Jste zde

Zprávy

Pozvánka na 51. seminář zájemců o teologii na téma „Ekumena v době pandemie“ 14. května 2021

Institut ekumenických studií v Praze a Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy srdečně zvou na 51. seminář pro zájemce o teologii na téma „Ekumena v době pandemie“, který se uskuteční v pátek dne 14. května 2021 od 16 hodin na platformě Zoom: https://cuni-cz.zoom.us/j/99052321279

Cílem semináře je představit vybrané ekumenické instituce a jejich činnost v době pandemie Covid-19. Přednášejícími budou Martina Viktorie Kopecká, farářka CČSH, členka výkonného výboru Světové rady církví, Olga Navrátilová, odborná asistentka Katedry filosofie ETF UK, členka rady Světového luterského svazu, Filip Outrata, redaktor nakladatelství Vyšehrad, vyučující na ETF UK, mezinárodní sekretář Mezinárodního ekumenického sdružení a Petr Jan Vinš, duchovní Starokatolické církve, generální sekretář Ekumenické rady církví.

O celibátu v Dominikánské 8

(MV) Dominikánská 8, místo vzdělávání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze, uspořádala dne 20. dubna 2021 online besedu na téma „Celibát“, které se účastnili Eva Klípová, manželka tajně svěceného kněze Pražské obce, Václav Malý, pomocný biskup pražský a Tomáš Petráček, katolický kněz, teolog a církevní historik. Diskusi moderoval Benedikt Mohelník.

Celou akci, stejně jako další zajímavé aktivity Dominikánské 8, je možné shlédnout ze záznamu na youtube kanálu: https://www.youtube.com/channel/UCssffFbYumKjs71MwYZ52BQ

Po smrti jihokorejského kardinála má sbor kardinálů 223 členů

(VaticanNexs) V úterý 27. dubna 2021 zemřel ve věku 89 let jihokorejský kardinál Nicholas Cheong Jinsuk, emeritní arcibiskup Soulu (v letech 1998-2012). Narodil se v roce 1930 poblíž Soulu v katolické rodině. Na kněze byl vysvěcen v roce 1961. Poté vystudoval kanonické právo v Římě a byl v roce 1970 papežem Pavlem VI. jmenován biskupem v Čchongdžu. Jeho biskupským heslem bylo „Omnibus omnia“, tj. „všem vším“ s odkazem na verš: „Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.“ (1K 9, 22). Za jeho působení došlo k výraznému zvýšení počtu kněží v diecézi. V letech 1996-1999 byl předsedou Korejské biskupské konference. V roce 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován arcibiskupem v Soulu a zároveň apoštolským administrátorem diecéze Pchjongjang v Severní Koreji. V roce 2006 byl papežem Benediktem XVI. jmenován kardinálem a o rok později se stal členem rady kardinálů pro studium organizačních a ekonomických otázek Apoštolského stolce. Kromě řady překladů zahraničních knih vydal sérii komentářů kanonického práva, která byla první svého druhu v Asii.

Po Cheongově smrti má sbor kardinálů 223 členů z 88 zemí, z nichž je 126 mladších 80 let, tj. mohli by se účastnit volby papeže v  konkláve. Z kardinálů-volitelů jich je 53 z Evropy, 37 z Ameriky, 16 z Afriky, 16 z Asie a 4 z Oceánie.

Tisíce židů požádalo papeže Pia XII. o pomoc

(KAP/KNA) V nedávno zpřístupněných vatikánských archivních fondech z období pontifikátu papeže Pia XII. (1939-1958) nalezl německý historik Hubert Wolf a jeho tým kolem 15.000 žádostí o pomoc, kterými se na papeže obraceli židé z celé Evropy pronásledovaní nacistickým režimem. Apoštolský stolec se tehdy snažil pomoci podle svých možností, ať už materiálním způsobem nebo pomocí s žádostí o vízum či zajištěním místa na lodi. Wolf tuto pomoc dokumentoval třeba v případě skupiny židů z Portugalska, kterým Vatikán pomohl získat víza. Vatikánský vyslanec je v Lisabonu doprovodil až k lodi, která je odvezla do Brazílie.

