Jste zde

Morálka a její proměny

autor: 

Nepsané morální normy udivují svou proměnlivostí: Kolik jen bylo v různých kulturách názorů na to, jak se mají správně vychovávat děti či které části těla je slušné zakrýt oděvem! Ale zároveň jsou pozoruhodné i svou nesmírnou stálostí: Naprostá většina lidí všech dob a všech zemí by se asi shodla, že je dobré být pravdivý, věrný, statečný, a že naopak není správné svévolně poškozovat bližní. Výjimky se jistě najdou, ale jsou děsivé a nelidské právě i tím, jak se vymykají zdravému morálnímu cítění.

Protože jsou morální normy nepsané a pozvolna se vyvíjejí, vzniká otázka, jak je můžeme zachytit a popsat. Jednu z příležitostí nám dává výzkum EVS 1999, realizovaný před dvěma roky agenturou SC&C. Samozřejmě zjišťuje jen některé etické postoje a opírá se pouze o to, co respondenti říkají, nikoli o to, jak skutečně jednají. Přesto poskytuje užitečný přehled a navíc umožňuje srovnání s podobným výzkumem konaným roku 1991.

 

Tabulka 1:Ospravedlnitelnost jednání
(škála 1 – „nikdy není omluvitelné“ až 10 – „je vždyomluvitelné“)

 

Ospravedlnitelnost jednání
(škála 1 až 10)

1991

1999

Posun
od roku 1991

Vražda z politických důvodů

1,6

1,5

nepatrný

Řízení pod vlivem alkoholu

1,5

1,5

nepatrný

Pohlavní styk pod 15 let

1,5

1,6

nepatrný

Užívání drog

1,3

1,6

mírně přijatelnější

Pohazování odpadků

1,9

1,8

nepatrný

Požadovat státní podporu bez oprávnění

1,7

1,9

nepatrný

Odjet z legrace s cizímautem

2,0

1,9

nepatrný

Šidit na daních

1,8

2,1

mírně přijatelnější

Rychlá jízda v obci

-

2,3

?

Přijmout úplatek

2,1

2,3

nepatrný

Daňový únik – platit bez dokladů

-

2,4

?

Mimomanželský milostný poměr

2,8

2,8

nepatrný

Prostituce

2,5

2,8

mírně přijatelnější

Lhát ve svůj prospěch

2,9

2,8

nepatrný

Sebevražda

2,8

2,9

nepatrný

Příležitostný sex

-

2,9

?

Neplatit jízdné

2,1

3,1

výrazně přijatelnější

Kouřit ve veřejných budovách

-

3,5

?

Homosexualita

3,7

5,5

velmi výrazně přijatelnější

Euthanasie

4,0

5,5

velmi výrazně přijatelnější

Potrat

5,0

5,5

mírně přijatelnější

Rozvod

5,1

5,9

výrazně přijatelnější

Průměr

2,6

2,9

 

Zdroj: EVS 1999 a 1991,SC&C

 

Ospravedlnitelné jednání?

 

Podívejme se nejdříve na žebříček závaznosti mravních příkazů a jeho změny. Výzkumníci septali, zda jsou uvedená jednání ospravedlnitelná. Dotázaní mohli odpovídat na škále 1 (nikdy není omluvitelné) až 10 (je vždy omluvitelné).

