Zprávy

Noví arcibiskupové ve Venezuele

Vatikán (KAP) Papež František nově obsadil dvě důležitá biskupská sídla ve Venezuele, která se uvolnila po odchodu předchozích držitelů na odpočinek. José Luis Azuaje Ayala (60), dosavadní biskup v Barinas a od ledna předseda venezuelské biskupské konference, bude arcibiskupem Maracaiba, druhého největšího města Venezuely. Caracaský světící biskup a dlouholetý tajemník místní biskupské konference Jesús González de Zárate (57) se stane arcibiskupem v Cumaná.

Venezuelská církev hledá způsob, jak se chovat k autoritativnímu režimu prezidenta Nicolase Madura. Vztahy mezi vládou a církví se neustále zhoršují a snaha církve prostředkovat mezi vládou a opozicí zatím nevedla k žádnému výsledku. Zemí zmítá ekonomická krize a předčasné volby 20. května, v nichž byl Maduro znovu zvolen, nebyly uznány většinou demokratických států včetně USA a zemí Evropské unie, protože neproběhly regulérním způsobem. Na jejich neférovost upozornila i církev. Duchovní, kteří situaci v zemi kritizují ve svých kázáních, jsou režimem pronásledováni. V lednu například nechal Maduro zahájit vyšetřování proti dvěma biskupům, kteří se zabývali místní politikou ve svých nedělních kázáních. Režim je stíhá pro „zločin nenávisti“ podle zákona, který přijalo Madurem ustavené (a neústavní) „Ústa-vodárné shromáždění“.

Irové za uvolnění podmínek interrupcí

Dublin (vlastní zpráva) Při účasti 64 % registrovaných voličů schválili Irové v referendu 25. května bezmála dvoutřetinovou většinou nový doplněk ústavy. Ten tamním ženám umožní podstoupit interrupci za podmínek podobných jako v ostatních evropských zemích. Předpokládá se, že bude mimo jiné zavedena možnost jít na potrat do 12. týdne těhotenství bez udání důvodu. Zdravotnický personál bude mít možnost se na interrupcích z důvodu svědomí nepodílet.

Od roku 1983 v Irsku platí ústavní dodatek zaručující nenarozeným dětem právo na život, což se v praxi projevuje tím, že legální potrat je možný jen v případě ohrožení života ženy, a Irky proto jezdí za tímto zákrokem do ciziny (tzv. potratová turistika). Tento ústavní zákon bude v důsledku referenda zrušen novým ústavním dodatkem.

Výrazné odmítnutí zákazu interrupcí se mimo jiné připisuje klesajícímu vlivu katolické církve, jejíž mravní autorita byla navíc v Irsku v nedávné minulosti otřesena řadou skandálů týkajících se zneužívání dětí duchovními.

Aktivistická řeholnice vyhoštěna z Filipín

Manila (KAP/KNA) Australská misionářka z kongregace Siónských sester Patricia Foxová (71) byla po několikaleté právní bitvě definitivně vyhoštěna z Filipín. Sestra Foxová na ostrovech působí již 27 let a angažuje se za mír, sociální spravedlnost a lidská práva rolníků, domorodců a chudých lidí. Přistěhovalecký úřad její vyhoštění odůvodnil tím, že tyto „politické aktivity“ se nekryjí s jejím misionářským vízem. Na podporu sestry Foxové se na Filipínách vytvářejí skupiny lidí, používající na sociálních sítích hashtag #HandsoffSrPatFox („Ruce pryč od sestry Pat Foxové“).

Virtuální asistentka pomůže anglikánům

Londýn (KAP/KNA) Virtuální „robotická“ asistentka Alexa, kterou nabízí firma Amazon jako aplikaci do mobilních telefonů, má v Británii od nynějška funkce podporující potřeby anglikánských uživatelů. Nová dovednost („skill“) zahrnuje nejen denní modlitbu, Otčenáš a Desatero – asistentka zná také odpovědi na otázky jako „kdo je Bůh?“ „kdo je křesťan?“ nebo „co je bible?“ Kromě toho může uživatele nasměrovat do nejbližšího kostela. Arcibiskup z Yorku John Sentamu k tomu řekl, že jeho církev tak chce lidem umožnit, aby se „novým způsobem spojili s Bohem v době, kdy jim to časově vyhovuje“. Pokud je Alexa na mobilu nainstalována, lze anglikánský „skill“ aktivovat slovním povelem „Alexo, otevři Církev Anglie“.

