(Panthera leo)
Lev
Ale jeden ze starců mi řekl: Neplač. Hle, zvítězil
lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát
zapečetěnou. (Zj 5,5)
Lev pustinný (Panthera leo)
je nejznámějším zástupcem velkých koček, velmi často se s ním setkáváme
v heraldice, kde je symbolem síly, udatnosti, panovnické moci a často i
krutosti. Celkem je známo deset poddruhů lva pustinného. Vyskytuje se v
Africe jižně od Sahary, v Indii v rezervaci Gir. Malá populace
přežívající v Íránu je dnes považována za vyhynulou.
Ve starověku se lev vyskytoval v celé
Africe, vyjma středu Sahary, v Řecku, Palestině, Turecku,
Afghánistánu, Pákistánu a zasahoval až do Indie. Ve volné přírodě žijí
lvi už jen v odlehlých, neuzavřených oblastech. Naději na přežití jim
dávají pouze dobře spravované rezervace a národní parky. Iránský
poddruh lva pustinného (P. l. persica) byl zařazen do první přílohy CITES, ostatní podruhy jsou řazeny do druhé přílohy. Se lvem se setkáváme často v zajetí, kde se rozmnožuje tak dobře, že plodnost lvic musí být uměle regulována.
Lev je vázán na otevřené krajiny savan, lesostepí
a stepí. Na rozdíl od jiných kočkovitých šelem je to velmi sociální
zvíře. Tvoří většinou smečky o 7-10 členech. Asi 15% lvů, většinou
staří nebo ranění, žije potulně. Lov je často kolektivní záležitostí
lvic a mladších lvů. Staří lvi hájí teritorium. Velikost teritoria lví
smečky se pohybuje asi od 150 do400 km2 a je ovlivňována
množstvím kořisti, která se vdané oblasti vyskytuje. Mohutné dunivé
řvaní lvů není nic jiného než upozornění cizím lvům, že oblast je
obsazena a že jsou připraveni ji bránit proti vetřelci.
Potravou lva jsou v Africe antilopy,
zebry, buvolci, prasata bradavičnatá, žirafy, mláďata hrochů a slonů.
Doba březosti je 105-108 dní. Lvice rodí 2 až 6 mláďat. Lvíčata jsou
v hierarchickém uspořádání smečky na posledním místě. Při
nedostatku potravy často umírají, neboť jako první se z kořisti nasytí
vůdčí samec, pak dospělí členové smečky a jako poslední mláďata.
Toto uspořádání zabraňuje přemnožení velkého predátora, který stojí
na vrcholu potravního žebříčku.
Dojde-li ke změně vůdčího samce smečky, nový samec
obvykle pozabíjí lvíčata, potomky jeho předchůdce, a co nejdříve se
spáří s lvicemi, aby zplodil vlastní potomstvo. Dospívající mladí samci
smečku opouštějí a toulají se malých tlupách, dokud se jim nepodaří
získat vlastní teritorium a lvice.
Vykopávky v Palestině dotvrzují, že lev byl často
předmětem umělecké tvorby. Obraz lva najdeme i v synagogách. Trůn
Šalamounův byl ozdoben lvy (1Kr 10, 19n; 2Pa 9, 18n), rovněž pojízdný
chrámový kotlík (1Kr 7, 29). Jedná se snad o doznívání nějakých
mytologických představ. V egyptském i babylonském kultu měl lev význačné
místo. Bohové byli zobrazováni jízdmo na hřbetělva anebo přímo ve lví
podobě, např. Nergal.
Lev
V bibli je lev používán jako symbol síly amoci,
dobra i zla. Na jedné straně je lví hlas použit k vyjádření hrůzy,
kterou vyvolá poselství Boží. Anděl ve Zj 10, 3 volal hlasem velikým...
Na druhé straně i ďábel obchází jako řvoucí lev, aby způsobil odpadnutí
od víry v pravého Boha (1Pt 5, 8; Ž 22, 14; Jr2, 15; Ez 22, 25; Za 11,
3; Sof 3, 3, popřípadě 2Tm 4, 17). Nový zákon navazuje na starozákonní
vypravování nebo představy, např. Zj5, 5 navazuje na Gn 49, 9, místo,
které pozdní židovstvo chápalo jako odkaz na Mesiáše. Jde tu o
vítězství, jehož lev z Judy, tj. Ježíš Kristus, dosáhl svou smrtí a
zmrtvýchvstáním. Ve středověku symbol zemřelých stojících na lvu (Ž 91,
13) vyjadřoval vítězství křesťana nad mocí pekla. Vítězem je vlastně
Kristus, jenž v této souvislosti bývá zobrazován jako lev z Judy. Lev ve
Zj 4, 7 bývá ve starokřesťanských výkladech chápán jako symbol
evangelisty Marka.
(ZaL)
Poslední komentáře