Z tohoto hlediska bychom mohli zkoumané typy jednání rozdělit na tři skupiny: V první skupině jsou činy v podstatě neomluvitelné (průměrný skór do 2,5), kam patří tak rozdílné jevy jako politická vražda, pohazování odpadků i rychlá jízda v obci. Dále je skupina obtížně omluvitelných činů (průměr 2,5 až 4), kam patří například lež, prostituce, manželská nevěra nebo sebevražda. Během devadesátých let se do této skupiny dostalo i neplacení jízdného, jež bylo roku 1991 prakticky neomluvitelné: možná je to následek citelného zdražení veřejných služeb. A konečně existuje skupina činů vcelku omluvitelných, které se navíc během poslední dekády staly ještě podstatně přijatelnějšími: homosexualita, euthanasie, potrat a rozvod. Vesměs se jedná očiny z oblasti bioetiky (euthanasie a interrupce) či etiky pohlavního života (homosexualita a rozvod), k nimž má tradiční křesťanská morálka poměrně silně odmítavý postoj. Postupně však přestávají být vnímány jako zásadní provinění – většina Čechů je už ochotna je akceptovat, třebaže většinou jen jako menší zlo omluvené obtížnou situaci, a nikoli jako bezmála samozřejmost, což je většinový názor třeba ve Švédsku. Na druhou stranu ve srovnání s jižními evropskými státy jsme spíše liberální. Vůbec se zdá, že naše vnímání morálky je ve všech zkoumaných oblastech v rámci Evropy průměrné.

Poněkud varující je, že téměř všeobecně je přijatelnost různých druhů asociálního jednání znatelně vyšší u mladších osob. Můžeme to demonstrovat na příkladu šizení na daních:

 

Tabulka 2: Ospravedlnitelnost šizení na daních (škála 1 –„nikdy není omluvitelné“ až 10 – „je vždy omluvitelné“)

 

Ročník narození

Ospravedlnitelnost šizení na daních

rok 1991

rok 1999

ročník 1973 a mladší

nezjišťováno

2,5

ročník 1960 až 1972

2,2

2,4

ročník 1948 až 1959

1,9

2,3

ročník 1936 až 1947

1,7

1,8

ročník 1924 až 1935

1,5

1,5

ročník 1923 a starší

1,4

1,3

Zdroj: EVS 1999 a 1991,SC&C

Tolerance k šizenína daních se během devadesátých let jednak zvýšila u všech ročníků v produktivním věku, a především je s každou další generací vyšší. Postupné oslabování tradičních morálních hodnot u mladších generací ovšem je v současnosti celoevropským jevem, neomezuje se zdaleka jen na Východní a Střední Evropu.

Asi to není koneckonců nic divného: Ve stále anonymnější společnosti upadá vliv sousedské kontroly i náboženství, a navíc se v médiích setkáváme se stále rostoucí záplavou špatných příkladů. Větší tolerance k asociálnímu jednání sice nemusí být jen zlá, pokud ji provází větší vcítění do nelehké situace některých asociálů, a konec konců pro výrobce trezorů nebo majitele bezpečnostních agentur je přímo blahodárná. Na druhou stranu však zbytečně zvyšuje společenské náklady na prevenci a represi, které by mohly být využity užitečněji, kdyby většinu lidí ohlídalo jejich vlastní svědomí.

 

Máme všichni stejnou morálku?

 

Většinu zkoumaných jevů můžeme zhruba rozdělit do tří skupin: nepoctivost (např. šizení na daních, úplatkářství a lež), dále problémy z oblasti manželství a bioetiky (rozvod, potrat, homosexualita aj.) a posléze výtržnictví či hulvátství (třeba pohazování odpadků, rychlá jízda v obci, ale podobný charakter má i hodnocení sexu s nezletilým partnerem). Respondenti mají tendenci hodnotit všechny činy z jedné skupiny podobně.

Jak se liší různé skupiny obyvatel v hodnocení těchto skupin jednání?

· Jak jsme již naznačili, největší roli v mravním hodnocení různých činů u nás hraje věk. Mladší lidé jsou zřetelně tolerantnější vůči skutkům z každé ze tří uvedených skupin.

· Muži se neliší od žen co do hodnocení druhé skupiny činů, ale jsou tolerantnější vůči nepoctivosti i výtržnictví.

· Vzdělání nehraje roli v hodnocení nepoctivosti, ostatní dvě skupiny činů jsou spíše tolerovány lidmi s vyšším vzděláním (přičemž je nutno uvážit, že mladší lidé jsou u nás v průměru vzdělanější, a uvedený rozdíl je asi způsoben více věkem než vzděláním).

