Zprávy

Nový ředitel IES v Praze

Během liturgické slavnosti Nanebevstoupení Páně ve čtvrtek 24. 4. 2001, které předsedal děkan ETF UK prof. Pavel Filipi, obdržel jmenovací dekret s účinností od 1. 6. 2001 nový výkonný ředitel občanského sdružení Institut ekumenických studií v Praze Mgr. Martin Vaňáč (28).

M. Vaňáč je římský katolík (domovská farnost Panny Marie Sněžné), který dosud vystudoval tři fakulty: Magisterské studium historie a archivnictví na Filosofické fakultě UK, bakalářské studium teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě UK a magisterské kombinované studium teologie na Katolické teologické fakultě UK. V současné době absolvuje doktorandské studium na Filosofické fakultě UK.

Předseda sdružení poděkoval odstupující ředitelce Dr. Ivaně Dolejšové (34), která se rozhodující měrou podílela na vytvoření studijního programu institutu a po šest let institut vedla. Ivana Dolejšová bude i nadále učit jako dosud.

-pH-

Homosexuálové a ČBK

Podle denního tisku se začala v kostelích podepisovat petice proti návrhu zákona o registrovaném partnerství, kterou organizuje Česká biskupská konference. Jako argument sev petici uvádí ohrožení mladistvých, kteří nemají ukončen psychosexuální vývoj, trpí problémem přijetí vlastní identity a homosexuální partnerství se jim může jevit jako přijatelná varianta. Tím je ohrožena rodina.

Tento argument bych chápal možná v případě adoptovaných dětí vyrostlých v homosexuálním svazku, ale takovou adopci navrhovaný zákon nepředpokládá.

Pozitivní na argumentu je, že sexualitu nechápe jako pouhý sexuální styk, ale mnohem komplexnější lidský projev. Domnívám se však, že petice je k homosexuálům a zejména k věřícím homosexuálům nešetrná. Sami si svoji sexuální orientaci nevybrali, a již tak toho musí snášet od majoritně heterosexuálně orientované společnosti dost. Církev, která by měla být zázemím pro různé menšiny, zde rezignuje na své poslání. Homosexuálovi nabízí žít v celibátu. To je výborná věc, ovšem ne každý je k němu povolán. Ještě horší je, je-li homosexuálovi doporučováno manželství s tím, že „se to časem srovná“. Rozpadlé rodiny a nešťastní lidé jsou výsledkem.

Jako každý vztah, i vztah homosexuálů má své krize. Oproti manželství chybí stabilizační prvky – děti a konstituovaný svazek. Promiskuita je pak vyšší než v heterosexuálních vztazích. Legalizace registrovaného partnerství by pravděpodobně podpořila hodnotné trvalé vztahy. Petice, i když jistě nechtěně, nepřímo promiskuitu podporuje.

Legalizace registrovaného partnerství by napomohla integraci homosexuálů do společnosti. To má velký význam nejen pro ně samé – nemusí trpět komplexy a na druhé straně se nebudou vůči ostatním vymezovat. Integrace má smysl i pro majoritní společnost. Jednak omezí vliv různých homosexuálních ghet a „mafií“, která mají velmi silné vnitřní vazby, a přestavují pro společnost i pro církev, jako každá mafie, určitá nebezpečí. Jednak umožní se obohatit nadáním (charismaty), kterého se homosexuálům často dostává v oblasti umění, empatie a porozumění člověku vůbec.

Domnívám se, že k legalizaci registrovaného partnerství stejně dojde, a je škoda, získá-li církev peticí další nálepku odpůrce všeho, co souvisí se sexem. Církev, která je zde kvůli zvěstování evangelia, je ale bohužel vnímána veřejností jako instituce, která zejména lidem předepisuje kdy, s kým, kolikrát a zda vůbec mohou souložit. Nemáme-li co pozitivního homosexuálům říci, tak alespoň mlčme.

-pH-

Příprava sněmu: jak dál?

