Jan Rybář

Ježíš inkognito mezi chátrou (evangelium 1. neděle v mezidobí)

Biskup bez kolárku mezi homosexuály a rozvedenými (Mons. Gaillot)

Prezident v pivovarské hospodě (Havel v Trutnově)

Arcibiskup ve svetru v pivnici (kdy?, kde?)

V lednu se modlíme za jednotu křesťanů. Před 2. vatikánským koncilem se to jmenovalo „unionismus", tj. římskokatolická církev je jedinou cestou ke spáse. Všichni ostatní žijí v bludu, mají odložit své falešné mylné náboženství a podrobit se papeži. Koncil však nastolil „ekumenismus".

Nevím, zda v životopisu blahoslaveného Moraváka Otce Trčky se píše o jeho smrti pravda, že totiž jeho posledním přáním bylo, aby mu u lůžka kokrhal Jano Dieška. Trčka se cítil jako doma na dvorku rodné chalupy a přitom umřel. Ani nás nenapadne, že se tato „idyla" odehrávala v nejtěžší věznici Slovenska.

Okolo úmrtí emeritního arcibiskupa Otčenáška vyšlo několik článků i oslavných řečí. On se ale nestal biskupem proto, aby ho zavřeli, ale aby konal: biřmoval a světil kněze. On nežil jako biskup jen po roce 1989. V té době byl už 40 let biskupem, byť režimem neuznávaným a pronásledovaným.

Stěžoval si mně starý člověk: když jsem byl žáčkem, stával jsem za trest před celou třídou. Teď musím stát skoro hodinu kvůli liturgickým předpisům. Zazní zvonek u sakristie, vypluje pan farář, povstaneme a zpíváme 2-3 sloky písně. A stojíme pak dál a dál... Děkoval mi, že chodím k oltáři, až se dozpívá úvodní píseň.