Co má světové hospodářství společného s Biblí? Touto
otázkou se důkladně zabýval Ulrich Duchrow, profesor systematické teologie na
heidelberské univerzitě. V rozhovoru pro .Aufbruch" říká, jaké alternativy
k současnému hospodářskému a finančnímu systému přitom objevil. Otázky
klade Christine Voss.
Aufbruch: Nedávno jste vydal knihu s názvem
Alternativy kapitalistického tržního hospodářství. Jak je vůbec možné, že dnes,
po zhroucení socialistických států, ještě mluvíte o alternativách?
Duchrow: Existují různé důvody, proč se o alternativách
nejen může, ale bezpodmínečně musí mluvit: Zaprvé je už předem podezřelé, když
v nějaké společnosti panuje názor, že k ní neexistují žádné
alternativy. To totiž znamená, že se tento společenský pořádek chápe absolutně.
A když se něco chápe absolutně - natolik bychom se měli poučit z dějin -
pak je nejvyšší nebezpečí z prodlení.
Zadruhé: Vaše otázka předpokládá, že existovaly nebo mohly
existovat jako alternativa jen kapitalismus a reálný socialismus. A to je podle
mého mínění zcela nesprávné, protože socialismus vznikl ve spojení s kapitalistickou
formou hospodaření, a proto by měl být označován spíše jako státní kapitalismus
než jako socialismus ve vlastním smyslu.
A třetí důvod je snad nejsrozumitelnější: Neexistuje-li žádná
alternativa k tomu, co se teď odehrává, pak je země zasvěcena smrti -
protože už můžeme říci skoro s přírodovědeckou jistotou, že ekonomika
založená na rozmnožování peněz nás dovede k ekologické katastrofě. Aufbruch: Jakou souvislost vidíte mezi kapitalismem a ekologickou
katastrofou? Duchrow: Podle staré
tradice lze rozlišovat dvě od základu rozdílné formy hospodářství: U jedné
formy ekonomie stojí v centru základní lidské potřeby, a druhá je zaměřena
na rozmnožování peněz. Tato druhá forma se neptá, co je užitečné pro člověka a
jak lze hospodářství uvést do souladu s přírodou, ale pouze, jak by ti, kteří
mají kapitál, jej mohli rozmnožit. Tato druhá forma je však charakteristická
pro současné hospodářství. Aufbruch: Je toto důvodem,
proč nadále užíváte slova .kapitalismus" tam, kde se dnes obvykle mluví o
.svobodném tržním hospodářství"? Duchrow:
Ano, chci tím vyjádřit, že tato hospodářská forma měří svůj úspěch pouze podle
zisku, který lze vyjádřit jako kapitál, jako hodnotu peněz. K tomu
přistupuje i to, že takzvané .svobodné tržní hospodářství" právě není svobodné.
Funguje totiž tak, že ti, kdo mají více kapitálu a mohou získat větší podíl na
trhu, vylučují všechny ostatní z trhu. To si lze ujasnit na hře .monopoly",
která celkem přesně odráží kapitalistické .svobodné" tržní hospodářství: Kdo má
náskok, může ho stále zvětšovat. Proto
je .svobodný" trh svobodný jen pro silné, naproti tomu slabí se na trhu stávají
stále závislejšími.
Aufbruch: Jaké místo zaujímá ve vašem systému Mezinárodní
měnový fond a Světová banka ?
Duchrow: To je velmi důležitá otázka, protože skupiny
solidarity často vidí v MMF, Světové bance a Gattu velké zloduchy
světového hospodářství. Bližší pohled
však ukáže, že za těmito institucemi stojí tržní síly a ty jsou vlastní
příčinou současného vývoje. Tyto instituce byly založeny po druhé světové válce
a jejich cílem bylo konstruovat fungující světovou ekonomiku a instituce, které
ji mohou regulovat. MMF byl původně založen proto, aby při obchodním deficitu
poskytoval přechodné úvěry, a tím zachránil slabší země před krachem. Až
později, když vznikla dlužní krize, byl fond přebudován na policii věřitelů.
Nyní dostal od bohatých zemí úkol restrukturalizovat slabé a zadlužené země
tak, aby mohly platit co největší úroky.
A Světová banka se připojila a váže všechny úvěry, které uděluje zemím třetího
světa, na podmínky MMF.
To je důvod, proč požadujeme alternativy, protože tento
systém ztratil svou původní funkci garantovat vyrovnané světové hospodářství a
stal se institucí bohatých zemí - mocenským nástrojem průmyslových zemí, jímž kontrolují
zadlužené země.
Aufbruch: Řekl jste, že za tímto negativním vývojem stojí
jako vlastní příčina kapitalistický tržní systém. Můžete to vysvětlit?
