Knihovnička

Kniha Hanse Künga Být křesťanem, jejíž zkrácené znění vydalo v českém překladu nakladatelství CDK v Brně, se v době svého vzniku (první vydání roku 1974) stala jedním z největších teologických bestsellerů v tomto století. V Německu vyšly statisícové náklady a dílo brzy bylo přeloženo do většiny významných západních jazyků; do našeho ovšem bohužel až po čtvrt století.

Neodpustím si osobní poznámku: četl jsem Být křesťanem někdy v polovině osmdesátých let, a v duchovní poušti reálného socialismu to byl pro mě obrovský zážitek, jeden z těch formujících. Byl jsem překvapen, že o křesťanství lze hovořit tak náročně a přitom srozumitelně, tak otevřeně a přitom přitažlivě, bez starožitných frází a přitom se zachováním smyslu kristovské zvěsti.

Samozřejmě už je znát čas, který uplynul od vzniku této knihy; dnes už by ji autor psal asi jinak. To nejdůležitější – schopnost živě a srozumitelně prezentovat Ježíše a jeho program, provokující, inspirující a vymykající se všem schématům a stereotypům tehdejší doby i dneška – však zůstává.

Nelze zamlčet, že Küngovy formulace vyvolaly také odpor a dokonce pobouření, že autor v důsledku svého psaní ztratil kanonické pověření vyučovat katolickou teologii. Sám však se domnívám, že velká část výtek šla na vrub úzkoprsosti a malodušnosti katolických fundamentalistů a že pro některá sporná místa nesmíme zapomínat na myšlenkovou sílu velké většinu textu, který pravděpodobně přežije práce všech svých tehdejších kritiků.

Paul Ricoeur – Myslet a věřit (rozhovor) je knižní interview F. Azouviho a Marca de Launaye s významným francouzským filozofem a náboženským myslitelem. Pro nás Čechy je Ricoeur významný i svými kontakty a svým vlivem na řadu osobností disidentského hnutí normalizačního období. Rozhovor, který vydalo vydavatelství Kalich, může posloužit jako čtivý úvod do Ricoeurova myšlení i životních osudů.

Kalich vydal i „populární“ úvod k dílu dalšího myslitele, jednoho z našich největších žijících teologů Jana Miliče Lochmana. Jeho autobiografie Oč mi v životě šlo je o to cennější, že vrcholnou část svého tvůrčího období autor strávil v cizině (emigroval počátkem sedmdesátých let), a nebylo tedy mnoho možností, jak se s jeho tvorbou seznamovat.

Boží trouba se jmenuje sbírka kázání Sváti Karáska. Texty, přednesené autorem v “jeho“ pražském salvátorském sboru, byly sebrány, vybrány, sestaveny a upraveny v jakousi postilu na celý běh církevního roku. Samozřejmě postilu karáskovskou, v níž i po sepsání a zespisovnění zůstává zachována živost a životnost autorových promluv, aktualita chvíle a osobní zkušenost kazatele. (Vydala nakladatelství Kalich a Torst).

Čtvrté číslo Teologického sborníku ročníku 2000 nese titul Vyznání víry. Vedle příspěvků zaměřených na problém víry (např. rozhovor E. Bisera s E. Drewermannem) nebo teodiceje (text judaistického teologa D. R. Blumenthala) se číslo mj. věnuje i otázce křesťanského východu (D. Diner) a jeho vlivu na naši kulturu (M. C. Putna). A na závěr si čtenář může přečíst brilantní úvahu o síle nepravdy od U. Eca. „Koneckonců, první povinností každého kultivovaného člověka je být vždy připraven přepsat encyklopedii, “ uzavírá slovutný spisovatel a semiolog svůj přehled o moci omylů v dějinách lidstva.

Jan Spousta