Krizová opatření ustupují, problémy zůstávají

Ústup epidemie koronaviru COVID-19 umožnil postupné zmírnění některých opatření vlády, kromě možnosti konání bohoslužeb se otevírají i ubytovací zařízení. Luxusní hotel pražského arcibiskupství „Clara Futura“ (Světlá budoucnost) v Dolních Břežanech, který byl kardinálem Dominikem Dukou slavnostně otevřen a požehnán 20. září 2018, zůstává do odvolání uzavřen. Mluvčí arcibiskupství uvedl, že probíhá finanční analýza dosavadního provozu. Již nyní je podle něj zřejmé, že do budoucna bude třeba nastavit novou strategii. Jsem zvědavý, zda se věřící pražské arcidiecéze dozví výsledky analýzy, způsob výběru dodavatelů stavby a služeb, zodpovědné osoby a hlavně jaké důsledky z toho správci majetku arcibiskupství vyvodí. Hotel v Dolních Břežanech byl vlajkovou lodí církevních investic a měl významně přispět k financování provozu arcidiecéze. Provoz však byl ztrátový už před vypuknutím epidemie. V pastýřském listu k novému roku 2020 kardinál Dominik Duka přiznal problémy nejenom s lesy (kvůli kůrovcové kalamitě), ale i s projekty hotelového hospodaření. Zároveň uvedl, že ekonomickou samostatnost arcidiecéze postavila na třech sloupech: lesní hospodářství, správa domů a jejich výnosy a síť penzionů. Kvůli správě majetku muselo arcibiskupství již v minulosti výrazně rozšířit počet administrativních pracovníků, naopak pokračuje ve snižování úvazků duchovním a pastoračním asistentům.

Zdá se, že kardinálu Dukovi více záleží na hospodaření České televize a na přítomnosti opozice a kritických hlasů v Radě ČT, jak uvedl při obhajobě nominace ekonomky Hany Lipovské do této rady. Působí to poněkud pokrytecky u člověka, který stojí v čele ekonomicky neprosperující diecéze a jakékoliv kritické hlasy vysloveně nesnáší a trestá (např. udělení napomenutí prof. Tomáši Halíkovi nebo prof. Tomáši Petráčkovi, kterého odvolal z pozice kanovníka kapituly Všech svatých). Když ještě k tomu vyjádřil přesvědčení, že Lipovská bude v Radě ČT hájit veřejnoprávnost z pohledu náboženských menšin, prokázal neznalost zákona o České televizi, která členům zakazuje působit ve prospěch jakýchkoliv skupinových zájmů. Zůstává otázkou, zda v tomto případě ČBK jen nepomohla kritikům veřejnoprávních médií. Mimochodem Lipovská působí v Institutu svobody a demokracie vedeném Janou Bobošíkovou, která se nechvalně proslavila v roli ředitelky zpravodajství ČT v roce 2000, kdy dala výpovědi neloajálním redaktorům a vypnula jejich vysílání.

Také v tomto čísle pokračuje diskuse o zkušenostech se slavením bohoslužeb v době vládních opatření a dočtete se vzpomínky na zesnulého teologa Waleriána Bugela (1968–2020).