David R Holeton

Zpráva o setkání představitelů církví z Porvoo, konaného v Cardiffu, Wales,16.-21. března 2006

Podstata a účel setkání

Účelem tohoto setkání vedoucích církví z Porvoo bylo vytvořit program a pořad jednání pro církve z Porvoo v dalších čtyřech letech. Bylo to jedno z celé řady setkání (setkání vedoucích těchto církví se koná každé čtyři roky a již byly dvě teologické konference), která se konala od podepsání dohody z Porvoo před deseti lety. Bylo tam šedesát zástupců z dvanácti církví komunia z Porvoo; dánská a lotyšská církev, které momentálně nejsou členkami komunia z Porvoo se účastnily jako pozorovatelé, kromě toho tam bylo pět ekumenických pozorovatelů (Churches Together ve Walesu, Leuenberská konkordance, německá EKD, KEK a Utrechtská unie).

Role jáhna v liturgii (a v životě církve všeobecně) nikdy nebyla statická. Chceme-li si položit otázku jáhnovy role v liturgii dnes, je důležité vědět, jak se tato role vyvíjela, a rovněž jaký všeobecný přístup zaujímala církev vůči diakonátu v různých dobách a na různých místech. Protože ty církve, které kladou velký důraz na historickou (apoštolskou) sukcesi duchovního úřadu, udržovaly diakonát coby část tzv. cursus honorum, tedy „stupně“, kterým musí projít kandidát na cestě ke svému „cíli“, tj. presbyterátu. Tyto církve v době docela nedávné nedoceňovaly úřad a službu jáhna. Byla redukována na liturgickou službu požadovanou při „slavnostních mších“, nebo jako nutnou nepříjemnost, kterou je třeba projít. Diakonát se tak stal ve skutečnosti eklesiologickou fikcí.