Jste zde

Zprávy

Situace v Nigérii a Sýrii

Bonn (KAP/KNA) Německá katolická charita Kirche in Not (Církev v nouzi) uspořádala v Kolíně nad Rýnem tiskovou konferenci, na které vystoupili arcibiskup Matthew Man-Oso Ndagoso z města Kaduna v severní Nigérii a maronitský arcibiskup syrského Aleppa Joseph Tobji.

Křesťané v severní Nigérii jsou vystaveni útokům islamistické teroristické organizace Boko Haram. Kromě toho jsou systematicky diskriminováni a upozaďováni, například jim nejsou udělována povolení ke stavbě kostelů, i když je náboženská svoboda zakotvena v ústavě. Nespravedlnost, chudoba a sociální nerovnost nigerijské společnosti je také důvodem přitažlivosti islamismu, vysvětlil arcibiskup Ndagoso. Varoval však před zevšeobecňováním. Například v severní Nigérii běžné spory mezi zemědělci a pastevci se často vykládají jako konflikt mezi křesťany a muslimy, i když jde obvykle o spory o půdu.

Arcibiskup Tobji upozornil na exodus křesťanů ze Sýrie. Jejich počet se snížil na třetinu. „To nás, kteří jsme zůstali, ochudilo, nejenom hospodářsky, ale i společensky.“ I když se situace v některých částech země zklidňuje, křesťané se ze zahraničí nezačali vracet. Tobji také varoval před snahou vnucovat Sýrii západní formu demokracie, protože pro většinu Syřanů je tento pojem zatím čistá teorie a nejsou pro takový přechod zralí.

 

Schönborn získal Evropskou cenu Karla IV.

Mnichov (KAP/KNA) Evropskou cenu Karla IV., udělovanou od roku 1958 každoročně Sudetoněmeckým krajanským sdružením, získal letos vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn. Oceněn byl za úsilí ve prospěch evropského sjednocení, porozumění mezi národy a křesťanskou obnovu evropské kultury. Cena bude předána 19. května v Augsburgu.

Člen dominikánského řádu Schönborn sám pochází z německé šlechtické rodiny žijící na českém území. Narodil se 22. ledna 1945 na zámku Skalka u Vlastislavi na Lovosicku. V září téhož roku byla rodiny vysídlena a usadila se v Rakousku. Knězem se stal roku 1970, biskupem 1991 a vídeňskou diecézi převzal roku 1995. Kardinálem ho roku 1998 jmenoval papež Jan Pavel II.

Z českých duchovních zatím Evropskou cenu Karla IV. obdržel litoměřický biskup Josef Koukl, a to roku 2005.

Vatikán prý uzná čínské státní biskupy

Vatikán (KAP) Podle zprávy čínských novin Global Times a římské agentury Asianews Svatý stolec uzná větší počet režimu věrných a bez souhlasu Říma dosazených biskupů v Číně. Zároveň prý v té souvislosti poprosil dva podzemní a papeži věrné biskupy, aby odstoupili, a uvolnili tak místo duchovním schváleným Pekingem. Zpráva nemohla být potvrzena z vatikánských zdrojů.

Podle uvedených zdrojů cestovala v prosinci do Číny vatikánská delegace v čele s arcibiskupem Claudiem Marií Cellim, aby přemluvila k rezignaci biskupy Petera Čuanga Ťien-ťiena, od roku 2006 státem neuznaného biskupa diecéze Šan-tchou, a Josepha Kuoa Si-ťina z diecéze Ning-te. Nadto prý Vatikán chce uznat „vlastenecké“ biskupy v pěti dalších diecézích, ve kterých neexistují podzemní biskupové. Čína má výměnou schválit asi 20 kandidátů na biskupy, navržených Vatikánem. Dále se prý očekává, že vláda legalizuje status asi 40 stávajících podzemních biskupů.

Ikona Salus Populi Romani restaurována

Řím (KAP) Nejoblíbenější mariánský obraz v Římě, ikona Salus Populi Romani (Zdar římského lidu), byl opraven a vrací se na své místo v basilice Santa Maria Maggiore. Restaurátoři Vatikánských muzeí odstranili vrstvy laku, přemaleb a sazí a nechali opět zazářit původní barvy. Ikonu rád uctívá i papež František; modlívá se k ní před zahájením a po ukončení svých zahraničních cest a právě ona byla cílem jeho první cesty mimo hranice Vatikánu jako nově zvoleného papeže v březnu 2013.