Přípravná jednání Plenárního sněmu katolické církve v ČR probíhají již několik let. Biskupové stanovili datum vlastního sněmování na červenec 2003. Existuje několik set tzv. „kroužků“, které probírají témata doporučená přípravnou komisí a jejími sekcemi. Tahouny těchto shromáždění jsou spíše laici než ordinovaní služebníci církve. To je bezesporu pro budoucnost církve povzbuzující. Lidé se učí spolu hovořit a reflektují svoji odpovědnost za církev a její poslání. Smutné je, že se tak často děje za nezájmu kněží, smutné je, že na samotném sněmu budou mít laici slovo velmi malé. Účastníci setkání jsou také již unaveni dlouhou přípravou, někteří činnosti zanechávají, neboť postrádají její smysl.

Celý sněmovní proces sebou nese několik stínů. Sněm byl svolán bez jakékoli vize a teprve za pochodu je hledána jeho náplň. Zřejmě nepatřil mezi priority biskupů, neboť jednu chvíli vážně uvažovali přípravy směnu zastavit. Téma sněmu – dokumenty II. vat. sněmu – bylo nejprve zcela naivně „aktualizováno“ na naši situaci, později byl zpracován materiál s řadou otázek, který účastníkům přípravných shromáždění opravdu může sloužit. Problém je ovšem samo téma – dokumenty posledního sněmu tvořili teologové, jednotlivé předlohy prošly složitým procesem hledání kompromisů a nelze jim porozumět bez určitého hermeneutického klíče, bez znalostí pozadí jejich vzniku. To pochopitelně nemůže a nemusí znát každý. K interpretacije však potřeba odborníků, teologů, a těch je u nás žalostně málo. Přesto, že fakulty již vychrlily stovky magistrů teologie, málokterý je schopen kvalifikovaně reflektovat a třídit různé názory.

Dokumenty II. Vatikánu jsou již minimálně 36 let staré a za tu dobu se mnoho změnilo jak v teologii, tak v praxi nejvyšších mocenských struktur katolické církve. Momentálně se praxe Vatikánu a teologie rozchází mnohem víc, než v době koncilu. Např. v eklesiologii se dnes nehovoří příliš o laicích a kléru, ale o jednotě božího lidu, a sám současný papež řekl, že být křesťanem je daleko víc než být biskupem, a to dokonce biskupem římským. Ale na druhé straněv praxi církve biskupové hovoří o tom, že „udílí“ služby např. lektora či akolyty, ačkoli jiného „udílení“ než křtu není potřeba. Pojetí těchto služeb, které v době koncilu vycházely z obce, je dnes klerikalizováno a vázáno na hiearchii.

V popisu úlohy laiků a kléru použil koncil Congarovu tezi ze začátku padesátých let 20. stol., která, tehdy aktuálně, přiřkla laikům úlohu angažmá ve světě a kléru v církvi. Sám Congar nazval v 70. létech tuto tezi „příliš klerikální“. Použijeme-li ji dnes, po padesáti letech, pak působí vyloženě protireformně: „Laici“ jsou k tomu, aby angažovali ve světě, dodávali církvi peníze, a tím, že se rozmnožují, i „dorost, pro kněžská a řeholní povolání“, mohou i pomáhat v církvi, ale pod vedením pastýřů, mohou (někde i) radit, ale nikoli rozhodovat. Klérus tím, že má vymezenu sféru působnosti na církev, má velmi ztíženo pochopení procesů v současném světě.

Domnívám se, že je potřeba nastolit zásadnější témata. Biskupové by si mohli položit otázku, k čemu vlastně oni sami jsou. Diecéze jsou velké správní útvary, jejichž ekonomickou činnost by daleko lépe zvládli kvalifikovaní manažeři. Pastýřskou roli, která je u biskupa zásadní, řada kněží, zejména těch zodpovědných a aktívních, zcela postrádá. Ve svých problémech si musí pomoci sami, raději se ani biskupovi nesvěřují. Potřeby,které je třeba zajistit centrálně, jako např. teologické vzdělávání, se v Praze „řeší“ už 10 let.

