Zprávy

Papež v centrále Evropské unie a v Turecku

Štrasburk-Ankara (KAP) Papež František navštívil ústřední orgány Evropské unie ve Štrasburku. Mimo jiné vystoupil s projevem na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Řekl zde, že Evropa potřebuje zaplnit současné „vakuum ideálů“ a znovu objevit své křesťanské kořeny, „svou dobrou duši“. Vyzval také k větší angažovanosti za lidská práva a varoval před přehnaným individualismem, který vede k osamělosti. „Podle mého názoru je dnes osamělost nejrozšířenější nemocí v Evropě,“ řekl papež.

Podle Františka dnes Evropa často působí staře, unaveně a bez sebedůvěry, a zároveň upadá důvěra jejích občanů v sílu EU. Evropa potřebuje naději a povzbuzení. V současné krizi však spočívá šance k silnější solidaritě mezi státy. Evropa se musí vrátit „k pevnému přesvědčení zakladatelů Evropské unie, spočívající na schopnosti spolupracovat, aby se překonala rozdělení a podpořil mír a sounáležitost mezi všemi národy tohoto kontinentu,“ řekl papež.

Papež František dále vykonal oficiální návštěvu Turecka. V projevu před prezidentem Erdoganem a nejvýznamnějšími státními představiteli Turecka vyzval k dialogu a dodržování náboženské svobody a svobody názorů; prohlásil, že křesťané a muslimové mají mít stejná práva. Pochválil také své hostitele za to, že přijímají velké množství uprchlíků ze Sýrie, kde zuří občanská válka, a vyzval k ukončení násilí v regionu.

Prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém projevu hovořil mimo jiné o rostoucí islamofobii na Západě, která se projevuje chápáním islámu jako náboženství, jež podporuje násilí.

Papež navštívil i Modrou mešitu a museum Hagia Sofia a hovořil s místními představiteli islámu. Společné ekumenické bohoslužby slavil s představiteli pravoslaví v čele s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem.

Skandál ve Španělsku

Madrid-Granada (KAP) Katolická církev ve Španělsku zažívá skandál poté, co v Granadě byli zatčeni tři kněží a jeden učitel náboženství na základě podezření, že sexuálně zneužili několik nezletilých. Vyšetřování vzniklo na základě dopisu papeži Františkovi, ve kterém mu dnes 24letý Španěl sdělil, že byl jako dítě zneužit několika duchovními. Papež mu pak prý osobně zatelefonoval a poprosil ho jménem církve o odpuštění. Zároveň okamžitě pozval do Říma granadského arcibiskupa Francisca Martíneze Fernándeze, aby s ním osobně projednal situaci. Martínez Fernández pak požádal o odpuštění veřejně a při kající bohoslužbě se spolu s jinými kněžími vrhl na zem před hlavním oltářem granadské katedrály.

Podle španělských médií je dalších sedm kněží a jeden učitel náboženství podezřelých z toho, že o trestných činech svých kolegů věděli a zakrývali je.

Asia Bibiová: EU odmítá trest smrti za rouhání

Štrasburk (KAP) Pákistánská křesťanka Asia Bibiová, která byla roku 2010 odsouzena k smrti oběšením za údajné rouhání proti islámu, prohrála svou při také u odvolacího soudu v Lahore a rozsudek byl potvrzen.

Evropský parlament (EP) na rozsudek reagoval „s nejvyšší starostí a smutkem“ a vyzval Pákistán, aby sporný zákon proti rouhání zrušil včetně rozsudků, které podle něj byly vyneseny. Zákon podle EP může být zneužit proti lidem všech vyznání, zejména proti místním náboženským menšinám, jako jsou křesťané nebo islámská sekta ahmadíja.

Evropský parlament zároveň ostře odsoudil lynčování křesťanských manželů v Pákistánu počátkem listopadu. Muž a těhotná žena byli rozzuřeným davem muslimů mučeni a zaživa upáleni na základě obvinění, že spálili výtisk koránu.

Matka pěti dětí Asia Bibiová byla roku 2009 obviněna dvěma muslimskými kolegyněmi, s nimiž sklízela úrodu, že se pohrdavě vyjádřila o proroku Mohamedovi. Ona sama obvinění odmítá. Po prohraném odvolání nyní čeká ještě na výrok ústavního soudu, který je poslední instancí, jež ji může zachránit před oběšením.