Zatímco počet návštěv kostela v anglikánské církvi od roku 2006 klesl o 14 procent, svými on-line službami církev měsíčně zasáhne 1,2 milionu lidí. Nedávno anglická anglikánská církev potřebám mladší generace vyšla vstříc také tím, že ve svých kostelích zavedla možnost bezhotovostní platby milodarů.

Vatikánská banka: méně zisku, víc etiky

Vatikán (KAP) Vatikánská banka IOR se po minulých skandálech konsoliduje. Nově více dbá na etický, sociálně odpovědný a udržitelný charakter svých investic v duchu encykliky Laudato si’ papeže Františka. Vyplývá to z nyní uveřejněné výroční zprávy za rok 2017. Výnos banky však meziročně poklesl z 36 na 31,9 milionů euro, zároveň byl navýšen vlastní kapitál. Banka se také přizpůsobuje mezinárodním standardům v oblasti boje proti praní špinavých peněz, což si vyžádalo přezkum všech zákaznických účtů a uzavření tisíců z nich.

Biblické společnosti šíří rekordní počty biblí

Vídeň (KAP) Celosvětová organizace biblických společností United Bible Societies (UBS) hlásí, že roku 2017 bylo distribuováno 38,6 milionu biblí, což je o 4,3 milionu kusů víc než roku 2016. Každá pátá bible byla přitom stažena v digitální podobě. Nejvíce nových tištěných biblí se přitom loni objevilo v Brazílii, a to 5,3 milionu. Následují Čína (4 miliony) a USA (2,4 milionu). Biblické společnosti celosvětově vydávají kolem 70 procent všech biblí. Se započítáním neúplných biblí (Nové zákony, evangelia, biblické výběry atd.) loni distribuovaly 354,9 milionu spisů.

Biblické společnosti se zvlášť silně angažují v krizových a válečných oblastech. Například v jižním Súdánu od počátku tamních konfliktů v prosinci 2013 rozdaly víc než 250 tisíc biblí. Ukrajinská biblická společnost rozdala roku 2017 kolem 190 tisíc biblí, Nových zákonů a výběrů z bible uprchlíkům, vojákům a zraněným. V Sýrii, Jordánsku, Libanonu a Iráku bylo od roku 2011 distribuováno víc než 350 tisíc úplných biblí.

V 57 státech uveřejnily biblické společnosti materiály k výuce gramotnosti na základě biblických textů. Existují ve více než 50 jazycích a díky nim má víc než 100 tisíc lidí šanci se naučit číst.

Biblické společnosti působí v asi 200 zemích včetně Česka a jsou financovány především z darů věřících.

Nikaragua: Církev končí s rolí prostřednice

Managua (KAP/KNA) Ve středoamerické Nikaragui zřejmě ztroskotal „Národní dialog“, který usiloval o řešení vnitropolitické krize. Nikaragujská biskupská konference se po čtyřech dnech jednání rozhodla ukončit svou roli prostřednice mezi sandinistickou vládou a představiteli občanské společnosti. Biskupové ve svém prohlášení s politováním uvádějí, že není možné dosáhnout shody mezi stranami. Do jednání biskupové přišli s návrhem na předčasné volby a reformu volebního práva, aby se země mohla vrátit k demokracii. Vláda prezidenta Daniela Ortegy to odmítla jako zastřený pokus podkopat její postavení. V jed-náních má ještě pokračovat šestičlenná komise se třemi zástupci každé strany.

Ukázalo se také, že čelním představitelům katolické církve někdo vyhrožoval zabitím. Potvrdil to managujský arcibiskup kardinál Leopoldo José Brenes Solórzano, který prý sám dostal výhrůžky smrtí na svůj mobilní telefon a podobné hrozby obdržel i jeho světící biskup Silvio Báez Ortega. Kardinál uvedl, že i přes výhrůžky se nikaragujská církev nenechá umlčet.

V Nikaragui probíhají masové protivládní demonstrace, vyvolané plánem vlády snížit penze kvůli špatné hospodářské situaci. Demonstruje se také kvůli autoritativnímu stylu vládnutí bývalého levicového partyzána Daniela Ortegy, který zemi vede již osm let. Demonstranty brutálně napadají příslušníci vládních pořádkových sil, od poloviny dubna do poloviny května při demonstracích zemřelo 76 lidí a asi 800 bylo zraněno.