Přesto mají biskupové ještě velké šance. Tím, že svolali sněm, uvedli v pohyb aktivity, o které by bylo škoda přijít. Téměř před dvaceti lety skončil obdobný sněm v (západním) Německu. Byl dobře připraven, biskupové měli jasnou vizi, teologové se na něm významnou měrou podíleli, vzniklo několik set důkladně zpracovaných dokumentů. Přesto Vatikán závěry sněmu nepřijal. Vyvolalo to rozčarování, řada lidí zatrpkla, stáhla sedo ulity, nebo vystoupila z církve. Obdobné procesy mohou nastat i u nás. Bylo by velmi dobré, kdyby se našli alespoň někteří biskupové, kteří by těmto aktivistům dali důvěru a umožnili jim vytvářet církev i nadále.

-pH-

Vyšel Teologický sborník 2/01. Pod nadpisem Evoluce a západní myšlení se věnuje především (post)darwinovským evolučním teoriím včetně jejich teologických dopadů.

33. mezinárodní ekumenická konference pořádaná International Ecumenical Fellowship se konáv Praze v areálu Zemědělské univerzity v Suchdole 30.7. – 6.8.2001. Je to šance se sejít s lidmi z celého světa a dozvědět se o možnostech ekumenického života v různých zemích.

Hlavním tématem je naděje – nejen „eschatologická naděje“, ale i praktická naděje současného života. Těžištěm konference je každodenní slavení eucharistie – večeře Páně různých denominací:

· úterý 31.7. v 17.30: anglikánská a starokatolická liturgie v Suchdole

· středa 1.8. v 17.30: pravoslavná liturgie v metropolitním chrámu sv. Cyrila a Metodějev Resslově ul.

· čtvrtek 2.8. v 17.30: luterská liturgie v Suchdole

· pátek 3.8. v 16.30: husitská liturgie v římskokatolické katedrále sv. Bartoloměje v Plzni

· sobota 4.8. v 17.30: reformovaná liturgie v Suchdole

· neděle 5.8. v 10.00: římskokatolická liturgie v chrámu Matky Boží před Týnem

Dvě hlavní přednášky pronesou prof. dr. Jan Milíč Lochman z Basileje (31.7. v 10.30) a Monika Heitz (1.8. v 10.30).

Součástí konference bude celodenní výlet zvláštním vlakem do Plzně s návštěvou meditační zahrady a synagogy – druhé největší v Evropě.

International Ecumenical Fellowship je ekumenická křesťanská organizace vzniklá v r. 1967. Členy IEF jsou jak ordinovaní, tak neordinovaní křesťané, kteří jsou rozhodnuti se modlit za plnou jednotu křesťanů, usilují o ni a zároveň pevně zůstávají věrni své víře, denominaci i vlastnímu svědomí. Český region vznikl s vědomím Ekumenické rady církví v ČR a Ekumenické komise Biskupské konference ČR.

Kontaktní adresy:

Hana Kotmelová, Pod Vilami 680/19, 140 00Praha 4 – Nusle, tel./fax. 02-61217726, mobil 0603 885344, e-mail: hana.kotmelova@volny.cz

Josef König, Španielova 1295/88, 163 00 Praha 6, tel./fax.: 02 3021990, mobil: 0608 181475, e-mail: josef.koenig@quick.cz

Seminář „Církevní hudba dost jinak“ pod vedením univerzitního profesora a misionáře Angličana Geoffa Weavera o roli hudby při bohoslužbách, o vedeni zpěvu a o netradičním využití hudebních prvků (vše s praktickým nácvikem) se koná v Praze 27.-29.7.2001. Podrobnější informace si vyžádejte na tel.:02-72737077. Pořádá Ekumenická akademie Praha a Mezinárodní ekumenické sdružení(IEF).

Diskusní fórum –Staré Sedliště 2001 „Konflikt, nebo společenství?“ věnované česko-německým vztahům se koná v pátek 6. července od 14 hod.v základní škole ve Starém Sedlišti u Tachova. Pořádá jej místní skupina České křesťanské akademie v Tachově (předseda Ing. Mgr. René Milfait) a obec (starosta Gerhard Kučerka).

Na diskusi navazuje jak v pátek, tak po celou sobotu bohatý program „Slavnosti Prokopa a Ulricha“ včetně česko-německé bohoslužby v sobotu v 10 hod.