Knihovnička Getseman

Do redakce dorazily tři knihy z nakladatelství CDK. První z nich napsal Paul Williams a jmenuje se Neočekávaná cesta: O konverzi z buddhismu ke katolictví. Autor je profesorem religionistiky a buddhistickou i křesťanskou tradici zná do hloubky u jiných konvertitů nebývalé. Spolu s popisem svého životního rozhodnutí tak poskytne čtenáři řadu myšlenek, informací i otevřených problémů. Texty jsou o to cennější, že jsou osobně prožité a že kladou oba dva myšlenkově tak vzdálené systémy pěkně vedle sebe a porovnáním jejich teoretických i praktických aspektů nám umožňují oba pochopit hlouběji, než kdybychom zkoumali každý z nich izolovaně.

Druhá kniha se jmenuje Proměny hermeneutického myšlení, autory jsou Jaroslav Hroch, Magdaléna Konečná a Lukáš Hlouch. Pro upřesnění: jde o hermeneutiku filosofickou, tedy obecnou metodu výkladu textů. Speciální otázky interpretace bible a jiných náboženských textů jsou na patřičných místech zmiňovány, nejde však o hlavní téma knihy a autoři ani nevycházejí z teologických pozic. I pro teologa však je kniha velmi cenná právě tím, že zasazuje jeho hermeneutické problémy do širšího kontextu dějin evropského myšlení a seznamuje ho s filozofickými pojmy a teoriemi v této oblasti zejména za posledních 200 let.

A konečně poslední publikací z CDK je studie Kateřiny Bauer nazvaná Znovuobjevení symbolu u Louise-Marie Chauveta. Jde o autorčinu upravenou disertační práci; českému prostředí kromě svého vlastního tématu - tedy symbolu - přináší také objevení L.-M. Chauveta (* 1942), zajímavého francouzského katolického teologa, který u nás není zatím znám zdaleka tolik, jak by si zasloužil.

Pavel Hošek:  Cesta ke kořenům. Odkaz šlechtického rodu Milnerů z Milhausenu a jeho nositelé, CDK Brno 2010.

Třináctý svazek ediční řady Quaestiones quodlibetales z pera docenta pražské UK Pavla Hoška svým obsahem poněkud vybočuje z této řady. Zabývá se dějinami rytířského rodu Milnerů z Milhausenu, který kdysi hrál významnou roli v českých dějinách. Kniha sleduje přes dvě století trvající zápas několika genealogů, přesvědčených, že jsou potomky tohoto rodu, o změnu v historickém pojetí této šlechtické rodiny.

Autor představuje v první části publikace předbělohorské dějiny rodu, při níž vychází převážně z dosavadní literatury. Na tuto kapitolu navazuje druhá, hlavní částí knihy, která je podáním a interpretací prací tří rodopisců, přesvědčených o své příslušnosti k rodu Milnerů. Tato část je založena na pečlivém studiu pramenů. V knize ale nejde o jednoznačný důkaz, zda zmínění rodopisci byli či nebyli přímými potomky předbělohorských Milnerů, ale o představení zápasu o vlastní a rodinnou identitu. K této knize se ještě vrátíme v podrobnější recensi v některém z příštích čísel.

Václav Umlauf, Synopse dějinnosti a koncept historie. Hermeneutické eseje o filosofii dějin, CDK Brno 2010

Brněnské nakladatelství splácí knihou esejů, které se pokoušejí o podání jednotného pohledu na dějiny od antiky až po současnou, dluh filosofii dějin, která se od 19. století dostala na pokraj zájmu. Autor, teolog a filosof, nabízí čtenáři pohled na dějiny lidstva z perspektivy filosofie i historie, a pomáhá čtenáři hledat odpověď na otázku, jak hledat smyl dějin ve složité situaci 21. století.

Zdirad J. K. Čech, Papežské znaky, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2009.

Do rukou českého čtenáře se dostává první souborné dílo o papežské heraldice. Černobílé znaky papežů sice přináší Gelmiho kniha Papežové z roku 1994, příslušné heslo obsahují heraldické slovníky a příručky (např. Bubnova Encyklopedie heraldiky), ale komplexní dílo o znacích římských biskupů se zde objevuje poprvé.  Autor popisuje vývoj papežských znaků, jejich zvláštnosti, prameny, pojednává o jejich výskytu na architektonických památkách, mincích a listinách, zmiňuje se o znakových sbírkách a bohaté bibliografii. Hlavní část knihy představují papežské erby od 12. století až do současnosti, tedy od Inocence III. až po Benedikta XVI. Podrobnější recensi této knihy uvedeme v některém z příštích čísel.