· Členové církví vykazují nižší toleranci vůči všem třem skupinám činů. Nejzřetelněji se to projevuje u druhé skupiny (potrat, rozvod aj.). Paradoxní ovšem je, že právě v této oblasti – stejně jako v oblasti „výtržnictví a hulvátství“ – jsou naopak nejtolerantnější lidé, kteří sice věří v boha či jakousi vyšší sílu, ale nepředstavují si ho jako osobu a nesdílejí tedy ani církevní názory. Souvisí to ovšem s věkem: církevní příslušnost je více záležitostí starších ročníků, zatímco mezi nejmladšími vychází z módy i ateismus a stávají se častěji nositeli „alternativní religiozity“.

· Vůči nepoctivosti jsou zhruba stejně tolerantní lidé z celého území ČR. K problémovým jevům z oblasti sexuální etiky a bioetiky jsou nejtolerantnější Pražané (a vůbec obyvatelé velkých měst), a konečně skupina „výtržnictví a hulvátství“ nachází větší toleranci v Praze a na Moravě, zatímco zbytek Čech ji nadprůměrně silně odsuzuje.

Naše populace tedy není z etického hlediska homogenní. Různé věkové skupiny, ale i další kategorie obyvatelstva, si vytvářejí vlastní žebříčky přijatelnosti různých skutků. Například venkovská věřící babička se v této oblasti těžko shodne s průměrným velkoměstským mladíkem. To s sebou může nést napětí a problémy, pokud se ti dva setkají a budou se chtít domluvit na hodnocení nějakého činu. Mladíkovi bude asi připadat, že ho stará dáma moralizuje, zatímco ona bude zoufat nad jeho výchovou.

 

Šidí stát a lžou

 

Výzkumy psychologů ukazují, že člověk sice většinou není schopen správně ocenit vlastní morální kvality, ale zato poměrně realisticky hodnotí své okolí. A právě hodnocení chování spoluobčanů bylo předmětem další otázky dotazníku z roku 1999. Podívejmese nyní, jak rozšířené jsou některé druhy asociálního jednání v naší společnosti podle názorů respondentů výzkumu EVS 1999. Odpovědi byly uváděny naškále téměř nikdo (1) – někteří (2) – mnozí (3) – skoro všichni (4). V tabulce uvádíme průměrné hodnoty odpovědí na uvedené čtyřbodové škále.

Tabulka 3: Kolik našich spoluobčanů dělá podle Vás následující věci? (Odpovědi na škále 1 – „téměř nikdo“ až 4 – „skoro všichni“)

Druh jednání

Kolik lidí
se ho
dopouští

Šidí na daních, když mají příležitost

2,8

Lžou ve vlastním zájmu

2,7

Překračují rychlost v obydlených zónách

2,7

Odhazují odpadky na veřejných místech

2,7

Platí za služby v hotovosti a bez dokladu,a vyhýbají se tak placení daní

2,6

Požadují státní podporu, ke které nemají oprávnění

2,4

Přijímají úplatek za výkon svých povinností

2,4

Provozují příležitostný sex

2,4

Vyhýbají se placení jízdného ve veřejné dopravě

2,3

Řídí pod vlivem alkoholu

2,2

Užívají marihuanu nebo hašiš

2,2

Zdroj: EVS 1999 a 1991,SC&C

Lze očekávat, že neospravedlnitelných jednání se dopouští málo lidí, zatímco jednání více ospravedlnitelného se dopouští větší počet jedinců. Existují však i typy jednání, kterých se u nás zřejmě dopouštějí mnozí, ačkoli jsou málo ospravedlnitelné – zejména jde o odhazování odpadků a šizení na daních. Naopak neplacení jízdného a příležitostný sex jsou jevy, které se zřejmě vyskytují méně často, než jak by odpovídalo míře jejich tolerování společností.