Podle legendy obraz Marie s žehnajícím Ježíškem na klíně vznikl v Jeruzalémě a do Říma se dostal za papeže Sixta III. (432–440). Moderní výzkum obrazu však vede k závěru, že vznikl v Římě mezi 11. a 13. stoletím, i když podle starších řeckých předloh.

Sternberg: Svěcení ženatých by prošlo

Bonn (KAP/KNA) Předseda Centrálního výboru německých katolíků (ZdK) Thomas Sternberg má za to, že papež dal impuls k debatě o svěcení ženatých mužů. „Kdyby dnes měl nějaký německý biskup odvahu vysvětit na kněze pár [ženatých] mužů, snad jáhnů, nepřišel by z Říma žádný protest,“ řekl Sternberg novinářům v Norimberku. U těchto takzvaných „osvědčených mužů“ (viri probati) však podle něho není třeba debatovat o celibátu, ale spíš o tom, jak věřícím umožnit slavení eucharistie. Je podle něj chybou snažit se postavit církev bez kněží.

Laiky v církvi Sternberg vyzval, aby odvážně přebírali odpovědnost. „Potřebujeme lidi, kteří se sami rozhodnou, a ne se pořád ptají,“ řekl. V obci je podle něj potřeba mít také partnery k duchovním rozhovorům, což mohou být muži i ženy, placení zaměstnanci i dobrovolníci, pokud mají potřebné nadání „nezávisle na tom, nač mají papíry“. Proto to nemusejí být ani kněží. Důležité je, aby církev ve stále méně křesťanské společnosti zůstávala schopná dialogu.

Eutanazie: zabíjí se víc dementních osob

Amsterodam (KAP) Medicínská etička Berna van Baarsenová, která v Nizozemí patřila k týmu majícímu na starost dohled nad prováděním eutanazie, odstoupila na protest proti „zřetelné změně“ v chápání tamního zákona o eutanazii. Konkrétně jde o to, že rychle narůstá podíl usmrcených pacientů trpících stařeckou demencí. Za posledních pět let jejich počet narostl čtyřnásobně.

Nizozemí bylo roku 2002 první zemí na světě, kde byla zákonem umožněna eutanazie. Od té doby počet eutanazií rychle narůstá a dnes činí skoro 17 denně. Roku 2016 se to týkalo 6091 pacientů, z nichž přes 400 bylo usmrceno bez jejich vědomého souhlasu. Již před rokem varovalo 200 holandských lékařů společným prohlášením, že zákonná ochranná opatření „se pomalu prolamují“. Usmrcuje se mnoho lidí trpících demencí a psychiatrických pacientů bez jejich skutečného ústního souhlasu. Před několika měsíci bylo zahájeno vyšetřování lékaře, který na žádost pečovatelského domova dal smrtící injekci starší ženě proti její vůli, což je první podobné vyšetřování v Nizozemí.

Další sblížení anglikánů a metodistů v Anglii

Londýn (KAP) Anglikáni a metodisté chtějí na anglikánské generální synodě konané od 8. února navázat ještě užší spolupráci. Záměrem je, aby v budoucnu mohli anglikánským bohoslužbám předsedat i metodističtí duchovní. To by umožnilo obstarat bohoslužbami některé anglikánské farnosti na venkově, které jsou bez kněží. Úzká spolupráce obou církví v některých oblastech se datuje již z roku 2003, nyní má být ještě rozšířena s cílem postupně dosáhnout „organické jednoty“. K tomu je ovšem třeba ještě dosáhnout shody v řadě věcí, například v otázce ordinace – u anglikánů světí kněze biskupové, u metodistů je dosazuje předseda Metodistické konference.

Z. Wasserbauer novým pomocným biskupem

Vatikán (KAP) Dosavadní pražský generální vikář Zdenek Wasserbauer (51) byl jmenován pomocným biskupem své arcidiecéze. Termín svěcení ještě nebyl určen. Po předčasném odchodu na odpočinek biskupa Karla Herbsta tak v Praze vedle Václava Malého opět funguje druhý pomocný biskup.

Zdenek Wasserbauer se narodil v Novém Městě na Moravě. Nejdříve absolvoval inženýrské vzdělání v oboru zemědělství, pak teologii v Praze a Římě. Knězem se stal roku 1996. V letech 2000–2010 byl spirituálem semináře, od roku 2016 generálním vikářem.