Hadewijch z Brabantu: Co a kdo je Láska

¹

²

Potom o jedné velikonoční neděli jsem přišla k Bohu; a on mě objal v mých vnitřních smyslech a v duchu mě odvedl pryč. Přivedl mě před Tvář Ducha svatého, který je s Otcem a Synem v jedné Podstatě. A od úplného Bytí oné Tváře jsem obdržela veškeré porozumění, a tak jsem četla všechny své soudy. Hlas vycházející z této Tváře zněl tak strašlivě, že byl slyšet nade vše. A řekl mi: „Hle, prastará, volala jsi mne a hledala jsi mne, co a kdo jsem, já Láska, myriády let před narozením člověka! Pohleď a přijmi mého Ducha! S ohledem na všechny věci věz, co v nich já, Láska, jsem! A když ke mně plně přivedeš sebe, jako [se přivádí] čisté lidstvo ke mně všemi cestami dokonalé Lásky, budeš mít radost ze mě jakožto Lásky, kterou jsem. Až do toho dne budeš milovat to, co já, Láska, jsem. A pak budeš láska, jako já jsem Láska. A nebudeš žít méně, než jsem já, Láska, od toho dne až do smrti, která tě oživí. V mé jednotě jsi mě přijala a já jsem přijala tebe. Jdi vpřed a žij tím, čím jsem; a navrať se, přines mi plné božství, a měj ze mě radost takovou, jaká já jsem.

Potom jsem se vrátila k sobě a pochopila jsem vše, co jsem právě řekla; a upřeně jsem hleděla na svou rozkošnou sladkou Lásku.

Výklad:

Hadewijch (Hedvika) líčí svou vizi, v níž po velikonoční cestě k Bohu dospěla do stavu vytržení z běžného vnímání a uviděla Ducha svatého jako tvář. (Hadewijch přijímá ortodoxní křesťanské pojetí Boha jako svatou Trojici.) Kontemplativní nazírání Boha přivedlo Hadewijch k mystickému pochopení všech svých soudů. Jsou tyto soudy myšlenky a výroky, které jsou zapříčiněny minulou životní zkušeností? A co znamená vyjádření, že tyto soudy četla? Vzpomněla si na ně a pochopila jejich přirozené příčiny? Smířila se s nimi a dosáhla odpuštění?

Ve vytržení Hadewijch uslyšela mocný numinózní hlas Ducha svatého, který ji oslovil jako „prastará“, která jej přemýšlením hledala po dva roky, jak to napsala ve vizi Zážitek z Letnic.³ Jakkoliv je Hadewijch „prastará“, Láska, kterou hledala, je mnohem starší než první narozený člověk. Trojiční Bůh se tak představuje jako Láska, jenž pobízí Hadewijch, aby na něho patřila a přijala jeho Ducha. Duchovní zrak ji potom přivede k nahlédnutí Lásky ve všech stvořených věcech.

Takový dar člověku však Bohu nestačí a chce, aby k němu Hadewijch přišla ve své plnosti. Co to znamená? Aby se přidala k zástupu vyvolených, kteří následují Boha a milují jej ve všech věcech s lidech? Odměnou jí bude „radost“ (fruition) z Boha, který je,⁴ tedy snad splnění, uskutečnění Božích zaslíbení?⁵ Sjednotí se či ztotožní se s božskou Láskou.⁶ Pozemský život s Bohem jí povede k plnosti božství a zmrtvýchvstání, ať už je chápeme tělesně, duševně nebo duchovně, tedy jako vzkříšení po smrti, obnovu duševních sil nebo znovuzrození shůry (J 3,7n). Hadewijch přijme Lásku a Láska přijme Hadewijch, což připomíná Ježíšův výrok z Evangelia podle Jana 15,12.⁷ Láska vyzývá Hadewijch k novému, jakostně věčnému životu z Lásky, která ji zbožští…a když potom přinese Lásce její dar plného božství (Srov. podobenství o hřivnách v Mt 25,14–23), obdrží za něj radost, ovoce ze stromu života v Ráji.

Poté, co Hadewijch viděla a slyšela tuto vizi, zůstalo jí porozumění toho, co v ní zakusila, aby to mohla zapsat. Přitom si byla vědoma své lásky k Bohu, bližnímu a k sobě samé. Vize Hadewijch a jejich popis jsou výrazně ovlivněny teologií lásky janovských spisů Nového zákona. Dobově je na nich patrný vliv bekyňské spirituality a dvorské milostné poezie 13. století.