Papež vzpomenul památky svědků víry 20. století

(Komentář k obrázku na titulní straně)

Řím - Papež Jan Pavel II. 14. 5. večer uctil mučedníky a svědky víry 20. století. Ekumenický obřad byl novým vrcholem Svatého roku 2000. Papež vzpomněl na více než 12 tisíc křesťanů, kteří z věrnosti své víře položili život v gulazích, koncentračních táborech nebo jako misionáři. Zatímco před osmi týdny prosil nejvyšší představitel církve o odpuštění chyb církve, nyní daroval odpuštění za zločiny spáchané na křesťanech.

Vzpomínkové slavnosti před kruhovou antickou stavbou kolosea se zúčastnili vysoce postavení delegáti mnoha křesťanských církví. Nad pódiem bylo napjato velké krvavě rudé plátno, na kterém byla vyobrazena jedna z bulharských ikon Krista. Papež zaujal místo uprostřed pódia, obklopen představiteli jiných církví. Do slavnosti se aktivně zapojili pravoslavní metropolité, anglikáni, arménští a koptští hodnostáři a zástupci luteránského světového svazu. O hudební doprovod se postaraly chóry z celého světa. Slavnosti se navzdory dešti, který chvílemi proměňoval celou scénu v moře deštníků, zúčastnily tisíce lidí.

Jan Pavel II. zdůraznil ekumenický charakter celé vzpomínkové slavnosti. Svědectví pro Krista vedoucí až k prolití krve se podle papeže stalo "společným dědictvím katolíků, pravoslavných, anglikánů a protestantů". Toto dědictví je silnější než "faktory rozdělení". Aby Vatikán unikl podezření z katolického pojetí, rezignoval na označení "mučedník" a mluvil o "svědcích víry". Svědectví, která byla na této slavnosti čtena, byla otřesná. Například o ruském pravoslavném patriarchovi zemřelém v roce 1925 nebo o ruské malířce Olze Jafa, která byla deportována na Solovki, ostrov trestanců. Kromě obětí sovětských komunistů byl zmíněn také rumunský katolický biskup Joan Suciu a mučednictví albánského jezuity Antona Luli. Mezi obětmi nacionálního socialismu byl zmíněn luteránský pastor Paul Schneider, "kazatel z Buchenwaldu" a také biskup Ignacy Jez z Koeslin-Kolberg, jeden z 3000 katolických kněží zavřených v Dachau. Pak následovaly líčení o svědcích víry v Africe, Americe a Asii. Účastníci slavnosti také uctili památku francouzských trapistů, kteří byli před čtyřmi lety zavražděni alžírskými teroristy v pohoří Atlas. V textu patriarchy Karekina, který před rokem zemřel, bylo zmíněno také vyvražďování arménského národa.

Papež zdůraznil, že všichni tito svědkové zachovali věrnost Kristu "uprostřed nejhorších a nejtvrdších systémů, které znetvořovaly člověka, na místech bolesti, v nejtvrdším strádání, na nesmyslných pochodech, vystaveni zimě a hladu, mučeni a vystavováni mnohému utrpení". Papež, který byl sám za svého mládí "svědkem velké bolesti a mnoha zkoušek", apeloval na to, abychom nezapomínali na památku těchto mnoha svědků a aby nás tato společná vzpomínka ještě více spojovala.

Johannes Schidelko (z němčiny přeložila Petra Skálová)