Důkladné zhodnocení nově zpřístupněného archivního materiálu bude ještě vyžadovat další důkladné studium. Hubert Wolf se svým týmem připravuje dosud nalezený materiál k publikaci. Teprve další studium ukáže, zda bude třeba přehodnotit jednání papeže Pia XII. během II. světové války. Již nyní je však Wolf přesvědčen, že obraz papeže Pia XII. by měl být přece jen pojímán komplexněji, než jako tomu dnes často bývá.

Katolické ženské hnutí v Rakousku požaduje umožnění přístupu žen ke službám a úřadům v katolické církvi: Zvládneme to!

(KAP) V souvislosti se svátkem sv. Kateřiny Sienské (29. dubna), kterou si katolické ženské hnutí v Rakousku (Katholische Frauenbewegung Österreichs /kfbö/) zvolilo za svoji patronku v roce 2014, zveřejnilo požadavek na umožnění ženám přístup ke všem službám a úřadům v katolické církvi. Předsedkyně hnutí Angelika Ritter-Greplová s odkazem na sebevědomí Kateřiny Sienské, které je zřejmé z jejích dopisů, uvedla, že se ženy v katolické církvi v roce 2021 mají ozvat a říct: „Dokážeme to! Máme charisma a potřebné vzdělání! Jsme připraveni převzít odpovědnost!“

Kateřina Sienská (1347-1380) byla italská mystička, kterou 590 let po její smrti papež Pavla VI. prohlásil učitelkou církve (1970). Ve své době Kateřina výrazně zasahovala do církevní politiky, například papeže Řehoře XI. přiměla v roce 1376 k návratu z Avignonu do Říma; po vypuknutí papežského schismatu v roce 1378 se zasazovala za obnovení jednoty.

I dnes je podle Ritter-Greplové potřeba uvažovat, co je nezbytné pro důvěryhodnou církev v současné době. Patří k tomu zásadní přehodnocení církevních služeb a úřadů. Je potřeba je více zasadit do reality života a potřeb současných lidí.

Na letošní oslavu svátku sv. Kateřiny (tzv. Katharinafeier) připravili učitelé teologie a jejich studenti z univerzity v Salcburku společně s katolickým ženským hnutím v Salcburku a dalšími ženskými organizacemi online akci s názvem „Frauen.macht.kirche“ (ženy, moc, církev), která se věnovala otázce moci v katolické církvi. Přednášku k tématu měla katolická teoložka a politička Claudia Lücking-Michelová, viceprezidentka Ústřed-ního výboru německých katolíků, která je také jednou z hlavních osob odpovědných za „Synodální cestu“ v Německu.

I v jiných diecézích se uskutečnily „Kateřinské oslavy“ spojené s akcemi zaměřenými na roli žen v církvi (např. v diecézích St. Pölten nebo v Innsbrucku).

Kněží v Latinské Americe mezi obětmi covid-19

(KAP) Mezinárodní katolická charitativní organizace Kirche in Not (Církev v nouzi) upozornila na vysoký počet obětí mezi kněžími a řeholníky v Latinské Americe v důsledku onemocnění covid-19. Jen ve Venezuele zemřelo od vypuknutí pandemie 24 kněží, což je zhruba 1,2 % všech kněží v zemi. V Mexiku je situace ještě dramatičtější. V důsledku nemoci covid-19 tam za posledních několik měsíců zemřelo 245 kněží nebo členů řádů. Mezi obětmi je pět biskupů, 221 kněží a řeholníků, 11 jáhnů a 8 řeholnic. Často však nejsou k dispozici aktuální údaje o infekcích a úmrtích duchovenstva. Regina Lynchová, která je vedoucí projektového oddělení v rámci Kirche in Not, uvedla, že řada kněží a řeholnic se nakazila během své hrdinské práce a oddané službě těm nejpotřebnějším nebo při péči o zdraví duše. Navzdory mnoha úmrtím budou kněží a řeholníci i nadále doprovázet nemocné a věřící svojí pastorační péčí a poskytovat lidem útěchu.