Duchrow: Rozhodujícím motorem při prosazení současného
systému byly americké koncerny, které měly velký náskok před všemi ostatními
hospodářskými silami světa. V době založení MMF a Světové banky však byly ještě
vázány na státní moc, na impérium USA. Pak se ale tyto tržní giganty transnacionalizovaly,
to znamená, že dnes operují mimo národní hranice. Mohly vytvořit finanční trhy, zóny výroby a
obchodu, které stojí mimo jakoukoli politickou kontrolu a kde lze obejít jak zdanění,
tak i jinou státní regulaci. Unikají tedy národním a dokonce i mezinárodním
dohodám, vyvíjejí však naopak svou lobby enormní vliv na parlamenty, vlády a
mezinárodní grémia. A protože systém MMF a Světové banky pracuje podle kvót
počítaných podle síly ekonomiky jednotlivých zemí, je jejich vliv v nich velmi
velký.
Aufbruch: Ve své knize srovnáváte dnešní mocenské systémy
se systémy popisovanými v Bibli. Lze zde takto prostě vidět souvislosti? Duchrow: Je zde samozřejmě nutný překlad. Když však se díváme na světové dějiny
od biblických dob jako na celek, pak lze vidět velmi jasné souvislosti. Tak například se v biblických dobách
vyvinuly takzvané veleříše, které, analogicky k dnešku, přinášely stále
méně lidem stále více: velkostatky, luxusní bohatství, teritoriální zisky atd.
Mechanismy byly sice jiné než dnes, ale bylo to také tak, že se malá část
společnosti obohacovala a ostatní se stále více propadali do bídy. Rozdíl je
prostě ten, že králi a císaři veleříší jsou dnes ti, kdo kontrolují kapitál.
Aufbruch:
A jak potom vypadá biblická kritika těchto mocností? Duchrow: Hlavní kritika se, jak již
bylo řečeno, týká toho, že se tyto světové mocnosti vydávají za absolutní.
Je-li rozmnožování peněz důležitější než životní zájmy lidí a přírody, než Boží
stvoření, pak je to proces zbožštění: uctívá se mrtvý mechanismus, místo
abychom se starali o život, stvořený a milovaný Bohem.
Kromě toho se v biblické tradici dbá vždy na to, co
je v 3. Mojž. vyjádřeno následovně: .aby vedle tebe mohl žít i tvůj bratr"
- a samozřejmě i sestra. To znamená, že
právo druhých, společenství života, je základním kritériem, jímž se poměřuje. A
nelze-li toto právo chránit, protože moc, která ho ničí, se nedá regulovat, pak
je to systém smrti. V Bibli se ukazují imperiální veleříše a městská
království stále jako ti, kdo produkují smrt a jsou smrti zasvěceni.
Nejdramatičtější je to v apokalypsách, např. v knize Daniel nebo Zjevení
Janově, kde jsou líčeny jako monstra a šelmy nebo také jako zvíře z propasti,
které šíří smrt a krveprolití.
Aufbruch:
Vy si tedy myslíte, že kapitalistický systém jde vstříc smrti? Duchrow: Nejen jde smrti vstříc, ale
již produkuje mrtvé: Denně umírá 40 tisíc dětí hladem! V mnoha zemích je
už apokalyptická vize skutečností, vládne již smrt a chaos. U nás je to ještě
poněkud změkčeno díky sociální fázi, kterou tržní hospodářství prošlo, ale i na
bohatém Západě chudne stále více lidí. U nás to sice neznamená hned smrt
hladem, ale mechanismus smrti je tentýž.
Aufbruch: A alternativou by mělo být to, o čem mluvíte ve
své knize Hospodaření pro život?
Duchrow: Zvolil jsem toto slovo, protože to je perspektiva
Bible: život, dokonce věčný život, a to znamená život, který má budoucnost a
neničí sám sebe. Proto se mi zdá jasné, že umožnění života a ochrana života musí
být základními kritérii nového hospodářského systému. Nejdůležitější se mi zdá,
aby se lidé na jihu i severu spojili a pochopili, že patří do téhož globálního systému.
A pak jde o to, aby jej odmítli považovat za jedině možný. Tak jako první
křesťané odmítli uctívat císaře, tak by měly dnešní církve odmítnout uctívat
peníze a smířit se s nevýhodami, které to přinese. Nepochopí-li církve
tento systém rozmnožování peněz jako ideologický problém, pak nepochopily jádro
svého poslání: osvobozovat lidi od model. Dále se musíme zaměřit na úplně jiné
pojetí hospodaření, orientované na člověka a přírodu. Malé náznaky tu už jsou: Alternativní banky,
alternativní podniky až po komunity. A nakonec je důležité zapůsobit politicky
na současné instituce. K tomu
musíme vytvořit sítě silnější než světová říše kapitálu - jako se i křesťanská
síť staré církve ukázala silnější než římská říše, která zanikla.
Z časopisu Aufbruch, červen 1994 přeložil -jv-
Poslední komentáře