Zprávy

Benedikt XVI. oznámil rezignaci

Vatikán (KAP/Wikipedia) Papež Benedikt XVI. (86 let) oznámil během konzistoře 11. února ve Vatikánu, že ke dni 28. února 2013 odstoupí z úřadu. Jako důvod rezignace papež uvedl zhoršující se zdraví. Jde o první případ odstoupení úřadujícího papeže od roku 1415, kdy rezignoval Řehoř XII., aby ukončil papežské schizma.

Podle vídeňského historika Ruperta Kliebera je Benediktova rezignace celkově pátý známý případ dobrovolného odstoupení papeže v dějinách – prvním byl papež Pontianus roku 235, dále Benedikt IX. (1045), sv. Celestin V. (1294) a zmíněný Řehoř XII.

Nástupce Benedikta XVI. určí konkláve (volební shromáždění kardinálů) v Římě, které začne pravděpodobně mezi 10. a 15. březnem 2013. Právo účasti má 117 kardinálů, kteří v okamžiku vzniku sedisvakance budou mladší 80 let.

Volitelé pocházejí z 50 zemí světa. 61 volitelů je z Evropy, 19 z Latinské Ameriky, 14 ze Severní Ameriky, po osmi z Afriky a Asie a jeden z Oceánie. Nejstarším volitelem zřejmě bude Němec Walter Kasper, jenž oslaví osmdesátiny 5. března, nejmladším Ind Baselios Cleemis Thottunkal, kterému je 53 roků. Celkem 67 nynějších volitelů jmenoval kardinály Benedikt XVI. To může znamenat, že konkláve bude chtít zvolit někoho, kdo by pokračoval v dosavadním kurzu papežské politiky.

Zdá se, že letošní konkláve nemá jasného favorita. Mezi „papabili“ (možnými budoucími papeži) se v komentářích často objevují například jména kardinálů Angela Scoly (milánský arcibiskup, Itálie, 71 let), Tarcisia Bertoneho (státní tajemník Vatikánu, Itálie, 78), Marca Ouelleta (prefekt Kongregace pro biskupy, Kanada, 68), Leonarda Sandriho (prefekt Kongregace pro východní církve, Argentina, 69) nebo Petera Turksona (prezident Papežské rady pro spravedlnost a mír, Ghana, 64). Hovoří se však také o poměrně velkém množství dalších kandidátů; mezi nimi je i český rodák kardinál Christoph Schönborn (68 let), arcibiskup Vídně, který pochází z rodiny sudetských Němců.

Karl Lehmann k netoleranci muslimských států

Berlín (KAP) Mohučský biskup kardinál Karl Lehmann kritizoval náboženskou netoleranci v mnoha muslimských státech. „Když u nás mohou muslimové postavit mešitu vysokou jako dóm v Kolíně nad Rýnem, tak bych snad já mohl v Saúdské Arábii aspoň pronést kázání bez toho, že by mě zavřeli,“ řekl Lehmann nedělníku Bild am Sonntag. Ve vztahu křesťanství a islámu záleží na této rovnováze práv, a tato rovnováha právě v Saúdské Arábii chybí, řekl bývalý předseda německé biskupské konference.

Za obzvlášť špatný jev označil Lehmann „znovuzavádění práva šaría s usekáváním rukou a dalšími krutostmi v různých zemích,“ což zvláště ženy zbavuje jejich důstojnosti.

Lehmann se přihlásil k mezináboženskému dialogu, ten však považuje za ohrožený tendencemi k islamismu.

Bahrajn: král daroval pozemek pro katedrálu

Vídeň-Vatikán (KAP) V Bahrajnu, ostrovním státě v Perském zálivu, v němž většinu obyvatel tvoří muslimové, převážně šíitští, vznikne katolická katedrála. Pozemek v hlavním městě Manámě pro ni daroval král Hámid ibn Ísa al-Chalífa. Potvrdil to v Manámě sídlící biskup Camillo Ballin, apoštolský vikář pro severní Arábii, v rozhovoru pro vatikánskou tiskovou agenturu Fides.

Darovací doklad nese datum 11. února, kdy katolíci na Západě slaví svátek Panny Marie Lurdské a arabští katolíci svátek Panny Marie Arabské. Proto má být katedrála zasvěcena Panně Marii Arabské.

