Jste zde

Knihovnička Getseman

V nakladatelství Vyšehrad konečně vyšel dlouho připravovaný Liturgický slovník Ruperta Bergera. „Nový pastoračně-liturgický příruční slovník", jak se dílo jmenuje v německém originále, přináší zejména (ale nejen) římskokatolickému čtenáři poučení o jednotlivých prvcích liturgie, jejich historii a také (což je to „pastorální" v původním názvu) o jejich duchovním významu a smyslu. Je to zároveň dílo moderní jak ve významu „po druhém vatikánském koncilu", tak i ve smyslu „vnímající výzvy současnosti": obsažena jsou tak i hesla typu „Technika a bohoslužba" či „Bohoslužby ekumenické". Překladatelé se navíc snažili uvést i české reálie, takže nejde jen o překlad, ale i o originální příspěvek do zdejší liturgické literatury.

Český teolog a myslitel Miloš Raban ve stejném nakladatelství vydal knihu Duchovní smysl člověka dnes s podtitulem Od objektivního k existenciálnímu a věčnému, v níž rozvíjí témata psychoanalýzy a psychologie, zejména význam mezních situací jako jsou utrpení a umírání. Nejvýznamnější inspirací mu je rakouský logoterapeut Viktor Frankl, záběr citovaných a zpracovaných autorů je však sympaticky široký. A významná a nová je autorova snaha učinit příspěvky zejména existenciální psychologie plodnými pro křesťanskou teologii a pastoraci.

Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) v Brně vydalo knihu rozhovorů se slavným francouzským filozofem René Girardem nazvanou O původu kultury. Jde vlastně o Gerardovu intelektuální autobiografii a dobrý výchozí bod pro každého, kdo chce tohoto teoretika mechanismu „obětního beránka" poznat blíže.

Sborník Jednota a mnohost vydaný ve stejném nakladatelství, jehož editorem je Martin Jabůrek a který byl vydán na oslavu osmdesátin Karla Flosse, přináší celou řadu příspěvků především (ale nejen) na filozofické téma vztahu mezi jednotou a mnohostí, mezi univerzálním a konkrétním, a to v záběru sahajícím od starověku až po současnost. Řada z příspěvků má úzký vztah ke křesťanské teologii, bohužel pro dokonalé vychutnání celého sborníku musí čtenář být schopen vedle češtiny a slovenštiny číst také němčinu, angličtinu, latinu a pokud možno i řečtinu.