Jste zde

Johann Gregor Mendel, řeholník a vědec

Johann Gregor Mendel (22. 7. 1822, Hynčice u Kravař – 6. 1. 1884, Brno), augustiniánský mnich a zakladatel moderní genetiky, se narodil na Moravě v německé rolnické rodině. Místní farář Schreiber, který byl „pro luteránské názory“ přeložen do Hynčic a založil tam ovocnářskou školu, pomáhal chlapci, který byl sice nadaný, ale na jehož studie neměla rodina peníze. Farář tehdy přesvědčil augustiniánského opata Cyrila Nappa (1792 - 1867), aby mladíka přijal do brněnského opatství. To bylo tehdy centrem spirituality, vědy, umění a pedagogiky, známé i daleko za hranicemi, a zároveň i zárukou, že se vědecky zaměřenému Mendelovi dostane vzdělání, které by mu jinak bylo zcela nedostupné.

V roce1843 Johann Mendel tedy vstupuje k augustiniánům a přijímá jméno Gregor. Studuje filosofii na Olomoucké universitě, teologii v Brně. Stává se knězem. Jak bylo zvykem u augustiniánů, zapojil se do pastorace, ze které byl však brzo uvolněn pro chatrné zdraví. Byl oblíbeným učitelem, nejdříve ve Znojmě a pak v Brně na průmyslovce. Nakonec však při studiu učitelství propadl ze zkoušek z biologie. Proto ho opat Napp poslal do Vídně na studium matematiky a fyziky u profesora Christiana Dopplera. Jde o známého objevitele efektu, který byl po něm nazván a který známe z denního života:letadlo nebo auto, které se k nám přibližuje, vydává vyšší zvuk, než když se od nás vzdaluje. Ve svých třiceti jedna letech se Mendel opět vrací do Brna jako učitel fyziky a biologie. Uspět u učitelských zkoušek se mu však nikdy nepodařilo.

Když ho opat povolal zpět do Brna, dal mu za úkol pomoci moravským šlechtitelům v objasnění pravidel dědičnosti. Pro ně bylo záhadou, že při křížení určitá vlastnost jakoby zmizela a opět se zase objevila. Mendelse rozhodl použít ke studiu hrách, protože s ním už se uskutečnilo mnoho pokusů v minulosti a na klášterní zahradě se snadno pěstoval. Při těchto pokusech stanovil základní zákony spojené s dědičností. Tyto jeho objevy zcela zapadly. Tři Mendelovy zákony – o uniformitě míšenců, o štěpení znaků, o volné kombinovatelnosti vloh – se staly úhelným kamenem moderní nauky o dědičnosti, základem šlechtění rostlin i živočichů a významnou součástí četných vědeckých oborů, především lékařství. Mendel umírá jako vědec neznámý. Teprve po 35 letech objevili jeho zprávu tři nezávisle pracující genetikové a uznali Mendelovo prvenství .

Ve svých 46 letech se neočekávaně stal opatem. Tato úloha zcela naplnila jeho život, ve kterém již nezůstalo místo pro další výzkum. Staral se tak o prosperitu, provoza činnost opatství, duchovní i intelektuální život komunity. Angažoval sev podpoře různých aktivit veřejného života, včetně Společnosti pro studium přírodních věd, jejíž založení sám inicioval. Byl zvolen do Národního zemědělského výboru. Od roku 1874 do konce svého života bojoval proti dani vložené na všechno klášterní jmění, která se používala na podporu náboženských aktivit a kterou považoval za protiústavní.

V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a dne 6. ledna 1884 zemřel v klášteře a byl pochován na brněnském Ústředním hřbitově do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval později Leoš Janáček.

Johann Gregor Mendel nebyl poustevník, náboženský ani vědecký. Zjevně byl dobrý učitel, více přítel než pán. Byl zaujatý svou prací, houževnatý a trpělivý. Skromný a zdrženlivý, s klidným chováním a ušlechtilým duchem, ohleduplný a dobrý. Miloval zvířata a ptáky. Byl dobrosrdečný se smyslem pro humor. Přesto nebyl ani sentimentální nebo romantický, ale praktický a bystrý. Příležitostně dával zdarma soukromé hodiny. Když se stal opatem, rozdělil svůj poslední učitelský plat mezi tři nejchudší chlapce ve třídě. Pomáhal uhradit výdaje za lékařské vzdělání svých dvou synovců.

Jeho vědecké stejně jako osobní spisy nejsou přesyceny svatostí. Svoji víru i svou vědu udržoval v rovnováze, nejspíše i pro svůj naprostý nedostatek filosofického zájmu. Je otázkou, co ho vedlo ke klášternímu životu, nejspíše opravdu možnost studovat a věnovat se vědě. Svým životem, naplněným tvrdou prací a velkou neokázalou láskou, však ukázal, jak se může naplnit křesťanský život.

 

Zdroje:

 

Science in Christian Perspektive The American Scientific Affiliation (ASA)http://www.asa3.org/ASA/PSCF/1985/JASA12-85Seeger3.html

Nakladatelství původní české encyklopedické literatury LIBRI http://www.libri.cz

Biotrin http://www.biotrin.cz