Evropská ekumena na nejvyšší úrovni

Vídeň (KAP) V rakouském hlavním městě Vídni se konal první z plánované řady rozhovorů mezi Papežskou radou pro jednotu křesťanů a Společenstvím protestantských církví v Evropě (GEKE). Pod předsednictvím evangelického zemského biskupa Friedricha Webera (Brunšvik) a katolického biskupa Karla-Heinze Wiesemann a (Špýr) se rozhovorů z každé strany účastnilo sedm teologů a teoložek. Tématem bylo pojetí církve v obou křesťanských směrech. Delegace se zabývaly dokumentem GEKE Církev Ježíše Krista (1994) a studií Sklidit ovoce (2009) kardinála Waltera Kaspera. Další setkání katolické a evangelické delegace se bude konat ve Špýru 16. a 17. prosince.

Zemřel filozof Krzysztof Michalski

Vídeň (KAP) Ve věku 65 let zemřel ve Vídni na rakovinu polský křesťanský filozof Krzysztof Michalski. V roce 1982 Michalski spolu s Cornelií Klingerovou a Klausem Nellenem ve Vídni založil Institut pro vědy o člověku (Institut für die Wissenschaften vom Menschen, IWM), jehož byl od té doby rektorem. Institut se brzy stal centrem mezioborového bádání v humanitních vědách a místem, kde se setkávaly podněty z Východu a Západu a z různých směrů myšlení.

Impuls k založení institutu a základní myšlenku jeho směřování přinesl krakovský filozof, katolický prelát a přední podporovatel nezávislých odborů Solidarita Jozef Tischner (1931–2000). Tischner získal pro institut podporu vídeňského kardinála Franze Königa, a ten zase dokázal zajistit sponzorství Rakouské republiky a města Vídně.

Michalski vždy usiloval o dialog mezi církví a vědou. V devadesátých letech pořádal IWM renomované „Rozhovory v Castel Gandolfo“, konané v papežské letní rezidenci. Papež Jan Pavel II. byl jeho osobním přítelem.

Jmenován nový šéf vatikánské banky

Vatikán (KAP) Novým předsedou představenstva „vatikánské banky“ Istituto per le Opere di Religione (IOR) se stal německý právník a finančník Ernst von Freyberg (52). Jeho předchůdce Ettore Gotti Tedeschi (67) byl odvolán v květnu 2012 pro neschopnost řídit banku, proti níž roku 2010 italská justice zahájila řízení pro nedodržování evropských předpisů proti praní špinavých peněz.

Freyberg pochází z Bádenska-Württemberska a doposud řídil frankfurtskou bankovní poradenskou firmu DC Advisory Partners. Angažuje se také v maltézském řádu.

Banka IOR byla založena roku 1942. Nevěnuje se plnému spektru bankovních operací. Jejím úkolem je spravovat kapitál, jehož výnos „je určen pro práci církve a křesťanskou dobročinnost ve všech světadílech“. Nyní spravuje asi 33 tisíc účtů s vklady celkem asi 6 miliard euro. Své služby IOR nabízí pouze církevním institucím a vybraným osobám spjatým s církví a má jen 112 zaměstnanců.

Polonahý protest v katedrále Notre Dame

Paříž (KAP) Militantní ukrajinsko-francouzská feministická skupina Femen uspořádala protest v pařížské katedrále Notre Dame. Osm aktivistek oděných pouze v kalhotkách zde protestovalo se slogany jako „už nikdy papež“, „žádná homofobie“, „bye bye benedikt“, „in gay we trust“ a „krize víry“, podobná hesla měly ženy namalována i na nahých tělech. Motivací protestu byl odpor papeže k manželství homosexuálů a jeho kritika tzv. genderové teorie. Policie rychle zasáhla a protestující, mezi nimi také zakladatelku Femenu Innu Ševčenkovou, z chrámu vyvedla.

Rektorát katedrály Notre Dame po akci podal na protestující tři žaloby. Polonahé ženy viní z narušování bohoslužby, ničení kultovních předmětů (aktivistky mlátily do nového zvonu připraveného k zavěšení) a ublížení na zdraví (dva příslušníci bezpečnostní služby byli zraněni, když se ženy snažily utéct z kostela).

Francouzský ministr vnitra Manuel Valls a socialistický starosta Paříže Bertrand Delanoe výtržnost feministek odsoudili. Také Francouzská rada muslimů (Conseil francais du culte Musulman) kritizovala vystoupení členek Femenu jako „neuctivé“.

Organizace Femen vznikla na Ukrajině roku 2008 a od září 2012 má pobočku v Paříži.