Podle Evropského parlamentu bylo od roku 1987 v Pákistánu podle zákona o rouhání odsouzeno již přes 1400 lidí. V mnoha případech byli odsouzeni k smrti, protože prý například pálili stránky koránu nebo v SMS zprávách kritizovali islám. Mnozí z nich léta čekají ve vězení na rozhodnutí odvolacího soudu.

Útlak katolíků v Číně

Vídeň (KAP) Podle názoru emeritního biskupa Hong-Kongu kardinála Josepha Zena se útlak vůči katolické církvi v Číně zhoršil. V poslední době podle něj bylo strženo několik církevních budov a zničeny kříže. Čínské vedení se tak podle něj evidentně nesnaží zlepšit své vztahy s Vatikánem ani situaci věřících.

Výzva řeholím k reformě

Vatikán (KAP) Papež František vyzval katolické řehole ke změnám. Stalo se tak na plenárním zasedání vatikánské řeholní kongregace, konaném pod heslem „Nové víno do nových měchů“ v rámci příprav na papežem vyhlášený Rok zasvěceného života, který začíná 30. listopadu.

Papež prohlásil, že řeholníci nemají mít strach jít novými cestami a zavrhnout překonané zvyky a formy, protože mnohé již dnes nefungují jako odpověď na boží volání. V řeholích podle něho existují struktury, které jejich členům poskytují falešnou jistotu a brání jim svobodně rozvíjet lásku k bližnímu.

Řády se podle papeže nesmějí vzdalovat obyčejným věřícím, kterým mají přinášet Ježíšovu zvěst. Snížila se přitažlivost řeholních společností a mnozí tuto životní formu již nezvládají. Zároveň však v řádech existuje odpor vůči nezbytným změnám. Aby jej překonali, doporučil papež řeholníkům, aby se orientovali podle evangelia a podle charismatu vlastního tomu kterému řádu. Přitom nesmějí zanedbávat službu lidem, především nejslabším a nejvíce opomíjeným.

Nový prefekt kongregace pro bohoslužbu

Vatikán (KAP) Africký kardinál Robert Sarah (69) se stal novým prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Doposud sloužil jako prezident papežské rady Cor Unum, jež řídí humanitární činnost Svatého stolce. Dosavadní prefekt kongregace pro bohoslužbu, španělský kardinál Antonio Cañizares Llovera, byl koncem srpna jmenován arcibiskupem Valencie.

Robert Sarah pochází ze západoafrické Guineje, na kněze byl vysvěcen roku 1969, studoval mimo jiné v Římě a v Jeruzalémě. Promoval v oboru biblistika a ve věku 34 let byl Janem Pavlem II. jmenován arcibiskupem Conakry. Roku 2001 ho stejný papež povolal do Říma a ustanovil sekretářem Kongregace pro evangelizaci národů. Devět let poté ho Benedikt XVI. jmenoval prezidentem Cor Unum. Kardinálem se Robert Sarah stal roku 2010.

Útok na křesťany v Indii

Nové Dillí (KAP) Radikální hinduisté v jihoindickém spolkovém státě Tamil Nadu zaútočili na protestantský kostel. Těžce zranili pastora a další čtyři věřící. Někteří z asi stovky útočníků provázeli oběti až do nemocnice, a tam jim vyhrožovali. Znesvětili také oltář kostela a zničili desítky automobilů. Mluvčí Globální rady indických křesťanů Sajan George odsoudil „protikřesťanské násilí“ v regionu. V rozporu s indickou ústavou se takovými událostmi šíří názor, že je zakázáno změnit vyznání. Vyzval také úřady k lepší ochraně křesťanské menšiny v Indii. Nečinnost policie v podobných případech je podle něho jeden z hlavních problémů, jež zde umožňují potlačovat svobodu vyznání.

Uvolnění celibátu uniatů

Vatikán (KAP) Papež František rozhodl, že nyní smějí uniatské církve světit ženaté muže na kněze nejen na svých vlastních územích, kde to bylo vždy dovoleno, ale i na územích římskokatolické církve, pokud zde mají vybudovanou církevní strukturu. Rozhodnutí se tedy týká i Česka. Uniaté jsou křesťané východního obřadu, kteří jsou sjednoceni s papežem, ale udržují své liturgické tradice.