Giorgio Agamben: inspirujte se svatými Benediktem a Františkem

Známý italský filosof Giorgio Agamben dal rozhovor hamburskému týdeníku Die Zeit (vydání z 27. 8.). Evropské společnosti podle něj čeká velká změna. A krize v Řecku ukázala hranice víry v ekonomiku, které se Evropa upsala.

Agamben proto zdůraznil potřebu radikálního opozičního modelu, podobně jako takový model přineslo františkánské hnutí před 800 lety.

Co se týče debat o budoucnosti EU, je podle Agambena nejdříve potřeba „vystupovat proti lži, že tato smlouva mezi státy, kterou vydávají za ústavu, je jediná myslitelná Evropa.“ Za tímto způsobem chápaní se podle něj skrývá „institucionalizovaná lobby bez myšlenek a bez budoucnosti“, která se upsala „nejtemnějšímu ze všech náboženství, náboženství peněz“.

Ekonomika zdegenerovala z nástroje užitečného lidem k čistému samoúčelu, řekl 73letý kritik kultury a kdysi důvěrný přítel rakouské básnířky Ingeborg Bachmannové (1926–1973). Ekonomie se zmocnila i politické úrovně, zdůraznil a varoval, že ekonomika „buď nikam nevede“ anebo „jak ukazují dějiny totalitarismů 20. století i nyní panující ideologie neomezeného hospodářského růstu, vede k ničení života, jehož se zmocnila“.

Postavit se proto panujícím podmínkám násilnou cestou však Agamben nepovažuje za dobrou myšlenku. Místo toho poukázal na řádové zakladatele Benedikta z Nursie a Františka. V dobách velkých změn se rozhodli vystoupit ze společnosti a založit „radikálně odlišné životní společenství“. „Říše se zhroutila, mnišské řády přetrvaly a zachovaly pro nás dědictví, jehož předávání už státní instituce nezvládaly – stejně jako za našich dnů evropské školy a univerzity, které jsou právě nyní masivně redukovány.“

Už nyní existuje podle Agambena jen v jeho domovské Itálii více než 300 společenství mladých lidí, kteří usilují o své štěstí mimo společnost hlavního proudu. Víra ve starém smyslu přitom zatím žádnou velkou roli nehraje, říká Agamben. Ale myšlenka na místo výkonu a vlastnictví postavit užívání věcí a darů ducha spojuje tyto lidi například s františkány.

Konec konců jde o to vyloučit jakékoli tlaky na produktivitu, aby lidé mohli načerpat sílu k novému začátku. „Pravé povolání je vzdorovat každému povolání,“ řekl Agamben s odvoláním na apoštola Pavla. V jeho prvním listu Korintským se nachází formulace „jako by ne“, když třeba křesťanskou obec vyzývá: kdo má manželku, ať se chová, jako by žádnou neměl. Agamben dodává: „V tomto smyslu je formou života to, co odkládá všechny společenské podmínky, ve kterých člověk žije – ne tak, že by člověk tyto podmínky popíral, ale tak, že je využívá.“

Zpráva agentur KAP/KNA