, jinak by jim jeho rozhorlení vůbec nic neříkalo. A příliš lacino je proto hotov ten, kdo si je jist, že jeho se toto slovo netýká a nemůže týkat. Co vlastně požaduje prorok? Kupodivu nepadne ani slovo o sexuální zvrácenosti, ani o sexualitě, jak by mnohý čekal. Sodomští zřejmě dráždili Hospodina něčím docela jiným, než sexem. Sodomští totiž údajně vědí, jak je třeba na Hospodina chytře jít. Především mu nezůstávali nic dlužni. Stalo-li se, že porušili zákona, pak věděli, co se sluší. Spraví to řádná oběť na usmíření, podle zákona. Jakkoli pilně hřešili, neméně pilně pracovali a prokazovali zbožné skutky. Přesně podle pravidel. Jenže Hospodin mezi nimi nenalezl ani 10 spravedlivých, přes tento jejich postoj. Nacházel totiž jen obchodníky se spásou anebo poctivé hráče zvláštního náboženského pokeru. Samí slušní lidé, protože uznávali pravidla a hráli vždy zásadně podle nich. Už starozákonní Jahve odmítal takové znemravnění spravedlnosti. Dám ti, abys dal, Bože. Oko za oko, Bože. Učte se být dobří, říká prorok, protože svět stvořil Jahve právě pro lidi, proto, aby měli budoucnost. Jakkoli soukromé vyřizování účtů mezi Bohem - soudcem a člověkem, jakékoli zbožné praktiky zajištující si Boží velkomyslnost, jako štít před Boží spravedlností, stále ještě tvořící lidštější svět, jakýkoli pokus o separátní mír s Bohem s vyloučením účasti bližních anebo dokonce na jejich úkor, to všechno je jen správka minulosti na úkor budoucnosti. To všechno mistrně praktikovali sodomští a tyhle způsoby sodomských pozoruje prorok na svých zbožných současnících. Za mnoho staletí potom Ježíš vidí totéž u současných farizeů, a vidí v tom hlavní překážku božího království a jeho spravedlnosti. Žádná z lidských vášní se neukázala dost odolnou, aby mohla vzdorovat Ježíšově umění mít rád. Získal Magdalenou i Matouše, ale těchto obchodníků se zbožností, zásluhami, těchto bohorovných obchodních partnerů, těch se musel vzdát. Tento obchod žije dodnes. Jen úhel útoku na Boží city se mění. Podstata nikoli. Někdo zkouší Boha umluvit, jiný zkorumpovat přes vlivné nebeské známosti, vystihnout nejslabší místa jeho obrany. Cokoli je dobré. Dnes jako tehdy. Bůh v tichu svatostánku má ještě šanci, že se k němu zkroušeně vydáme s prosíkem. Ale Bůh vtělený, Ježíš ztotožňující se s naší sousedkou, manželem, tchyní, ten už šanci nemá. Taktika je to úsporná a působí solidním dojmem přes všechna staletí i tisíciletí. Ale Hospodin ji odmítl, vyplivnul říká Písmo. Ne za trest, vždyť účet je již dávno vyrovnán. Zdarma vyrovnán. Obtíž je v tom, že nikdo z lidí takového obchodního člověka v Božím království nebude postrádat. Proto ho nebude postrádat ani Bůh. Neobrátíte-li se, všichni podobně zahynete, říká resignovaně Ježíš.