Letnice

Liturgický řád Letnic až do r. 1955 silně připomínal velikonoční řád, poněvadž se z něho ozývala myšlenka oslavy křtu, vhodně spojená s chválou Ducha svatého jako dárce milostí. To proto, že se vigilie Letnic se stala v Římě, asi v 7. stol., druhým dodatečným termínem udělování křtu. Proto se ten den až reformy II. vat. koncilu podruhé světila křestní voda a svěcení předcházelo šest starozákonních lekcí, vybraných z dvanácti lekcí velikonoční vigilie. Sám svátek Letnic je však v Římě doložen už v druhé polovině 4. stol. a v 5. stol. je znám už ve všech církvích. I oktáva Letnic, zavedená v Římě na konci 6. stol. je jakousi obdobou oktávy Velikonoc a v liturgických formulářích se opakují některé texty velikonočního okruhu. Letniční ráz lekcí v tomto týdnu byl zachován i v kvatembrových dnech, která zapadají do této oktávy, takže v liturgických formulářích těchto tří dní se pak mísí tři myšlenkové okruhy: seslání Ducha sv., křest a téma starozákonních Letnic jako poděkování za úrodu.

Pracovní texty k bohoslužbě slova – Matka Boží před Týnem a sv. Havel, 1970, pravděpodobný autor Josef Myslivec